Česká ekonomika se přibližuje předpandemické úrovni

Tuzemský HDP v letošním prvním čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 %. To bylo v souladu s naší prognózou, avšak lehce nad tržním konsenzem (0,4 % q/q). Po růstu o 0,4 % q/q v závěru loňského roku se tedy dynamika domácí ekonomické aktivity mírně zvýšila. K mezičtvrtletnímu růstu podle komentáře ČSÚ (struktura bude zveřejněna až na konci května) přispěla hlavně domácí poptávka, a to prostřednictvím zvyšující se spotřeby domácností i investic. Slabá zahraničí poptávka naopak růst tuzemské ekonomiky brzdila. Část růstu tuzemské ekonomiky souvisí i s relativně nízkou výchozí pozicí, když HDP ČR v Q1 24 na základně předběžného odhadu zaostával o 0,5 % za svou předpandemickou úrovní. Té by podle naší prognózy měla ekonomika dosáhnout již v tomto čtvrtletí. Předběžný odhad ČSÚ celkově potvrzuje vyznění prognózy z našich posledních Ekonomických výhledů (https://bit.ly/CEO_2Q24_CZ), kde očekáváme růst tuzemské ekonomiky za celý letošní rok ve výši 1,4 %. Více ke zveřejněnému odhadu HDP za Q1 24 v samostatném komentáři zde: https://bit.ly/44klA8a.

Ekonomický výkon v Q1 24 vzrostl i v Německu a eurozóně. Zatímco eurozóna překvapila lehce vyšší dynamikou (+0,3 q/q vs. konsenzus +0,1 % q/q), německá ekonomika dále pokračuje v útlumu. Z mezičtvrtletního pohledu byl sice vykázaný růst o 0,2 % q/q o 0,1 pb nad mediánem odhadů, revize předchozích údajů však způsobily, že meziroční dynamika (NSA) ve výši -0,9 % byla naopak o 0,1 pb pod tržním očekáváním. Přestože se předstihové indikátory v Německu v posledních měsících již začaly zlepšovat, oživení tamní ekonomiky bude podle nás velmi pozvolné. V celoročním vyjádření by letos měla německá ekonomika zhruba stagnovat.

Inflace v eurozóně v dubnu podle očekávání setrvala na 2,4 % y/y. Lehce vyšším údajem překvapila jádrová inflace, která se z březnových 2,9 % y/y snížila na 2,7 % y/y, přičemž medián tržních odhadů předpokládal ještě o 0,1 pb nižší údaj. V rámci jádrové složky je z pohledu ECB dobrou zprávou, že dynamika cen služeb poklesla na 3,7 %, poté co se několik měsíců držela na 4 % y/y. Na podzim by se celková inflace v eurozóně mohla podle našeho odhadu s přispěním vysoké srovnávací základny a pokračujícího poklesu cen na velkoobchodních trzích s energiemi dostat pod 2 % y/y. Jádrová inflace však pravděpodobně do konce roku zůstane nad 2,5 % y/y, což by mělo souviset hlavně se stále svižným růstem jednotkových mzdových nákladů.

Svižný růst nákladů práce v USA podpořil americký dolar. Přestože dopoledne po zveřejnění vyšší než očekávané jádrové inflace v eurozóně dolar k euru nejprve oslaboval, vše se obrátilo po statistikách nákladů práce ve Spojených státech za Q1, které růstem o 1,2 % mezičtvrtletně překonaly tržní konsenzus o 0,2 pb. Jedná se o další potvrzení odolnosti amerického trhu práce, a tím i setrvačnosti tamních inflačních tlaků. Celkově dolar k euru odpoledne posílil o 0,1 % na 1,071 USD/EUR. Jak s posledními proinflačnínmi daty hodlá do budoucna naložit americký Fed se (možná) dozvíme již zítra večer, kdy bude nejprve zveřejněno rozhodnutí americké centrální banky a následovat bude tradiční tisková konference J. Powella. My stejně jako trh změnu sazeb na tomto zasedání nečekáme. První „cut“ podle nás přijde až v příštím roce. Více píšeme zde: https://bit.ly/3Wh3yln.

Koruna se dnes opět obchodovala ve velmi úzkém pásmu poblíž 25,15 CZK/EUR. Výraznější volatilitu patrně přinese až čtvrteční zasedání ČNB, kde jsou očekávání podle tržních instrumentů rozpolceny mezi snížením úrokových sazeb o 25 a 50 bb. Jakýkoliv výsledek by tedy mohl na korunovém trhu přinést reakci. Globální faktory by se v kurzu koruny mohly projevit i zítra v souvislosti s večerním zveřejněním rozhodnutí amerického Fedu.

Autor: Jaromír Gec