Výprodej regionálních měn

Středoevropské měny jsou pod tlakem dnešního rozhodnutí o Brexitu. Jestli během celého týdne středoevropské měny stagnovaly či v případě zlotého i posilovaly, tak dnes od rána ztrácejí. Koruna se po ránu obchodovala krátkodobě až za 27,14 CZK/EUR. Dopoledne se pak její pohyb uklidnil na úrovni kolem 27,10 CZK/EUR.

Vzhledem k tomu, že ekonomové SG v reakci na uskutečněné rozhodnutí o odchodu VB z EU promptně změnili svůj výhled na vývoj ekonomiky eurozóny, tak i my revidujeme výhled českého hospodářství. To by podle našeho nového náhledu mělo v příštím roce vzrůst nakonec ne o 2,5 %, ale pouze o 2,3 %. Celý kumulovaný dopad na hospodářský růst odhadujeme na 1 pb. Nová předpověď obsahuje i nižší inflaci. Spotřebitelské ceny by tedy měly letos vzrůst o 0,5 % a inflace na konci příštího roku by měla dosáhnout 2 %. Odhlasovaný Brexit také zvyšuje zásadním způsobem pravděpodobnost, že Česká národní banka by mohla odložit konec režimu kurzového závazku až do roku 2018. Důvodem bude jednak očekáváný horší inflační vývoj ale také případné rozšíření měnových stimulů ostatních světových centrálních bank. Každopádně v rámci hodnocení rizik minulé prognózy bude Brexitu věnována velká část diskuze na měnově politickém jednání bankovní rady ČNB 30. června 2016. Ještě o den později pak bude zveřejněno třetí čtení HDP za první čtvrtletí. To bude primárně obsahovat údaje za jednotlivé sektory ekonomiky. Neočekáváme, že by už statistický úřad měl měnit dříve publikovanou dynamiku růstu.

Ostatní regionální měny ztrácely mnohem více. Polský zlotý oslabil kolem osmé hodiny (čas zveřejnění výsledků za poslední volební okrsky v Británii) až o 4 % na 4,53 PLN/EUR. Korekce během dne ho pak přivedla až na úroveň 4,42 PLN/EUR. Maďarský forint ve stejnou ve stejnou dobu ráno ztrácel až 2,5 % (322 HUF/EUR), ale po té velmi rychle posílil na úroveň 317 HUF/EUR. Na této úrovni od té doby zůstal.

Největší nejistota spojená s referendem a z toho vyplývající nervozita by se snad mohla během víkendu z trhu vytratit.  Na druhou stranu do jisté míry zvýšená volatilita na trzích by mohla ještě nějakou dobu pokračovat. Trhy totiž budou reagovat na vnitropolitickou krizi ve Velké Británii, když D. Cameron odstoupil z funkce předsedy britské vlády. Pomalu se také začne rozbíhat proces před vlastní aktivací článku 50 smlouvy o EU, který upravuje proceduru výstupu členské země z EU.

Zcela ve stínu světových událostí zůstaly dnes zveřejněné indikátory důvěry v českou ekonomiku. Spotřebitelský indikátor za červen pokračoval v poklesu z titulu snížení ve všech svých složkách. Pokles důvěry zaznamenal i průmysl, který tak správně předpověděl dnešní Brexit. Snížilo se totiž očekávání průmyslníků na příští 3 měsíce, které budou postiženy vyvolanou volatilitou, ale v delším horizontu by tyto krátkodobé turbulence mohly být absorbovány a tedy ve výhledu 6 měsíců zůstává jejich očekávání neměnné. Pokles zaznamenal také indikátor ve službách. Naopak ve stavebnictví se důvěra zvyšuje i přes problémy, které stavebnictví zaznamená v souvislosti s výpadkem EU fondů. Růst zaznamenává i obchod, který je ovšem v meziročním srovnání nižší.

Domácí výnosová (swapová) křivka dnes poklesla a snížila svůj sklon, když krátké sazby se snížily o 4 bb a dlouhé o 8 bb. Důvodem byl ještě o něco výraznější pokles eurových sazeb. Ty na kratším konci poklesly o 5 bb a na dlouhém o 15 bb.

Autor: David Kocourek