Růst inflace na 2,6 % podporují všechny hlavní složky spotřebního koše

Inflace v červnu vystřelila na svou nejvyšší hodnotu od loňského listopadu, když dosáhla 2,6 %. Průměrná cenová hladina meziměsíčně vzrostla o 0,4 %. Koruna na vyšší čísla překvapivě skoro vůbec nereagovala.  Po zpomalení na konci roku se zdálo, že rapidně rostoucí mzdy se výrazněji nepropisují do cenového vývoje. Květen a červen však ukazují, že šlo pouze o zpoždění. Rostoucí mzdy podle všeho již inflaci podporují. V červnu se k nim nemalou mírou přidaly také ceny potravin a pohonných hmot. Překvapením je pro nás vyšší růst regulovaných cen.

Ceny potravin meziměsíčně přidaly 0,5 %. Jejich meziroční růst se vyhoupnul dokonce na 2,6 %. Jejich dynamiku podporuje zejména zvyšování cen živočišných produktů, ale i ovoce a zeleniny. Ceny pohonných hmot ještě se zpožděním dohánějí květnový vzestup ceny ropy na světových trzích. Meziměsíčně se zvedly o 3,3 % a oproti loňskému roku jsou již o 10,4 % vyšší. K jejich růstu v letošním roce přispívá i oslabení koruny proti dolaru, která za prvních šest měsíců ztratila přibližně 5 %. V červnu přidaly také regulované ceny. Projevil se v nich hlavně nárůst cen elektřiny, když ke zdražování v červnu přistoupil největší distributor ČEZ. To způsobilo průměrný růst cen elektřiny o silných 2,3 %.

Inflační tlaky v ekonomice přetrvají. Mzdový růst sice může mírně zpomalit, ale i nadále zůstane silný. Produktivita roste pomaleji, a tak se zvyšující se mzdy budou i nadále postupně propisovat do vyšší inflace a nižších ziskových marží firem. Na spotřebitelské ceny budou tlačit také vyšší ceny komodit. Elektřina obchodovaná na světových trzích zdražuje a domácí distributoři již dali najevo, že vyšší ceny přenesou na spotřebitele ještě v letošním roce. Cenový růst by měla brzdit posilující koruna, ta nás ale zatím překvapuje slabšími hodnotami, když zůstává pod tlakem globálních událostí. My se i nadále domníváme, že by se koruna měla vydat k silnějším hodnotám. Existuje ale velké riziko, že přetrvávající globální nejistota ji ukotví na slabších hodnotách. To by představovalo další proinflační riziko. ČNB by v takovém případě pravděpodobně pokračovala ve zvyšování sazeb. To by tak mohlo přijít už na jejím zasedání na začátku srpna. Argumentem pro zvyšování sazeb je i fakt, že květnová prognóza ČNB předpokládala červnovou inflaci pouze na 1,9 %.

Autor: Viktor Zeisel