Jádrová inflace v ČR brzdí
13.04.2021 10:49:01Meziroční inflaci drží výš rostoucí ceny u
čerpacích stanic a zvyšování cen tabáku v důsledku vyšší spotřební daně.
Inflace za březen přesto skončila mírně pod očekáváním a kladná odchylka
inflace od prognózy ČNB se snížila na 30 bp. Centrální banka bude se zvyšováním
sazeb i nadále vyčkávat. Předělem by mohlo být proočkování významné části
obyvatelstva.
Spotřebitelské ceny v březnu oproti únoru
vzrostly o 0,2 %, tedy stejným tempem jako v únoru. To
bylo o desetinku pod očekáváním trhu i naším odhadem. Meziroční míra inflace se
zvýšila na 2,3 % z předchozího tempa 2,1 %.
Klíčovým důvodem zrychlení meziroční míry inflace v březnu byly ceny u čerpacích stanic, které oproti únoru vzrostly o 5,9 %, zatímco loni v březnu a zejména v dubnu strmě klesaly. Jinými slovy nebýt těchto pohybů na cenách paliv v důsledku vývoje cen ropy, nacházela by se inflace v březnu poblíž 1,7 %. V meziměsíčním srovnání cenovou hladinu mírně navyšovaly sezónně dražší ceny oděvů a obuvi a zvýšení cen tabáku v důsledku předchozího zvýšení spotřební daně. Ceny rekreací v kalkulacích ČSÚ ze sezónních důvodů poklesly.
Není sporu o tom, že inflace letošní rok
zahájila silnějším růstem. Tříměsíční průměrné
anualizované tempo činí v tuto chvíli 4,1 %. Nicméně z tohoto pohledu se
domníváme, že je inflace na vrcholu. Meziroční míra inflace pravděpodobně ještě
dosáhne vyšších úrovní poblíž 2,6 %, ale z důvodu statistického efektu, neboť
spotřebitelské ceny loni v březnu a dubnu klesaly. Kdybychom v březnu odečetli
vliv cen u čerpacích stanic a vliv spotřebních daní na tabák a alkohol, se
kterými ČNB nic nenadělá, činila by meziroční inflace nikoliv 2,3 %, ale 0,8 %.
Podle našeho předběžného propočtu jádrová inflace, která nezahrnuje ceny
energií, potravin a daňové změny zpomalila na 3,0 % y/y z předchozího tempa 3,2
% y/y. To ovšem znamená meziměsíční pokles cen o silných 0,5 % (po sezónním
očištění o 0,3 %). Pokud by toto měl být trend, pak jde o významný argument
proti brzkému zvyšování úrokových sazeb.
Nyní je otázkou, zda převládne hypotéza,
podle které rozvolnění protipandemických opatření vyvolá silný růst poptávky a
nedostatečná nabídka bude reagovat zvýšením cen, či naopak hypotéza ukazující
na ekonomiku operující stále hluboko pod svými možnostmi, která v průměru bude
působit ve prospěch nižšího růstu cen. Obchodníci ve
snaze vyprodat zásoby mohou mnohdy poskytovat významné slevy. Domníváme se, že
realita bude napůl cesty a v nejbližším období může být cenový vývoj značně
rozkolísaný. V dubnu čekáme meziroční inflaci poblíž 2,6 % a poté její postupné
snižování až k 2,0 % na počátku příštího roku.
Odchylka inflace od prognózy ČNB se snížila
ze 40 bp na 30 bp. Nová prognóza ČNB, která bude
zveřejněna v květnu, bude tuto odchylku reflektovat. Ta bude současně
obsahovat vyšší růst HDP na konci loňského roku, ovšem při hlubším propadu
spotřeby domácností. Především ale zahrne další vlnu pandemie, která vedla k uzávěře
ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního
roku. Zvýšení úrokových sazeb na květnovém zasedání má mizivou pravděpodobnost
a i samotná prognóza by jej měla odložit do třetího čtvrtletí. A o tom, zda
úrokové sazby vzrostou již ve třetím čtvrtletí bude stále rozhodovat především
vývoj pandemie. Centrální bankéři budou chtít vidět razantní pokles rizika, že
dojde k další vlně pandemie, což ještě několik měsíců může být velmi nejisté.
Koruna po zveřejnění dat mírně oslabila nad
hladinu 26,0 CZK/EUR a následně své ztráty vymazala.