ECB zvýší úrokové sazby

Evropská centrální banka ve čtvrtek pravděpodobně zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů, a to i přes rostoucí obavy o nejbližší růstovou dynamiku ekonomiky eurozóny. Utažení měnových podmínek zároveň vnímáme spíše jako preventivní, kdy v tuto chvíli k rozhodování chybí klíčová data o mzdovém vývoji. Centrální banka však podle všeho nechce opakovat chybu pomalé reakce z let 2021-2022, kdy energetický šok vedl k výrazně vyšší inflaci, než se původně očekávalo. Zároveň se tím ale vystavuje riziku, že bude muset kormidlo měnové politiky otočit na druhou stranu, pokud současná krize výrazněji negativně dopadne na výkon ekonomiky a utlumí mzdový růst. Pro vhled, jaké další kroky ze strany ECB očekávat, bude zajímavá její prognóza jádrové inflace, která není ovlivněna primárním růstem cen energií. Celkově lze očekávat spíše jestřábí rétoriku s důrazem s ohledem na nově příchozí data. Další zvýšení úrokových sazeb očekáváme až v září, kdy bude mít ECB k dispozici novou prognózu, data o mzdovém vývoji a jasnější představu o vývoji konfliktu na Blízkém východě.         

Inflace v eurozóně vystoupala v květnu na meziročních 3,2 % a dostala se na nejvyšší úroveň od září 2023. V souladu s očekáváním se zvýšila také jádrová inflace, a to z 2,2 % na 2,5 % y/y. Výrazně vyskočila i inflační očekávání. Ta nicméně odráží spíše aktuální vývoj, než že by měla skutečně prediktivní charakter. I tak ale přepokládáme, že centrální banka ve čtvrtek přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb o 25 bb. Vzhledem k absenci některých klíčových dat z reálné ekonomiky (data o mzdovém vývoji) tento krok vnímáme spíše jako preventivní než založený na aktuálních datech, kdy se centrální banka snaží neopakovat chybu z let 2021-2022, kdy zareagovala příliš pozdě.

Dnešní situace je však zároveň v mnoha ohledech odlišná, než tomu bylo za předchozí energetické krize. Vzhledem k negativním dopadům stávajícího šoku na sektor služeb bude schopnost zaměstnanců vytvářet tlak na růst mezd limitovaná. Zároveň oproti covidové krizi dnes není tématem odložená poptávka, která by tlačila ceny směrem vzhůru. Pokud se však většina guvernérů rady ECB nejvíce obává toho, aby se svými kroky nezaostala za inflačním vývojem, zůstanou tržní očekávání ohledně dalšího utahování měnových podmínek zřejmě zvýšená. Ta nyní ve svých cenách zahrnují trojí zvýšení úrokových sazeb. Náš odhad zatím počítá celkově se dvěma, jedním na nadcházejícím zasedáním a druhým na tom zářijovém. V červenci žádnou změnu nečekáme, neboť se domníváme, že centrální banka bude chtít s rozhodnutím vyčkat na svoji novou prognózu a také mít více jistoty ohledně dalšího vývoje na Blízkém východě. 

Na svém nadcházejícím zasedání ECB také zveřejní svoji novou prognózu. Ta zřejmě přinese mírnou revizi růstu HDP směrem dolů. V případě inflace bude klíčová především její jádrová složka, která ukáže, jak silné sekundární dopady vyplývající z aktuální energetické krize ECB očekává. Směrem nahoru se posune zřejmě výhled pro rok 2027, a to podle našeho odhadu k 2,4-2,5 % y/y. Prognóza jádrové inflace je nicméně ještě vyšší (2,7 % y/y). Celkově pozice ECB nyní není jednoduchá, když musí balancovat mezi zvýšenou inflací, která vyžaduje zpřísnění měnové politiky, a obavami o ekonomický růst, který čelí převážně negativním rizikům. Klíčovou roli tak bude i nadále sehrávat vývoj na Blízkém východě, z dat pak jazýček na misce vah může sehrát mzdová dynamika.

Autor: Jana Steckerová