Americká inflace překvapivě zrychlila nad 4 %
12.05.2021 16:17:57Evropská komise dnes zveřejnila
svou novou prognózu, ve které pro letošní rok očekává růst ekonomiky EU o 4,2 %
a v roce příštím její mírné zrychlení na 4,4 %.
Obdobně by se měla vyvíjet také ekonomika eurozóny (4,3 %, resp. 4,4 %). Oproti
předchozí prognóze se tak jedná o zlepšení výhledu, když ještě v únoru komise
předpovídala růst evropské ekonomiky v obou zmíněných letech pod 4 %. Její
významnější oživení by mělo nastat v druhé půli letošního roku, kdy by již měla
být proočkována velká část populace. I přesto, že ekonomiky jednotlivých
států EU porostou různými tempy, Evropská komise očekává, že do konce příštího
roku všechny dosáhnou své předkrizové úrovně. Pomoci by k tomu měly i finanční
prostředky z evropského Fondu obnovy (RRF), které se podle komise odrazí ve
výrazném nárůstu vládních investic, jejichž podíl na evropském HDP by v roce
2022 měl dosáhnout nejvyšší úrovně za poslední dekádu. Evropská inflace se
podle prognózy EK letos dočasně zvýší ke 2 %, v roce příštím by však již mělo
dojít k jejímu opětovnému zpomalení mírně nad 1 %. Pro Českou republiku
komise předpovídá růst HDP v letošním roce o 3,4 % a jeho zrychlení na 4,4 % v
roce příštím, což je v souladu s naší prognózou. Podle prognózy EK bude ČR
v příštím roce zároveň patřit mezi pět zemí s nejvyšším deficitem veřejných
financí.
Březnová průmyslová produkce v
eurozóně mírně zaostala za očekáváními, když vzrostla meziměsíčně o 0,1 %,
zatímco se čekal nárůst o 0,8 %. V Itálii a Španělsku výroba
oproti únoru klesla o 0,1 %, v Německu a Francii naopak mírně rostla (o 0,8 %,
resp. 0,7 %).
Americké spotřebitelské ceny
vzrostly v dubnu meziměsíčně o 0,8 % a překvapily tak trh, který očekával
jejich nárůst pouze o 0,2 %. Meziroční inflace se zvýšila z
2,6 % na 4,2 % s tím, že významný vliv měly vyšší ceny pohonných hmot. Na
meziměsíční inflaci však velmi silně působily vyšší ceny automobilů, především
pak těch ojetých, jenž vzrostly o 10 %. Zde se zřejmě projevil vliv nedostatku
některých komponent, a tedy i omezené výroby nových automobilů. To, že
dubnová inflace v USA nebyla pouze o vlivu vyšších cen pohonných hmot, dokazuje
i ukazatel jádrové inflace. Ta zrychlila meziročně z 1,6 % na 3,6 %,
zatímco analytici očekávali 2,3 %. Po uvolnění restrikcí rostly ceny letenek
(meziměsíčně o 10 %), ubytovacích služeb (+7,6 %), ale i nájmů (+0,2 %).
Koruna v prostředí nižší obchodní
aktivity dnes v podstatě stagnovala mírně nad 25,50 CZK/EUR, kam se dostala po
jestřábím vyznění posledního zasedání ČNB a po vyšších číslech včerejší
tuzemské inflace za duben. Koruna je tak nejsilnější od
vypuknutí pandemie. Významnější pohyb po většinu dnešního evropského
obchodování nezaznamenal ani kurz eura k dolaru, který setrval poblíž 1,213
USD/EUR. Lze však předpokládat, že překvapení ve formě vyšší inflace v USA
by mohlo v průběhu amerického obchodování posunout dolar k silnějším úrovním.
Vyšší inflace totiž zvyšuje šance na to, že by Fed mohl začít se zpřísňováním
měnové politiky dříve a tlačí tak dolarové sazby směrem vzhůru.