Kupní síla mezd dále prudce padá

Meziroční růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat v letošním třetím čtvrtletí zrychlil. Ve třetím čtvrtletí činil 6,1 % y/y po 4,4 % y/y ve druhém čtvrtletí. Zrychlení meziroční dynamiky bylo způsobeno zejména nižší srovnávací základnou loňského třetího čtvrtletí, které bylo ve znamení odeznění mimořádných odměn v sektoru zdravotnictví a sociální péče souvisejících s pandemií. V mezičtvrtletním vyjádření naopak podle našeho odhadu došlo k dočasnému zpomalení mzdového růstu z 2 % (po sezónním očištění) v Q2 22 na 1,6 % q/q. Napětí na trhu práce přispívá k pokračujícímu vzestupu nominálních mezd v soukromé sféře. Ve veřejné sféře byl růst platů částečně ovlivněn 10% navýšením tabulek pro část pracovníků veřejné správy od září, výrazněji se to však projeví až v datech za čtvrté čtvrtletí.

Růst mezd v soukromém sektoru byl tažen nejen zpracovatelským průmyslem, ale i službami. Vůbec nejrychleji se za poslední rok zvyšovaly výdělky v dopravě a skladování (+ 9,1 % y/y na 36 904 CZK) a administrativních a podpůrných činnostech (+ 9 % y/y na 28 795 CZK). K růstu mezd v soukromém sektoru ale vzhledem ke své váze přispěl hlavně obchod (+ 6,9 % y/y na 37 231 CZK) a zpracovatelský průmysl (+ 7,8 % na 38 282 CZK).  Mzdovou dynamiku v soukromém sektoru (7,8 % y/y) i nadále podporoval napjatý trh práce. Říjnová obecná míra nezaměstnanosti ve výši 2,2 % byla jen mírně nad předpandemickou úrovní a zůstala nejnižší ze států EU.

V reálném vyjádření došlo vlivem vysoké inflace stejně jako ve druhém čtvrtletí i v tom třetím k meziročnímu poklesu průměrné mzdy o 9,8 % y/y. Jedná se o vůbec nejrychlejší meziroční pokles kupní síly mezd od počátku měření v roce 2001. Dynamika reálných mezd tak stále výrazně zaostává za vývojem (reálné) produktivity práce, která ve stejném období zhruba stagnovala. V mezičtvrtletním vyjádření reálné mzdy viditelně klesají již od 3Q 21. To se odráží v reálné spotřebě domácností, která se mezičtvrtletně snižuje již od závěru loňského roku. Ve srovnání s naším odhadem (-10,1 % y/y) byl pokles reálných mezd lehce mírnější, když odpovídal tržnímu konsenzu. Růst nominální mzdy se navíc vyvíjel i v souladu s prognózou centrální banky. Z pohledu ČNB se tak nejedná o informaci, která by viditelně měnila její výhled, byť ve struktuře je patrný ve srovnání s jejími předpoklady mírně nižší růst mezd v tržních odvětvích (7 % y/y, vs oček. 7,3 % y/y).

Zaměstnanost po přepočtu na plné úvazky vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 1 %, zatímco o čtvrtletí dříve se zvýšila o 1,2 % y/y. V tuzemské ekonomice tak stále přetrvává vysoká poptávka po pracovní síle. Objem mezd a platů podle zveřejněných dat ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně o 7,2 % po předchozích 5,7 %.

Za celý letošní rok očekáváme růst nominálních mezd okolo 7 %, což ale vzhledem k vysoké inflaci znamená jejich reálný pokles ve zhruba stejném rozsahu. Na přelomu roku očekáváme zrychlení nominální mzdové dynamiky. V prostředí napjatého trhu práce by se totiž do mzdových požadavků zejména v podnikatelské sféře měla promítat vysoká inflace, která v letošním roce způsobuje rekordní propad kupní síly mezd. V příštím roce by tak mzdy mohly růst dvouciferným tempem a reálně se již dále nesnižovat.

Autor: Jaromír Gec