Schodek státního rozpočtu se v říjnu prohloubil na 183,1 mld. CZK

V meziročním srovnání byl schodek o 17,6 mld. CZK menší. Z hlediska sezónnosti patří říjen mezi měsíce, kdy se deficit mírně prohlubuje. Letošní zhoršení (o 29,3 mld. CZK) přitom bylo zhruba na úrovni roku 2023, zároveň však o zhruba 10 mld. výraznější než loni. V poměru k nominálnímu HDP je letošní schodek ve výši 2,2 % HDP za prvních deset měsíců nejmírnější od předpandemického roku 2019. Pokud by se v závěrečných dvou měsících roku saldo prohloubilo zhruba v rozsahu posledních několika let, tj. v úhrnu o dalších cca 70 mld. CZK, směřoval by letošní rozpočet za celý rok lehce nad stanovený deficit ve výši 241 mld. CZK. Z dostupných informací ale stále nelze vyloučit ani jeho splnění.

Výdaje byly do konce října meziročně vyšší o 97,8 mld. CZK (+5,4 %). Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery rozpočtům územní úrovně (+21,5 mld. CZK) v souvislosti s financováním vzdělávání. K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka sociálních dávek (+17,9 mld. CZK). Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší neinvestiční transfery státním fondům. Meziroční nárůst kapitálových výdajů (investic) o 23,1 % je tažen hlavně vyššími investičními transfery SFDI v souvislosti s financováním výstavby dopravní infrastruktury.

Příjmy vzrostly do konce října meziročně o 115,4 mld. CZK (+7,2 %). Výrazně k tomu přispívají váhově nejvýznamnější položky: pojistné (+44,7 mld. CZK) a DPH (+26,5 mld. CZK). Dynamika obou položek v meziročním vyjádření přesahuje 7 %, což naznačuje nadále robustní spotřebitelskou poptávku. Solidní kondici však vykazují i firmy, což je patrné na výběru DPPO, který letos pravděpodobně významně překoná celoroční plán.

Uvolnění rozpočtové politiky je na obzoru. Podobně jako po předchozích sněmovních volbách podle nás stále hrozí přepracování rozpočtu na příští rok novou vládou. To by si vyžádalo na začátku roku 2026 rozpočtové provizorium. Předpokládáme, že hotovostní deficit státního rozpočtu se vlivem zvýšených infrastrukturních investic a výdajů na obranu v příštím roce prohloubí k 320 mld. CZK. V poměru k HDP by to podle našeho odhadu znamenalo zvýšení deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % na 2,8 % HDP. Od druhého čtvrtletí, kdy by mohlo skončit rozpočtové provizorium, očekáváme postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i na inflaci a úrokové sazby. Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů neočekáváme ani v následujících letech. To současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Přesto předpokládáme, že by ČR měla na horizontu naší prognózy nadále plnit Maastrichtská kritéria týkající se deficitu veřejných financí i výše dluhu. Více k našemu výhledu a dopadům fiskální expanze na ekonomiku píšeme v Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_4Q25_CZ.

Autor: Jaromír Gec