Americká ekonomika navzdory clům a shutdownu pokračuje ve svižném růstu

V eurozóně dnes bude pozornost zaměřena hlavně na předběžné odhady PMI za únor. Zásadní změny v úrovních jednotlivých ukazatelů se neočekávají, mělo by tak opět dojít především k potvrzení silné pozice sektoru služeb na úkor pořád relativně slabého průmyslu. Zrakům finančních trhů jistě neunikne ani indikátor vyjednaných mezd od ECB za Q4 25. V USA pak budou sledovány hlavně výsledky ekonomiky za poslední čtvrtletí loňského roku a prosincový vývoj deflátoru osobní spotřeby (PCE). Růst ekonomiky by měl sice zpomalit, jeho tempo ale zůstane poměrně silné. To v kombinaci s odolným trhem práce přispívá ke zvýšené cenové dynamice v důsledku čehož očekáváme již pouze drobné snížení úrokových sazeb Fedu ve zbytku roku.

Evropský průmysl nadále zaostává za službami

Únorové PMI by měly podtrhnout rozdíly ve výkonnosti průmyslu a sektoru služeb, které byly pozorovány v posledních několika měsících. PMI ze zpracovatelského průmyslu eurozóny podle nás vykáže mírné zlepšení z 49,5 b na 49,7 b, přesto ale setrvá pod dlouhodobým průměrem (z-skóre: -0,3). Nedávný vývoj v evropském průmyslu byl smíšený. Na jedné straně by měl výrobcům poskytnout podporu německý plán na výrazné navýšení fiskálních výdajů. Na straně druhé však firmy působící na mezinárodních trzích, které tvoří významný podíl v rámci vzorku PMI, nadále čelí značné zahraniční konkurenci. Výhled v sektoru služeb eurozóny zůstává celkově pozitivní a očekáváme, že se to projeví v nárůstu PMI ze služeb z 51,6 b na 52,1 b (z-skóre: 0,1). V samotném německém průmyslu pak předpovídáme jen nepatrný nárůst indexu PMI z 49,1 b. na 49,2 b. Toto zlepšení by mělo být podpořeno růstem nových objednávek a prvotními účinky zmíněného fiskálního stimulu. Celkový výhled pro německý výrobní sektor však pro nejbližší měsíce zůstává spíše slabý.

Růst americké ekonomiky byl na konci loňského roku pravděpodobně tažen hlavně domácí poptávkou. Předběžný odhad tamního HDP za Q4 25 podle nás ukáže na mezičtvrtletní anualizovaný růst o 1,9 %, což by navzdory stále robustní dynamice představovalo zpomalení z 4,4 % v Q3. Důvodem tohoto zpomalení byl podle nás hlavně tzv. shutdown, tedy uzavření amerických federálních úřadů kvůli problémům s financováním jejich provozu. Rychlé růstové tempo během Q2 a Q3 bylo navíc nejspíše podpořeno odeznívajícím efektem předzásobení, který vedl k předsunutí velké části importů před termín výrazného navýšení dovozních cel. Pro Q4 očekáváme částečné oživení dovozů, což pravděpodobně vedlo ke snížení příspěvku čistých vývozů, který by ale měl podle nás zůstat kladný. Robustní podporu americkému HDP však nadále poskytovala hlavně spotřeba domácností a fixní investice, jejichž růst během H2 25 dokonce zrychlil. Americký trh práce i přes ochlazení zůstává odolný a přispívá k dalšímu růstu příjmů domácností. Potvrdit by to měly i měsíční indikátory osobních příjmů a výdajů za prosinec. Významný vliv v tomto ohledu může mít i růst akciových trhů. K silné investiční aktivitě potom přispívá celosvětový boom umělé inteligence. Za celý rok 2025 odhadujeme růst americké ekonomiky o 2,3 % a pro letošní rok jeho mírné zrychlení na 2,5 %.

Deflátor osobní spotřeby by pro USA měl potvrdit přetrvávající zvýšené tlaky na růst spotřebitelských cen. Fedem preferovaný ukazatel cenového vývoje by měl podle nás pro prosinec ukázat na meziměsíční nárůst celkového i jádrového PCE deflátoru o 0,3 %. Meziroční dynamika by se tak v obou případech udržela mírně pod 3 %. Stále rychlý růst spotřebitelských cen podporovaný odolným trhem práce a svižně rostoucí ekonomikou, navíc v kontextu překvapivě silných statistik zaměstnanosti za leden a uvolněné fiskální politiky, nás vedl k tomu, že pro letošní rok již čekáme jen jedno snížení sazeb Fedu, a to nejdříve na červnovém zasedání.

Polská data zklamala

Včerejší den patřil na devizových trzích k těm klidnějším. Hlavní měnový pár eura vůči americkému dolaru zůstal v průběhu evropské seance poblíž svých otevíracích úrovní, při pouze mírném posílení dolaru o 0,1-0,2 % k 1,176 USD/EUR. To bylo pravděpodobně dáno zejména nárůstem rizikové averze kvůli hrozbě ozbrojeného konfliktu mezi USA a Íránem. Z hlediska makroekonomických dat byl dosavadní průběh tohoto týdne poměrně chudý, což se promítá i ve slabší tržní aktivitě. Včera zveřejněná data ukázala na prohloubení schodku amerického zahraničního obchodu v prosinci z 53 na 70 mld. USD vlivem dalšího oživení importu v kombinaci s pokračujícím útlumem exportu. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti pak skončil na nízkých 206 tis. a jen potvrdil prozatím dobrou kondici tamního trhu práce. Klidný charakter obchodování na globálních trzích se přelil i na ty středoevropské, včetně trhu s českou korunou. Její kurz vůči euru zůstal téměř beze změny, a tedy mírně nad hranicí 24,20 CZK/EUR. Zásadnějších změn vůči euru nedoznal ani maďarský forint. Jedinou výjimkou v rámci regionálních měn byl polský zlotý, který včera oproti společné evropské měně oslabil o 0,2 %. Důvodem bylo zklamání z lednových statistik z trhu práce a průmyslu. Podle těch totiž meziroční růst průměrné nominální mzdy v Polsku výrazně zpomalil z 8,6 % na 6,1 %, zatímco konsensus očekával 7,1 %. Zároveň došlo k meziročnímu poklesu tamní průmyslové produkce o 1,5 %, když byl očekáván nárůst o 1,7 %. Meziměsíčně byla produkce nižší o 3,8 % (SA). Cena ropy Brent pokračovala v růstu, když přesáhla 70 dolarů za barel, zatímco na začátku roku se ještě pohybovala poblíž 60 dolarů. Důvodem je především již zmíněné pnutí mezi USA a Íránem, vliv ale může mít i pokračující úsilí Číny o vybudování dostatečných zásob.

Autor: Martin Gürtler