Čekají se další vysoká čísla o inflaci
06.12.2021 7:27:30V USA i v ČR budou na konci týdne
zveřejněna nová data o vývoji inflace. V obou případech se čekají významné
cenové nárůsty, které mohou dále podpořit spekulace na zvyšování úrokových
sazeb centrálních bank. Nejistota odhadů je tentokrát zvýšená zejména v případě
ČR kvůli energiím a změnám v DPH. Kromě makroekonomických dat budou globální
finanční trhy nadále sledovat vývoj pandemie, která s variantou Omicron dostala
další prvek nejistoty a povzbudila zvýšení volatility na trzích. V USA se
můžeme dočkat výroků ohledně blížícího se naplnění dluhového stropu.
Makroekonomický kalendář přinese hlavní data
až v pátek
Zprávy o šíření pandemie tento týden jistě
zůstanou v popředí. V Evropě visí ve vzduchu další
možnosti zpřísnění opatření v mnoha zemích. Ostře sledovány jsou informace o
šíření a vlastnostech varianty Omicron Covid-19.
Z hlediska makroekonomického kalendáře bude
tento týden nejsledovanější jeho závěr, kdy v USA bude zveřejněna inflace za
listopad. Od spotřebitelských cen zde společně s
mediánem trhu čekáme další významný nárůst o 0,7 % m/m, což by znamenalo zrychlení
meziroční míry inflace na 6,7 %. Ceny energií tentokrát ještě budou působit
vzestupně, ale v příštích měsících by se s klesajícími cenami ropy mohla
situace otočit. Nicméně důležitější je, jak se bude vyvíjet jádrová inflace,
která ceny energií neobsahuje. I zde pro listopad počítáme se zrychleným růstem
0,4 % m/m a 4,8 % y/y, přičemž tahounem budou pravděpodobně ceny aut, ceny ve
zdravotnictví a bydlení. Posledně jmenované je obzvláště bedlivě sledováno,
neboť jeho zrychlení by mohlo mít trvalejší charakter. Kromě toho se bude
sledovat vývoj jednání o dluhovém stropu, který vyprší v půlce prosince. Zde SG
počítá s dalším odsunutím tohoto technicko-politického problému do nového roku.
V Evropě budeme tento týden sledovat
zejména vývoj v průmyslu za říjen v sousedním Německu. Po výrazných poklesech v předchozích měsících zde pravděpodobně došlo
ke zlepšení subdodávek a meziměsíčnímu zvýšení produkce.
V České republice bude vývoj inflace za
listopad rovněž nejsledovanějším údajem. O silné
nejistotě prognóz zde napovídá široký rozptyl odhadů jdoucí od 5,2 % do 6,4 %
y/y. Tato nejistota je tentokrát značně navýšena souběžným zvýšením cen energií
kvůli krachu některých dodavatelů energií a současně odpuštěním plateb DPH. My
počítáme se zvýšením meziroční míry inflace na 5,9 % z říjnových 5,8 %. Z
hlediska vlivu na měnovou politiku bude ale důležitější sledovat vývoj cen bez
dopadu započtení energií. Nadále počítáme se zvýšením hlavní úrokové sazby ČNB
před Vánocemi o 50 b.p. na 3,25 % a v prvním čtvrtletí 2022 dále na 3,75 %.
Dále budou z české ekonomiky tento týden zveřejněny říjnová data z průmyslu a
maloobchodu. Zde v obou případech očekáváme společně s trhem spíše slabší
údaje. Blíže k našim odhadům nejbližších makroekonomických dat viz report zde: https://bit.ly/3xR9bZl. Ve středoevropském
regionu dále bude sledováno zasedání polské centrální banky, která se již
vydala cestou utahování měnové politiky a tento týden v tom pravděpodobně bude
pokračovat.
Rizika Omicronu klesla, spekulace na sazby
Fedu rostly
Akciové trhy v USA i Evropě minulý týden
prošly smíšeným obchodováním, ale nakonec v jeho závěru převážil mírný pokles. Už v počátku týdne až nečekaně pozitivně působily hypotézy ohledně
možné relativně malé nebezpečnosti varianty Omicron Covid-19. Nicméně
implikovaná volatilita akciových trhů dále narůstala, přičemž dalším impulsem
byl projev šéfa Fedu Jeroma Powella, který zpochybnil některé aspekty uvažované
přechodnosti současné inflační vlny. Naznačil tak ochotu k rychlejšímu
ústupu z ultrauvolněné měnové politiky. Spekulace na zvyšování úrokových
sazeb Fedu, který předchozí týden klesly kvůli obavám z Omicronu, se tak opět
vyhouply vzhůru. Mírné ochlazení těchto očekávání přišlo na konci týdne, když z
amerického trhu práce dorazila oproti očekávání slabší data z trhu práce. Počet
nově vytvořených pracovních míst dosáhl v listopadu 210 tisíc, zatímco trh
čekal 550 tisíc. Slabší byl především přírůstek ve službách. Míra
nezaměstnanosti se naopak snížila více, než se čekalo, a to na 4,2 % z
předchozí úrovně 4,6 %. Ovšem krátce poté zveřejněný ISM index aktivity ve
službách překvapil nečekaným a silným růstem na nový historický rekord.
Ve prospěch dřívějšího utahování měnové
politiky minulý týden hovořila i data z eurozóny.
Meziroční inflace se zde v listopadu vyhoupla na meziroční tempo 4,9 %, což
bylo celých 40 bp nad odhady. K tomu se přidal i nečekaně silný růst cen
průmyslových výrobců za říjen o téměř 22 % y/y.
V takovém prostředí bohatém na impulsy se kurz
dolaru proti euro pohupoval ze strany na stranu, ale ve výsledku EUR/USD zavřel
týden tam, kde jej začal.