Inflace v lednu klesla pod 2 %, jádrová složka a růst cen služeb ale zůstávají vysoko

Česká inflace v lednu podle předběžného odhadu klesla z prosincových 2,1 % na 1,6 % y/y. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Našim očekáváním podle dostupných informací odpovídala rovněž struktura lednové inflace.

Za poklesem inflace pod dvouprocentní cíl centrální banky stály hlavně levnější energie. Převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát, platné od letošního ledna, podle našeho odhadu přispělo ke snížení meziroční inflace o 0,3 pb. K tomu se navíc přidává ještě pokračující pokles tržních cen elektřiny a plynu, jehož další kolo začalo se začátkem topné sezóny. Meziroční pokles v rámci celé skupiny energií (včetně pohonných hmot) tedy v lednu zrychlil na -7,9 % po prosincových -4,2 %.

Rovněž pohonné hmoty a potraviny přispěly k nižší inflaci. Ceny pohonných hmot podle našeho odhadu v lednu meziměsíčně klesly o 2,7 % po prosincovém poklesu o 1,9 %. V kombinaci s vyšší srovnávací základnou začátku loňského roku tak byly pohonné hmoty letos v lednu meziročně levnější o výrazných zhruba 9 %. Růst cen potravin včetně všech nápojů a tabákových výrobků se pravděpodobně držel poblíž 2 % y/y či nepatrně pod touto úrovní, kam se dostal v závěru loňského roku. V tomto vývoji se odráží levnější energie a pohonné hmoty a meziročně lepší zemědělská úroda. Na nižší ceny veškerého dováženého zboží, včetně potravin, pak působí silnější koruna. Meziměsíčně ceny potravin vzrostly o více než 3 %. Šlo ale do velké míry o tradiční sezónní pohyb spojený i s odezněním předvánočních slev.

Růst cen služeb a jádrová inflace ovšem zůstávají vysoko. Inflace ve službách zůstala podle předběžného odhadu oproti prosinci beze změny, když v lednu dosáhla 4,7 % y/y. Meziměsíční nárůst cen služeb v průměru o 1 % pak byl stejně silný jako v lednu 2025, a tak ani v tomto ohledu nedošlo ke zvolnění. Lze předpokládat, že významný vliv stále mají rychle rostoucí ceny bydlení, působit ovšem mohlo i oživení spotřebitelské poptávky, ke kterému došlo v závěru loňského roku. Jádrová inflace tak podle nás setrvala poblíž prosincových 2,8 % y/y, když podle našeho odhadu jen nepatrně klesla na 2,7 %.

Letošní pokles inflace pod 2 % bude nejspíše jen dočasný a čekáme tedy, že ČNB nebude úrokové sazby dále snižovat. Po celý letošní rok meziroční inflace podle naší prognózy zůstane pod dvouprocentním cílem centrální banky, když ji v průměru odhadujeme na 1,6 %. Jádrové inflace se to ale týkat nebude, neboť tu v průměru očekáváme na 2,3 %. V příštím roce by se celková inflace měla podle nás vrátit nad dvouprocentní cíl a v průměru dosáhnout 2,3 %. Zrychlit by měla i jádrová inflace, a to na 2,4 %. Důvodem by měla být expanzivní fiskální politika v kombinaci s překvapivě silnou a rychle rostoucí tuzemskou ekonomikou. V důsledku toho očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou po celý letošní rok beze změny.

Autor: Martin Gürtler