Investice si vybírají oddech po loňském sprintu

Překvapivý růst HDP v první polovině roku, kladné rozhodnutí britských voličů v referendu a další zlepšování podmínek na trhu práce změnily počáteční podmínky naší makroekonomické prognózy. Změněný výhled externího prostředí pak představuje další výzvu pro slovenskou ekonomiku. Celkově to znamená, že růst by měl letos dosáhnout 2,8 %. Zpomalení na 2,3 % pak očekáváme v roce příštím s tím, jak se větší investiční aktivita přelije do negativních čistých exportů.

Rostoucí míra participace tlačí mzdy směrem vzhůru. Jak odpracované hodiny, tak větší mzdy zase podporují objem mezd a platů v ekonomice. V důsledku pak růst disponibilního příjmu umožňuje spotřebitelům spořit. Vyšší úspory ale na druhou stranu nepodkopávají sklon ke spotřebě. Soukromá spotřeba tak zůstane klíčovým růstovým faktorem.

Investice ztrácejí půdu pod nohama, protože přívodní kanál peněz z EU vyschl a politická nejistota nevytváří podmínky pro nějaká odvážná investiční rozhodnutí. Nicméně investice by se opět v příštím roce měly vrátit do kladného růstu.

Solidní růst exportu a nízká importní dynamika jako důsledek utlumených investic přispívají k posunu příspěvku čistých exportů do růstu HDP do kladného teritoria. Jakmile se totiž investiční aktivita oživí, pošle příspěvek čistých exportů opět do záporných čísel.

Deflace v červenci dosáhla historické výše (-0,9 % y/y). Existuje tak malá šance, že by průměr letošního roku mohl být pozitivní. Naše předpověď naznačuje, že změna cenové hladiny v letošním roce dosáhne -0,3 %. S mizejícím efektem vysoké statistické základny na cenách ropy se inflace začne v příštím roce zvedat. Rychlejší tempo bude podporováno také cenami potravin.

Autor: David Kocourek