Druhá vlna silně omezila maloobchod, výroba však jede dál

Tržby v maloobchodě vlivem druhé vlny pandemie a opatřením proti jejímu šíření pravděpodobně v říjnu klesly a za listopad lze pak zřejmě čekat ještě hlubší propad. Od průmyslové výroby naopak v říjnu čekáme pokračující meziměsíční expanzi. Růst spotřebitelských cen by měl dál zvolna brzdit, ačkoliv druhá vlna pandemie má opět potenciál s cenami zahýbat. ČNB v současné situaci bude pouze vyčkávat na další vývoj a komentovat současnost.

Hrubý domácí produkt: HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl podle předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně o 6,2 %. Meziroční pokles ekonomiky se tak zmírnil z předchozích 10,9 % na 5,8 %. Zpřesněný odhad podle nás žádnou zásadnější revizi nepřinese. Nadále tak bude platit, že po uvolnění restriktivních opatření z jara ekonomika během třetího čtvrtletí silně ožila. Pomohla jí k tomu zejména obnovená chuť domácností spotřebovávat a také vyšší poptávka ze zahraničí. S nárůstem důvěry zřejmě došlo i k mírnému zvýšení investiční aktivity. Největší nárůst přidané hodnoty zaznamenal pravděpodobně průmysl a odvětví obchodu. Absence zahraničních turistů a pokračující důraz na omezení společenských kontaktů naopak vedly k jen nepatrnému oživení v oblasti služeb. Vlivem druhé vlny koronaviru bude poslední čtvrtletí letošního roku ve znamení ekonomických ztrát. Meziroční pokles ekonomiky se tak podle naší prognózy opět prohloubí zpět k 10 %.

Maloobchodní tržby: Zhoršení epidemické situace a zavedení vládních opatření v podobě zavřených obchodů a škol pravděpodobně vedlo k poklesu maloobchodních tržeb v říjnu. To potvrzuje i snižující se objem transakcí platebními kartami ve druhé polovině měsíce. Na útratách se kromě uzavřených obchodů zřejmě projevil i propad spotřebitelské důvěry. Pro maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut čekáme meziroční pokles o 3,3 %, po předchozím růstu o 0,4 %. Registrace aut v říjnu oproti loňsku klesly o 15,6 %, přičemž pro samotný prodej motorových vozidel odhadujeme snížení o 16,8 %. Celkový pokles maloobchodních tržeb pak podle naší prognózy v říjnu činil 7,0 %. Listopad s největší pravděpodobností přinese ještě horší údaje, neboť obchody byly zavřené po většinu měsíce a spotřebitelská důvěra klesla na úroveň srovnatelnou s jarem. Prosinec má již naději na zlepšení v důsledku ustupující epidemie a částečného rozvolnění restriktivních opatření, nejistota těchto odhadů je však stále vysoká.

Průmyslová výroba: Říjnový index nákupních manažerů i nadále indikoval pokračující expanzi výrobního sektoru. Anekdotická evidence rovněž ukazuje, že výrobní firmy mají stále dostatek objednávek a tedy i snahu navyšovat produkci. Výroba aut se dle sdružení automobilového průmyslu poprvé od února přehoupla v říjnu do meziročně kladných čísel, když vykázala růst o 2,8 %. Od října však mohou další navyšování průmyslové produkce výrazněji omezovat potíže s nedostatkem pracovní síly vlivem protiepidemických opatření a případně také problémy s dodávkami výrobních vstupů. Zatím se ale nezdá, že by se toto omezení týkalo velké časti průmyslu. Pro říjen tak čekáme další zvýšení průmyslové výroby o 2,3 % meziměsíčně (SA). V meziročním vyjádření by tak produkce klesla o 2,7 %, nicméně po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dnů pravděpodobně meziročně stagnovala.

Spotřebitelské ceny: Je otázka, jak druhá vlna pandemie zacloumá s cenami. Nicméně od vývoje v listopadu nečekáme výrazné změny a celkový růst spotřebitelských cen podle nás zpomalí na 2,7 %. V inflaci se ještě mírně odrazí předchozí snížení cen elektrické energie. Od potravin čekáme lehké zdražení a u cen u čerpacích stanic spíše stagnaci. Hlavní otázkou zůstává vývoj jádrové inflace a tedy vliv slabší poptávky na vývoj cen. Zde čekáme mírné zpomalení meziměsíčního růstu na 0,2 % SA (ceny rekreací asi moc neporostou), což by vedlo k mírnému zpomalení jádrové inflace na 3,6 % y/y z předchozího tempa 3,7 % y/y. Rychlejšímu poklesu brání předchozí oslabení koruny. Nicméně v průběhu pandemie je otázkou, jak věrně je standardizovaný spotřební koš schopen zachytit skutečný cenový vývoj.

ČNB: Česká národní banka na svém prosincovém zasedání zřejmě ponechá úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak podle nás bude i nadále činit 0,25 %. Hlavním důvodem proti dalšímu uvolnění měnové politiky je tuzemská inflace, která stále zůstává poblíž horní hranice tolerančního pásma ČNB. Ve vyšším růstu spotřebitelských cen se odráží předchozí oslabení kurzu koruny, a také to, že dosud nedošlo k výraznějšímu poklesu příjmů domácností. K tomu přispěla dosud relativně příznivá situace na trhu práce odrážející se v jen mírném nárůstu nezaměstnanosti. Ten byl tlumen i expanzivní fiskální politikou. Na současné úrovni zůstanou podle naší prognózy měnově politické úrokové sazby alespoň do konce příštího roku. Vliv na bude mít především jen pozvolné oživení ekonomiky v příštím roce, které je stále spojeno s velkou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie. Rizikem vyšších sazeb v roce 2021 je pak zejména rychlé rozšíření vakcíny proti nemoci covid-19, jenž by umožnilo ekonomice růst rychlejším tempem.

Autor: Martin Gürtler