Inflace v eurozóně i přes pravděpodobný mírný srpnový nárůst míří pod 2 %

V eurozóně podle našeho odhadu došlo v srpnu k nepatrnému nárůstu meziroční inflace z 2,0 % na 2,1 %. Ten však pravděpodobně souvisel především s energetickou složkou, zatímco jádrová inflace podle nás stagnovala na 2,3 % y/y. Ve zbytku roku očekáváme, že celková inflace v eurozóně klesne pod 2 % a tam v průměru zůstane i v příštím roce. V USA pak bude zveřejněn srpnový ISM index z průmyslu.

V srpnu podle nás došlo k nárůstu evropské inflace na 2,1 %

Inflace v eurozóně podle nás v srpnu vzrostla z 2,0 % na 2,1 % y/y. Rizika našeho odhadu jsou však vychýlena ve směru její stability, zatímco stagnace jádrové inflace na 2,3 % y/y je naším základním scénářem. Nepatrný nárůst celkové meziroční inflace v srpnu zřejmě souvisel s energetickou složkou, jejíž meziroční vývoj byl ovlivněn zejména nižší srovnávací základnou cen pohonných hmot. V případě meziročního růstu cen služeb naopak očekáváme zpomalení z 3,2 % na 3,1 %. Růst cen potravin pak podle nás stagnoval na 3,3 % y/y. Ve zbytku roku očekáváme, že dojde k obnovení poklesu celkové meziroční inflace, a ta se v jeho závěru bude pohybovat na 1,6 %. Pro příští rok pak odhadujeme průměrnou inflaci v eurozóně na 1,5 %. Nižší ceny ropy a posílení eura vůči dolaru jsou významnými faktory této prognózy. Působit by ale měla i zpomalující dynamika mezd v kombinaci s naopak zrychlujícím růstem produktivity.

Průmyslové PMI se v srpnu nacházely v pásmu kontrakce

Ukazatel nálady v českém zpracovatelském průmyslu v srpnu zklamal, když PMI mírně klesl z 49,7 b. na 49,4 b. Tržní konsensus naproti tomu očekával nárůst na 50,1 b. Zásluhou předchozího oživení se ale i tak ukazatel nachází na nejvyšší úrovni od roku 2022. Struktura PMI přitom vysílá smíšené signály. Průmyslníci si na jedné straně podle zprávy komentující výsledky průzkumu PMI chválí mírný nárůst objemu zakázek. Ten se ale údajně týkal především strojů a stavebních materiálů, zatímco zakázky určené pro export byly nižší. Objem výroby pak podle průzkumu PMI v srpnu stagnoval, když nové zakázky byly uspokojovány ze skladových zásob. Výrobci si stěžují na problémy v logistice, prodlevy v dodávkách materiálů a na nepříznivé důsledky celní politiky USA. Nadále přetrvával tlak na snižování nákladů, které se odehrávalo jak prostřednictvím nižších nákupů výrobních vstupů, tak i snižováním zaměstnanosti. Zároveň se ale prodejci v prostředí utlumené poptávky snažili udat své zboží díky slevám a ceny průmyslového zboží tedy podle PMI průzkumu klesaly třetí měsíc v řadě. Navzdory tomuto vývoji však zůstávají průmyslníci optimističtí ohledně vývoje produkce v příštím roce. Průmyslový PMI zklamal také v Polsku, kde sice v srpnu vzrostl z 45,9 b. na 46,6 b., avšak byl nižší oproti očekávaným 46,8 b. V Maďarsku se pak PMI ze zpracovatelského průmyslu snížil z 50,5 b. na 48,9 b. Celkově očekáváme, že středoevropský průmysl bude ve zbytku roku pociťovat sílící negativní dopady amerických cel spojené i s odeznívajícím efektem předzásobení. Pro středoevropský region důležitá německá ekonomika navíc stále vykazuje slabé výsledky, které přispívají k setrvalému nárůstu tamní nezaměstnanosti. Utlumený výkon průmyslu by měl zároveň znamenat, že tlaky na růst cen zboží zůstanou slabé a budou kompenzovat zvýšenou inflaci v oblasti služeb.

Americký dolar včera mírně oslabil na pozadí nižší tržní likvidity související se státním svátkem v USA, a tedy uzavřenými tamními trhy. Vůči euru zelené bankovky ztratily přibližně 0,2 % své hodnoty. Pro globální trhy bude tento týden důležité hlavně páteční zveřejnění srpnových statistik americké zaměstnanosti, které budou zároveň důležitým vstupem pro blížící se zasedání Fedu (17. září). Do té doby může na trzích do velké míry převládat strategie vyčkávání. Středoevropské měny navzdory zklamání z PMI ukazatelů z průmyslu včera mírně posílily. Česká koruna vůči euru zpevnila o zhruba 0,1 % a její kurz se tak udržel poblíž 24,45 CZK/EUR. Hlavním důvodem posílení všech středoevropských měn byl zřejmě vývoj eura vůči dolaru. V ČR pak byl zveřejněn ještě výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců letošního roku. Schodek státního rozpočtu se nepatrně zmírnil z 168,2 mld. CZK na 165,4 mld. CZK; více jsme k tomu psali zde: https://bit.ly/Budget_Aug25.

Autor: Martin Gürtler