Inflace vzrostla na 1,7 %, zřejmě vlivem dražších pohonných hmot a vyšší jádrové inflace

Česká meziroční inflace v červenci podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem, avšak mírně pod naším odhadem ve výši 1,8 %. Jelikož jde prozatím o předběžný odhad, informace o struktuře červencové inflace jsou jen omezené.

Červencové zvýšení meziroční inflace bylo nejspíše spojeno se zdražením pohonných hmot a vyšší jádrovou inflací. Ceny pohonných hmot podle našeho odhadu v červenci meziměsíčně vzrostly o 3,6 % poté, co v červnu došlo k jejich poklesu o 8,2 %. Stalo se tak v souvislosti s obnovenou eskalací konfliktu na Blízkém východě. Meziročně byly pohonné hmoty v tuzemsku dražší zhruba o pětinu a jejich vývoj podle nás vysvětluje přibližně polovinu červencového nárůstu celkové inflace. Zbylá část pak podle nás připadala na vyšší jádrovou inflaci. Ta podle našeho odhadu vzrostla z červnových 2,8 % na 2,9-3,0 %. Meziroční růst cen služeb v souladu s tím zrychlil z 4,5 % na 4,7 % a jejich červencový meziměsíční nárůst čítající 1,6 % patřil z historické perspektivy spíše k těm silnějším. Na vyšší jádrovou inflaci podle nás působila robustní domácí poptávka podporovaná svižným růstem mezd, nadále rychle se zvyšující náklady na bydlení (zahrnující imputované i skutečně placené nájemné), stejně tak i postupný průsak dražších energií do ostatních cen v ekonomice.

Za odchylkou od naší prognózy pravděpodobně stály hlavně potraviny. Jejich ceny dále klesaly, ale oproti našemu odhadu rychlejším tempem. Podle dat statistického úřadu ceny potravin a nealkoholických nápojů meziměsíčně klesly o 0,4 % a meziročně byly nižší o 3,1 %. U alkoholických nápojů a tabákových výrobků pak došlo k meziměsíčnímu zlevnění o 0,4 %, meziročně jejich ceny však byly vyšší o 3,7 %. My jsme v naší prognóze očekávali pro celý agregát cen potravin zahrnující všechny nápoje a tabákové výrobky meziměsíční pokles o mírnějších 0,1 %. Vývoj cen potravin tedy zůstává příznivý navzdory vyšším nákladům spojeným s dražšími pohonnými hmotami.

Inflace podle naší prognózy poroste i ve zbytku roku. Očekáváme, že ke konci letošního roku se přiblíží k hranici 3 %. Důvodem by mělo být postupné promítání druhotných efektů blízkovýchodního konfliktu do ostatních cen v ekonomice. Dosud byly totiž dopady patrné v podstatě pouze na cenách pohonných hmot. Za celý letošní rok však odhadujeme inflaci v průměru na 2,1 %. V prvních dvou měsících roku 2027 se meziroční inflace nejspíše dostane nad tříprocentní horní hranici tolerančního pásma ČNB a svého vrcholu podle našeho aktuálního odhadu dosáhne v únoru na úrovni 3,4 %. Půjde ale především o technický vliv nízké srovnávací základny a s jeho odezníváním by se tak inflace měla v březnu příštího roku opět vrátit pod 3 %. V průměru za rok 2027 pak podle nás dosáhne 2,6 %.

ČNB má nadále důvody k opatrnosti, potřebu dalšího utažení měnové politiky ale data zatím nenaznačují. Očekáváme tak, že úrokové sazby zůstanou po zítřejším zasedání ČNB beze změny, a stejné by podle nás mělo platit po zbytek letošního roku i celý příští rok. Na zvýšené úrovni bude úrokové sazby udržovat zejména jádrová inflace, která zřejmě do konce roku zůstane poblíž 3 % y/y. Zároveň s tím ale bude podle nás docházet k postupnému zvolňování dynamiky mezd, cen nemovitostí i úvěrové aktivity (v některých případech to dostupná data již potvrzují), což by mělo následně inflační tlaky zmírňovat.

Autor: Martin Gürtler