Slovenské ekonomické výhledy Q1 16 - Soukromá spotřeba profituje z lepšících se podmínek na trhu práce

Slovenská ekonomika zrychlila tempo svého ekonomického růstu. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku si polepšila o 4 % y/y (SA), což bylo mězičtvrtletně více o 1 %. Je to zároveň mnohem vyšší růst, než který zaznamenala eurozóna nebo Německo a nejvyšší mezi zeměmi regionu. Po odeznění jednorázového efektu čerpání peněz z fondů EU se ovšem situace mezi klíčovými zdroji růstu změní, když ekonomika bude nadále podporována domácími poptávkou, neboť čistý export bude i letos přispívat negativně.

¦             Investiční aktivita, která byla z velké části tažena vládními investicemi, letos výrazně zpomalí a bude spoléhat hlavně na domácí zdroje. Nicméně i tak je domácí poptávka schopna vytvořit dostatek příležitostí, aby podpořila průmyslovou produkci, která těží i z nízkých cen komodit.

¦             Ovšem největší příspěvek k ekonomickému růstu tento rok zabezpečí soukromá spotřeba. Ta zásadně spoléhá na lepšící se trh práce. Zaměstnanost i mzdy rostou a zvedající se objem mezd a platů je viditelný i na chuti spotřebitelů utrácet. Tento trend se prosadí i v průběhu letošního roku, když meziroční růst investic bude trpět efektem základny.

¦             Rostoucí domácí poptávka a nevysoký ekonomický růst v eurozóně je důvodem vyšší dynamiky importů než exportů, což opět vyústí v záporný příspěvek čistého exportu k růstu HDP.

¦             Vývoj inflace byl utlumený a tak tomu bude i letos. Ceny ropy a ostatních komodit jsou všeobecně pod tlakem nízkého světového ekonomického růstu, a tak představují nízkou základnu pro regulované ceny. Ceny potravin jsou volatilní, ale do celkové inflace mnoho nepřispívají. Růstový tlak na meziroční inflaci tedy plyne hlavně ze sílící spotřebitelské poptávky, která pak tlačí korigovanou inflaci vzhůru.

Autor: David Kocourek