Blíží se zvýšení dolarových úrokových sazeb

Tento týden bude ekonomický světový kalendář relativně chudý, o to bohatší bude příští týden včetně zasedání americké centrální banky. Podle nás půjde o poslední zasedání před březnovým zvýšením dolarových sazeb. Trhy tak budou mít dostatek času na ohodnocení současných inflačních rizik. Finální čísla evropské inflace za prosinec by již nic nového přinést neměla. Německý lednový ZEW index očekávání investorů bude stále pod vlivem dopadu omikronu. Z regionu se dnes dočkáme další meziroční akcelerace cen průmyslových výrobců za prosinec. Závěr týdne pak přinese i pro nás důležité číslo polské průmyslové výroby ze závěru loňského roku.

Průmyslová inflace v Česku začíná ztrácet sílu

Prosincové statistiky popisující vývoj produkčních cen v tuzemsku ukáží na to, že dramatické zdražování vstupů začíná při pohledu na meziměsíční dynamiky ztrácet na síle. To samozřejmě kvůli statistické základně ještě neplatí pro meziroční růst, který zřejmě dále zrychli. Na zasedání ČNB 3. února předpokládáme zvýšení klíčové dvoutýdenní repo sazby o 75 bb na 4,50 %. Kurz koruny by se měl stabilizovat, jeho hodnotu pro konec Q1 22 předpokládáme na 24,50 CZK/EUR. Pro kurz eura k dolaru bude klíčový vývoj očekávání na načasování a rychlost zvyšování dolarových úrokových sazeb. Tady stále předpokládáme pozitivní dopad atraktivnějšího úrokového diferenciálu na kurz dolaru.

Úspěšný týden pro euro, koruna ztratila tah

Druhý pracovní týden nového roku se nesl ve znamení posilování společné evropské měny na trhu s dolarem. Páteční seanci kurz zahajoval u 1,148 USD/EUR. Takto silné bylo euro naposledy před dvěma měsíci. Samotné páteční obchodování se naopak neslo ve znamení korekce eurových zisků a poklesu kurzu pod 1,145 USD/EUR. I tak euro minulý týden zakončilo vůči dolaru se ziskem téměř tří čtvrtin procenta.

Spíše, než o posilování eura, bychom však měli hovořit o oslabování dolaru. Ten doplatil především na celotýdenní pokles delších tržních úrokových sazeb. Zdá se, že největší inflační šok je za námi, minimálně z pohledu očekávání trhu. Ne, že by inflace dále nevzrostla, koneckonců zaznamenaných sedm procent v USA je nevíce za poslední čtyři dekády, tento výsledek již ale pro trh nebyl překvapením. Což je rozdíl proti minulým měsícům, kdy publikovaná data tržní konsensus překonávala. Tentokráte zveřejněná americká inflační data za prosinec (spotřebitelské i výrobní ceny) skončila víceméně v souladu s očekáváními analytiků, což trh vnímal jako zklamání.

Korekce v závěru týdne byla spíše technického charakteru. Euru ale rozhodně nepomohla německá data celoročního HDP za loňský rok. Ten v souladu s očekáváním vzrostl o 2,7 % po loňském vzestupně revidovaném poklesu o 4,6 % (původně byl udáván pokles o 5,0 %). Revidován k lepšímu byl ale zřejmě i loňský druhý a třetí kvartál, což implikuje výrazné snížení ekonomické aktivity v závěru loňského roku. Zřejmě v souvislosti s dopadem další pandemické vlny německá ekonomika v Q4 21 mezičtvrtletně klesla o 0,5 % až 1,0 %. Zklamáním pro trhy byly i slabé maloobchodní prodeje v USA a slabý prosincový průmysl. I zde je podle nás patrný dopad další covidové vlny.

Po famózním vstupu české koruny do roku 2022 se v minulém týdnu posilující momentum postupně vyčerpalo. Ještě během první poloviny týdne koruna posilovala a atakovala hladinu 24,30 CZK/EUR. Byla tak nejsilnější od roku 2011. Druhá polovina týdne ale přinesla korekce k hladině 24,55 CZK/EUR. Během páteční seance pak kurz již jen osciloval kolem 24,45 CZK/EUR. V celotýdenním hodnocení tak naše měna ztratila necelou čtvrtinu procenta. Naopak na své razantní posílení z předchozího týdne navázal forint, tentokráte si od pondělí do pátku připsal více než půl procenta. Polský zlotý v podstatě stagnoval.

Data z reálné ekonomiky potěšila, inflace ale půjde v dalších měsících dále nahoru. Dle dosud zveřejněných měsíčních dat za listopad (průmysl, maloobchod, služby, nezaměstnanost) to vypadá, že tuzemská ekonomika po překvapivě slušné růstové dynamice během Q3 21 solidně rostla i v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Vzhůru ale mířily i spotřební ceny. Prosincová inflace naplnila očekávání trhu zrychlením na 6,6 % (https://bit.ly/3qkpaNc). První měsíce letošního roku ale budou znamenat další akceleraci. Vystoupení mnoha centrálních bankéřů v čele s guvernérem Rusnokem na to veřejnost začala připravovat. Kvůli tomu půjdou úrokové sazby dále nahoru. Členové bankovní rady ČNB ale v podstatě jednomyslně téměř vylučují, že by sazby šly nad 5 %. Vrchol sazeb na hodnotě 5,0 % je i náš scénář.

Autor: Jan Vejmělek