Fed sníží sazby o 25 bb

Fed ve středu podle našeho odhadu sníží úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů na 3,50-3,75 %. Tento krok je finančními trhy plně zaceněn. Očekávání, že v příštím roce sníží americká centrální banka úrokové sazby ještě třikrát, však může být zchlazeno. Rétorika na následné tiskové konferenci bude podle našeho názoru vzhledem k chybějícím datům spíše jestřábí, zdůrazňující spíše opatrnostní přístup. Nový medián výhledu úrokových sazeb Fedu navíc pravděpodobně pro příští rok ukáže pouze na jedno uvolnění měnových podmínek.                

Fed by měl tento týden snížit úrokové sazby o dalších 25 bb. To je vzhledem k množícím se indikacím o ochlazování amerického trhu práce před zasedáním trhy v podstatě již plně zaceněno. Data zveřejněná před zasedáním Fedu přinesla smíšený obrázek. ADP report mapující vývoj tvorby nových pracovních míst v soukromém sektoru ukázal v listopadu na jejich pokles o 32 tisíc, což byl největší propad od začátku roku 2023. Zároveň tempo mzdového růstu zpomalilo na nejnižší úroveň od roku 2021. Na druhou stranu počet nových žádostí v nezaměstnanosti dosáhl pouze 191 tisíc. Rétorika centrální banky se tak zřejmě ponese v duchu „data dependent“, tedy závislá na příchozích datech. Celkové vyznění zasedání bude podle nás vzhledem k nové prognóze a mediánu výhledu úrokových sazeb Fedu jestřábí. Tržní očekávání, že americká centrální banka sníží v příštím roce úrokové sazby ještě třikrát, tak může být zchlazeno. Náš odhad počítá s tím, že na konci příštího roku se klíčová sazba bude nacházet na úrovni 3,00-3,25 %. 

Nová prognóza americké centrální banky ve srovnání s tou zářijovou žádných velkých změn zřejmě nedozná. Vzhledem ke stále chybějícím důležitým datům z tamní ekonomiky, bude růst HDP pro rok 2025 podle našeho názoru revidován pouze mírně směrem nahoru (z 1,6 na 1,7 % y/y), jádrový deflátor soukromé spotřeby PCE bude snížen na 3 %, podíl nezaměstnaných zůstane beze změny na 4,5 %. Medián výhledu Fedu pro příští rok pravděpodobně ukáže pouze jedno snížení úrokových sazeb na 3,25 – 3,50 %. To bude odrážet nejistotu, kterou má Fed spojenou s dalším inflačním vývojem. V důsledku zaváděných cel se inflace na cíl centrální banky zřejmě nevrátí dříve než koncem roku 2027. Na druhou stranu pravděpodobný nástup Kevina Hassetta na pozici šéfa Fedu v polovině příštího roku sebou může přinést více holubičí politiku centrální banky, s čímž počítá i náš scénář.

Autor: Jana Steckerová