Česká ekonomika v závěru roku solidně rostla navzdory vysokým úsporám domácností

Konečný odhad tuzemského HDP za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 % na 0,4 %. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 %, zatímco podle předchozího odhadu ČSÚ ze začátku března ve stejném rozsahu poklesla. Na výdajové straně zaznamenal nejvyšší příspěvek k mezičtvrtletnímu růstu čistý vývoz, což pravděpodobně z velké části souviselo s vývozem dříve rozpracované produkce, především pak v případě automobilového průmyslu. To se na druhé straně odrazilo ve výrazně záporném příspěvku změny stavu zásob, který tak vliv čistého vývozu v rámci HDP zhruba kompenzoval. Příslibem pro letošní mírné oživení tuzemské ekonomiky je mezičtvrtletní nárůst spotřeby domácností o 0,5 % q/q, která byla s výjimkou loňského druhého čtvrtletí výraznou brzdou ekonomického růstu. To souviselo s předchozím hlubokým propadem reálných mezd a vysokou mírou úspor. Solidně v závěru loňského roku narostly rovněž fixní investice, což patrně odráželo oživení na nemovitostním trhu a investice vlády do dopravní infrastruktury.

Míra úspor domácností se i přes pokračující růst životních nákladů ve čtvrtém čtvrtletí dále zvýšila. Oproti třetímu čtvrtletí byla vyšší o 0,8 pb, když po sezonním očištění dosáhla 19,3 %. Stále se tak drží výrazně nad předpandemickými úrovněmi, kdy se pohybovala kolem 10 % a je vůbec nejvyšší od pandemických uzávěr ekonomiky, kdy přesahovala 20 %. To se pak odráží v nadále nízké úrovni spotřeby domácností, která i přes mezičtvrtletní nárůst ve čtvrtém čtvrtletí zůstala stále o 8,3 % pod svou předpandemickou úrovní. Spotřebitelské výdaje navzdory silnému růstu disponibilního důchodu (o 2,7 % q/q a 7,9 % y/y) v závěru loňského roku zřejmě tlumil negativní sentiment ohledně budoucího vývoje, který byl patrný v konjunkturálních průzkumech z té doby.

Míra zisku nefinančních podniků ve srovnání s předchozím čtvrtletím lehce vzrostla na 48,9 %, ve srovnání s předpandemickými roky tak zůstala nadprůměrná. Podíl mzdových nákladů firem na hrubé přidané hodnotě stagnoval na 52,4 %, stále tak zůstává výrazně nižší, než tomu bylo v předchozích letech, kdy se tento podíl pohyboval kolem 56 %. V meziročním srovnání hrubý provozní přebytek vzrostl o zhruba 8 %, zatímco náhrady zaměstnancům se zvýšily pouze o 6,5 %. Nadále tudíž platí, že firmy byly doposavad schopny přenášet zvýšené náklady na spotřebitele a domácnosti tak byly hlavním nositelem inflační zátěže. Vzhledem k útlumu domácí poptávky však lze očekávat, že letos již bude pro firmy výrazně obtížnější ceny dále zvyšovat.

Letos podle nás ekonomika poroste o stále skromných 0,8 %. I tak ale půjde o oživení ekonomické aktivity, když loni HDP klesl o 0,2 %. Očekáváme, že hlavním zdrojem letošního růstu HDP bude spotřeba domácností, kterou by měl podpořit obnovený růst reálných mezd. Ten v mezičtvrtletním vyjádření začal již v minulém roce a v tom letošním by kvůli rychlému snížení inflace mělo dojít k obnovení růstu i z meziročního pohledu. K postupnému oživení spotřebitelských výdajů by měla pomoci rovněž vysoká úroveň nahromaděných úspor domácností, stejně tak i současná velmi nízká výchozí úroveň spotřeby.

Autor: Jaromír Gec