Sazby ČNB budou kvůli nízké inflaci klesat rychleji, koruna už ale dále neoslabí

Vlivem nižšího lednového čísla jsme snížili náš odhad inflace pro letošní rok z 2,7 % na 2,1 %. Celková i jádrová inflace po zbytek roku pravděpodobně zůstanou v tolerančním pásmu ČNB. Ta tak podle nás urychlí tempo snižování úrokových sazeb, a to i s ohledem na slabou ekonomiku. V březnu a květnu očekáváme snížení repo sazby o 75 bb a její pokles na 3,5 % do konce roku. Korunové tržní sazby s kratší splatností by měly dále klesat. U delších splatností podobný prostor nespatřujeme. Oslabení koruny k euru v posledním půlroce do značné míry souviselo se zužováním úrokového diferenciálu. To ale podle nás pokračovat nebude a koruna by tak mohla s přispěním oživující domácí i zahraniční poptávky a oslabení amerického dolaru do konce roku mírně posílit.

Nízká lednová inflace nahrává rychlejšímu poklesu sazeb ČNB

Nedávno zveřejněná data o lednovém vývoji spotřebitelských cen ukázala na překvapivě rychlý ústup inflace. Ta celková v meziročním vyjádření klesla na 2,3 %, její jádrová složka pak dosáhla 2,9 %. Česká národní banka naproti tomu čekala 3,0 % y/y, respektive 3,8 %. Více jsme lednovou inflaci analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_Jan24_CZ. Lednový údaj přitom bývá tradičně ten, který z velké části určí výši inflace pro celý rok. To platí o to více v době ustáleného cenového vývoje bez větších ekonomických šoků. Rok 2024 by po předchozích turbulentních letech snad mohl být tímto případem. V důsledku slabší inflace v lednu tedy snižujeme náš odhad pro celý rok. Zatímco původně jsme pro letošek průměrnou inflaci odhadovali na 2,7 %, nyní čekáme 2,1 %. Po velkou část roku by se podle nás měla inflace držet na zhruba 2 % y/y či dokonce mírně pod touto úrovní. Ke konci roku pak očekáváme dočasné zrychlení ke 2,5 % y/y kvůli nižší srovnávací základně. Jádrová inflace se pravděpodobně po celý rok 2024 udrží mírně nad 2 % y/y. V průměru by pak podle naší prognózy měla dosáhnout 2,3 %, a to navzdory tomu, že předpokládáme postupné obnovení poptávkových tlaků vyplývajících z oživení spotřeby domácností. Data za leden ukázala na výrazné snížení meziměsíční dynamiky jádrových cen, které oproti prosinci zhruba stagnovaly. Na konci loňského roku se přitom meziměsíční dynamika jádrových cen zvyšovala.

Česká národní banka by měla začít úrokové sazby snižovat rychleji. Nejistotu kolem míry lednového přecenění bankovní rada dosud používala jako hlavní argument, kterým vysvětlovala svůj obezřetný přístup ke snižování sazeb. Jistá míra nejistoty stále přetrvává, je však rozhodně menší než před zveřejněním lednové inflace. I přesto je pravděpodobné, že jak celková tak i jádrová inflace po zbytek letošního roku zůstanou v tolerančním pásmu centrální banky. V kombinaci se slabou ekonomikou je tak současná úroveň úrokových sazeb příliš restriktivní. To platí o to více při zohlednění tradičního zpoždění v účincích měnové politiky, které centrální banka odhaduje v rozsahu 12 až 18 měsíců. Myslíme si tedy, že na březnovém a květnovém zasedání dojde ke snížení úrokových sazeb o 75 bb po únorových -50 bb. V červnu pak čekáme snížení o 50 bb. V polovině roku by se tudíž podle naší prognózy měla repo sazba pohybovat mírně nad 4 %, čímž by se významně zmírnil nesoulad mezi ekonomickými daty a nastavením měnové politiky. Pro srpen, září a listopad předpokládáme snížení sazeb o 25 bb a v prosinci jejich stabilitu. Na konci letošního roku ve výsledku očekáváme repo sazbu na 3,5 %. Další snížení sazeb o 25 bb očekáváme v únoru a březnu příštího roku, kdy by se repo sazba měla dostat na politicky neutrální hladinu 3 %. Vzhledem k tomu, že bankovní rada uvádí, že politicky neutrální úroveň vidí spíše mírně nad dosud odhadovanými 3 %, je nakonec možné, že veškeré snižování úrokových sazeb se odehraje již v letošním roce. Rizika naší prognózy ovšem hodnotíme jako vychýlená ve směru pozvolnějšího poklesu sazeb, když bankovní rada navzdory příznivému cenovému vývoji chce zůstat nadále obezřetná. Tempo poklesu sazeb bude navíc pravděpodobně podmíněno vývojem české koruny.

Tržní úrokové sazby s kratší splatností ještě mohou klesnout

Fed i ECB letos začnou se snižováním úrokových sazeb. Vzhledem k překvapivě pozitivním údajům z americké ekonomiky z posledních týdnů již neočekáváme v letošním roce v zámoří recesi. Fed tak letos podle nás v úhrnu sníží klíčovou sazbu „pouze“ o 75 bb ze současných 5,25-5,50 % na 4,50-4,75% ke konci roku. V případě ECB počítáme v základním scénáři letos s poklesem depozitní sazby o 50 bb na 3,5 %. Avšak v souvislosti s pokračující slabostí ekonomické aktivity v Německu, která pravděpodobně v Q1 24 podruhé v řadě mezičtvrtletně poklesla, a aktuálním tržním očekáváním (-100 bb do konce roku) je riziko vychýleno k výraznějšímu uvolnění měnové politiky v eurozóně.

Kratší konec korunové křivky tržních úrokových sazeb se za poslední měsíc výrazně propadl. To odráží zvýšení tempa poklesu úrokových sazeb ze strany ČNB na únorovém zasedání (na 50 bb) a také výraznější než očekávaný pokles inflace v lednu na 2,3 % y/y. V lednové prognóze jsme čekali do konce letošního roku pokles repo sazby na 4 %. Nyní se však domníváme, že bude pokles sazeb výraznější. I tak se ale podle nás letos repo sazba ČNB nedostane až na trhem zaceněná 3 %, ale rok zakončí spíše na hladině 3,5 %. Prostor pro další pokles delších swapových sazeb z aktuálních úrovní by již měl být spíše mírný.

Koruně by mohlo pomoci oživení ekonomiky i oslabující dolar

Proinflační působení oslabující koruny patrně přiměje ČNB k obezřetnosti při snižování úrokových sazeb. Přestože by pozorovaný plošný útlum inflačních tlaků patrný v lednové inflaci ospravedlňoval rychlé a výrazné uvolnění měnové politiky, domníváme se, že ČNB opět zvolí opatrnější přístup, a to mimo jiné i kvůli vývoji kurzu koruny. Mezičtvrtletní pokles zahraničních produkčních cen v Q4 23 odezněl, což v kombinaci s oslabením spotového kurzu, které pokračovalo i na začátku letošního roku, vytvářelo inflační tlaky z rostoucích cen dovozu. Radní ČNB přitom ve svých posledních vyjádřeních právě proinflační rizika slabší koruny často zmiňovali.

Koruna je slabší, než jsme očekávali v naší lednové prognóze i ve srovnání s prognózou ČNB. Významným faktorem v depreciačním směru je v poslední době zužující se úrokový diferenciál. To souviselo s pozorovaným útlumem inflačních tlaků a lednovým návratem meziroční inflace do blízkosti 2% cíle, což vyvolalo navýšení sázek finančních trhů na rychlejší uvolnění tuzemské měnové politiky. Jeho další výrazné snížení přitom nečekáme vzhledem k tomu, že trhem zaceněné budoucí kroky ČNB zhruba odpovídají našemu výhledu. Rovnovážný kurz daný fundamenty ekonomiky jsme pro Q4 24 odhadovali na 25,0 CZK/EUR. Letošní oslabení tak z našeho pohledu již více než kompenzovalo předchozí nadhodnocení koruny.

Prostor pro další oslabování koruny k euru se může brzy vyčerpat. Jak píšeme výše, úrokový diferenciál by se již výrazně zužovat neměl. Tuzemská ekonomika i zahraniční poptávka by navíc podle naší prognózy měly letos oživit. Obecně by rozvíjejícím se měnám měl prospět i globální vývoj na devizových trzích spojený s oslabováním amerického dolaru. Stabilizační roli by mohlo mít i případné navýšení objemu odprodejů výnosů z devizových rezerv ČNB, který byl od srpna pod 300 mil. EUR za měsíc. Stav devizových rezerv centrální banky ke konci letošního ledna činil 133,9 mld. EUR. V poměru k velikosti ekonomiky devizové rezervy dosahují více než 40 % ročního HDP a jsou z tohoto pohledu stále jedny z největších na světě. Celkově by tak koruna v páru s eurem mohla do konce letošního roku posílit lehce pod 25,0 CZK/EUR.

Autor: Jaromír Gec,Martin Gürtler