Ropa drží inflaci výš
13.04.2021 9:37:05Spotřebitelské ceny v ČR v březnu oproti
únoru vzrostly o 0,2 %, tedy stejným tempem jako v únoru. To bylo desetinku pod očekáváním trhu i naším odhadem. Meziroční míra
inflace se zvýšila na 2,3 % z předchozího tempa 2,1 %.
Klíčovým důvodem zrychlení meziroční míry
inflace v březnu byly ceny u čerpacích stanic, které oproti únoru vzrostly
o 5,8 %, zatímco loni v březnu a zejména
v dubnu strmě klesaly. Jinými slovy nebýt těchto pohybů na cenách paliv
v důsledku vývoje cen ropy, nacházela by se inflace v březnu poblíž 1,7 %.
V meziměsíčním srovnání cenovou hladinu mírně
navyšovaly sezónně draží ceny oděvů a obuvi a zvýšení cen tabáku
v důsledku předchozího zvýšení spotřební daně. Ceny rekreací v kalkulacích
ČSÚ sezónně poklesly.
Není sporu o tom, že inflace
v letošním roce začala silnějším růstem.
Tříměsíční průměrné anualizované tempo činí v tuto chvíli 4,1 %. Nicméně
z tohoto pohledu se domníváme, že je inflace na vrcholu. Meziroční míra
inflace pravděpodobně ještě dosáhne vyšších úrovní poblíž 2,6 %, ale z důvodu
statistického efektu, neboť spotřebitelské ceny loni v březnu a dubnu
klesaly. Kdybychom v březnu odečetli vliv cen u čerpacích stanic a vliv
spotřebních daní na tabák a alkohol, se kterými ČNB nic nenadělá, činila
by meziroční inflace nikoliv 2,3 %, ale 0,8 %.
Nyní je otázkou, zda převládne hypotéza,
podle které rozvolnění protipandemických opatření vyvolá silný růst poptávky a
nedostatečná nabídka bude reagovat zvýšením cen či naopak hypotéza ukazující na
ekonomiku operující stále hluboko pod svými možnostmi, která v průměru
bude působit ve prospěch nižšího růstu cen. Obchodníci
ve snaze vyprodat zásoby mohou mnohdy poskytovat významné slevy. Domníváme se,
že realita bude napůl cesty a v nejbližším období může být cenový vývoj
značně rozkolísaný. V dubnu čekáme meziroční inflaci poblíž 2,6 % a poté
její postupné snižování až k 2,0 % na počátku příštího roku.
Odchylka inflace od prognózy ČNB se snížila
ze 40 bp na 30 bp. Nová prognóza ČNB, která bude zveřejněna v květnu, bude
tuto odchylku reflektovat. Ta bude současně obsahovat
vyšší růst HDP na konci loňského roku, ovšem při hlubším propadu spotřeby
domácností. Především ale zahrne další vlnu pandemie, která vedla
k uzávěře ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku. Zvýšení
úrokových sazeb na květnovém zasedání má mizivou pravděpodobnost a i samotná
prognóza by jej měla odložit do třetího čtvrtletí. A o tom, zda úrokové sazby
vzrostou již ve třetím čtvrtletí bude stále rozhodovat především vývoj
pandemie. Centrální bankéři budou chtít vidět razantní pokles rizika, že dojde
k další vlně pandemie, což ještě několik měsíců může být velmi nejisté.