Poslední týden s tvrdým závazkem ČNB, exit je za dveřmi

Pozornost investorů na hlavních trzích se přesune k inflačním údajům. Růst cen v eurozóně by měl v březnu zpomalit, což pravděpodobně omezí tlak na ECB. Jádrový deflátor osobní spotřeby v USA bude stagnovat na 1,7 %, tedy stále pod cílem Fedu. V České republice se odehraje poslední zasedání ČNB před koncem tvrdého závazku. Očekáváme, že centrální bankéři budou nadále oficiálně cílovat „exit“ na polovinu roku. My nadále předpokládáme, že se odehraje už 4. května. A rostou šance, že se tak stane dokonce už v dubnu.

Londýn oficiálně spustí Brexit

Německý IFO index by měl v březnu mírně vzrůst a potvrdit dobrou kondici ekonomiky. Růst HDP v závěru loňského roku zrychlil, přičemž v Q1 17 očekáváme ještě vyšší dynamiku. Německé hospodářství podporuje uvolněná měnová politika, dobrá situace na trhu práce a solidní světová poptávka.

Vláda Spojeného království ve středu oficiálně zahájí proces opuštění EU, když spustí článek 50 Lisabonské smlouvy. Odpověď z Bruselu by měla následovat v horizontu několika dní. Očekáváme tvrdá jednání mezi EU a Británií, která by se měla projevit ve zvýšené rizikové averzi především v britské ekonomice a na kurzu libry.

Německá inflace by měla v březnu poklesnout pod 2 % kvůli efektu Velikonoc. Loni připadly Velikonoce na březen, a zvýšily tak ceny služeb. Letos budou až v dubnu, v březnu proto ceny služeb pravděpodobně meziročně poklesly, což se projeví na nižší jádrové, a v důsledku i celkové inflaci. Důležitý (i pro vývoj v České republice) bude vývoj cen potravin, jejichž růst by měl zpomalit z únorového maxima za posledního 3,5 roku.

Důvěra v ekonomiku eurozóny v březnu pravděpodobně vzrostla. Už minulý týden zveřejněná spotřebitelská důvěra poskočila nahoru (z -6,2 bodu v únoru na 5,0 bodu) a růst celkového indikátoru naznačují i PMI. Jak celková důvěra v ekonomiku tak PMI ukazují na růst ekonomiky EMU v Q1 17 o 0,8 % q/q v porovnání s naším výhledem +0,4 % q/q.

Německá nezaměstnanost by měla za březen poklesnout na 5,8 %, nové minimum po sjednocení země. Nedávná revize dat o zaměstnanosti ukázala na mnohem vyšší růst v loňském roce oproti původním údajům. Ve mzdách by se však utažení trhu práce mělo projevit především až v příštím roce po novém kole kolektivních vyjednávání.

Inflace v eurozóně by měla (stejně jako v Německu) v březnu zpomalit. Očekáváme, že dosáhne 1,7 % po 2,0 % v únoru. Důvodem by měl být nižší růst cen pohonných hmot a potravin, jádrovou inflaci sníží i efekt Velikonoc. Tlak na ECB, aby omezila svou extrémně uvolněnou měnovou politiku, se tak pravděpodobně sníží.

Americký jádrový deflátor soukromé spotřeby (preferovaný ukazatel inflace podle Fedu) by měl v únoru setrvat na 1,7 % y/y.

Euro na nejsilnější úrovni od listopadu 2016

Euro se proti dolaru dostalo minulý týden nad 1,08 USD/EUR, nejvyšší úroveň od listopadu 2016. Euru prospěly spekulace ohledně možného zvýšení sazeb ECB ještě dříve, než bude ukončeno kvantitativní uvolňování (tento krok však neočekáváme). Snížila se i nervozita investorů ohledně politického dění. Po výsledku voleb v Nizozemí tento trend podpořila i prezidentská debata ve Francii, kterou podle konsenzu vyhrál středový kandidát Emmanuel Macron.

ČNB zřejmě ponechá očekávání exitu v polovině roku

Maďarská centrální banka pravděpodobně ponechá sazby beze změny, očekáváme však další kroky v nestandardních měnově politických opatření. Omezení tříměsíční depozitní facility by mělo vést k poklesu mezibankovních sazeb, reakcí by mohlo být i oslabení forintu.

Čtvrteční zasedání ČNB je poslední před koncem tzv. tvrdého závazku. Očekáváme, že centrální banka ponechá v platnosti svůj měkký závazek, tedy že bankovní rada vidí jako pravděpodobné ukončení obrany úrovně 27 CZK/EUR v polovině roku 2017. Nadále však předpokládáme, že k „exitu“ dojde 4. května. V poslední době však výrazně roste riziko, že se tak stane už v dubnu na mimořádném zasedání.

Podle posledních vyjádření centrálních bankéřů se navíc zdá, že ČNB umožní větší výkyvy kurzu koruny, než původně naznačovala. Zároveň by centrální banka pravděpodobně chtěla začít dříve zvyšovat sazby. My očekáváme první zvýšení v Q2 18. Pokud však koruna v příštích měsících výrazněji neposílí (např. kvůli vybírání zisků), může ke zvýšení sazeb dojít už letos.

ČSÚ zveřejní třetí odhad HDP za Q4 16 včetně sektorových účtů. Dynamika ekonomiky v závěru loňského roku zaostala za naším očekáváním, především kvůli výrazně zápornému příspěvku tvorby zásob.

Polská inflace by v březnu měla přestat růst, když očekáváme hodnotu 2,2 %, stejnou jako v únoru. Za stabilizací by měl stát nižší meziměsíční růst cen potravin, zároveň pravděpodobně poklesly ceny pohonných hmot.

Prezident naznačil brzké opuštění kurzového závazku

Kalendář ekonomických údajů byl minulý týden v regionu poloprázdný. V pátek zveřejněný březnový konjunkturální průzkum ČSÚ přinesl opětovný pokles důvěry podnikatelů, a to především v průmyslu a stavebnictví. Naopak spotřebitelská důvěra vzrostla zřejmě díky dalšímu utahování trhu práce. Celkový indikátor důvěry však mírně klesl na nejnižší úroveň od července 2016. Stále však zůstává výrazně nad svým historickým průměrem.

Prezident Zeman v pondělí podle ČTK prohlásil, že „není vyloučeno, že [kurzový závazek skončí] možná dříve, než se nadějeme.“ Následovala prudká reakce trhu. Korunové forwardy s měsíční až tříměsíční splatností se propadly na nejnižší úrovně od začátku ledna. Zemanova slova velmi pravděpodobně přilákala novou vlnu spekulativního kapitálu, který sází na dřívější posílení koruny, než v polovině roku (což je pořád oficiální odhad bankovní rady ČNB). Potvrdil se tak náš výhled, podle kterého skončí kurzový závazek už 4. května. A zvýšila se dokonce pravděpodobnost, že se tak stane už během dubna.

Náš speciální report k ukončení kurzového závazku a očekávaným dopadům na finanční trhy z minulého pátku naleznete na http://bit.ly/efekty_exitu_cz.

Autor: Marek Dřímal