Poptávka pod tíhou vysoké inflace slábne

Ekonomická data z Evropy stále silněji předznamenávají příchod recese. V Evropě byly tento týden sledovány především indikátory o vývoji průmyslu. Zveřejněny byly červencové hodnoty PMI. Jak tuzemský ukazatel, tak i ten polský zaznamenaly prohloubení poklesu pod hranici 50 bodů. V pásmu kontrakce se v červenci pohyboval také německý a celoevropský PMI. Výjimkou tak byl pouze maďarský ukazatel, který překvapivě vzrostl do blízkosti 60 bodů. Necháme-li stranou skutečnost, že PMI jsou nyní uměle podhodnocovány metodikou zachycení zkracujících se dodavatelských lhůt, k jejich poklesu přispívá i nižší objem nových průmyslových zakázek. Počet těch německých se v červnu snižoval již pátý měsíc v řadě. Německá průmyslová produkce sice v červnu pozitivně překvapila, když vzrostla meziměsíčně o 0,4 %, zatímco se čekal pokles o 0,3 %. Trend vývoje však v dalších měsících bude s ohledem na výše uvedené spíše negativní. Poptávku po průmyslovém zboží tlumí jeho vysoké ceny, které si v červnu udržely vysokou růstovou dynamiku. Meziročně byly ceny průmyslových výrobců v eurozóně vyšší o 35,8 %. Ještě silněji se pak vysoké ceny podepisují na poptávce ve spotřebitelském sektoru. Červnové maloobchodní tržby v eurozóně propadly meziměsíčně o 1,2 % oproti očekávané stagnaci. Pokles bylo možné pozorovat napříč všemi skupinami spotřebitelského zboží a téměř ve všech evropských státech. Vývoj tuzemských tržeb byl oproti tomu lepší, než se čekalo. Meziroční pokles maloobchodních tržeb bez prodejů aut v červnu činil 6,0 %, zatímco analytici očekávali v průměru -7,5 %. Meziměsíčně byly tyto tržby vyšší o 0,2 % po předchozích dvou poklesech v souhrnu o 2,6 %. S ohledem na to, že spotřebitelský sentiment dosáhl v červenci nejnižší úrovně v historii časové řady dostupné od roku 2003 a inflace se pravděpodobně bude po celé druhé pololetí pohybovat poblíž 20 %, moc šancí v oživení poptávky vkládat nelze. Naopak pokles spotřeby domácností bude pravděpodobně hlavním důvodem mírné recese ekonomiky ve druhém letošním pololetí (více k tomuto tématu píšeme v našich Ekonomických výhledech zde https://bit.ly/CEOQ322CZ).

Data zveřejněná v tomto týdnu v USA vyznívají oproti těm evropským pozitivně. ISM indexy aktivy v oblasti průmyslu i služeb skončily oba nad očekáváními a i nadále zůstávají bezpečně nad 50 body. Velmi silné pak byly dnešní statistiky o červencovém vývoji amerického trhu práce, když počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru byl oproti očekáváním více než dvojnásobný (528 tis. nových míst versus očekávaných 250 tis.). Tyto údaje tak úplně nepotvrzují skutečnost, že se americká ekonomika již nyní nachází v technické recesi (dva po sobě jdoucí mezičtvrtletní poklesy HDP). Pro americký Fed budou velmi silná data z trhu práce pravděpodobně důvodem pro pokračující svižné zvyšování úrokových sazeb.

ČNB na včerejším zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Změna charakteru měnové politiky přišla s novou bankovní radou a novým guvernérem Michlem. Podle prognózy ČNB již úrokové sazby dále neporostou. Ke zmírnění cenových tlaků by měl podle centrální banky přispět pokles poptávky spojený se snížením reálných příjmů domácností a již aktuálně vysoká hladina úrokových sazeb. Podle nás však budou ke zkrocení inflace potřeba přísnější měnové podmínky, než jaké předpokládá prognóza ČNB. Čekáme tak, že centrální banka sazby ještě jednou zvýší, a to v listopadu o 50 bb. To by měl být vrchol současného cyklu zpřísňování měnové politiky. Počítáme však zároveň i se silnějším kurzem koruny. Velká nejistota ohledně dalších kroků ČNB nicméně přetrvává. Detailněji poslední rozhodnutí ČNB rozebíráme zde https://bit.ly/3d7MZDG.

Z geopolitických událostí v tomto týdnu na finančních trzích rezonovaly především dohady ohledně návštěvy Nancy Pelosiové na Taiwanu, což vyvolalo novou vlnu pnutí mezi USA a Čínou. Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů na Taiwan skutečně dorazila, jako první představitel americké vrcholné politiky po 25 letech, a její návštěva se obešla bez problémů. Kurz eura k dolaru tak sice v průběhu týdne zaznamenal větší výkyvy, týden však nakonec uzavíral poblíž pondělních otevíracích úrovní. Koruna po většinu týdne mírně oslabovala, když investoři postupně ustupovali ze svých očekávání na zvýšení sazeb ČNB. Po včerejším rozhodnutí však tuzemská měna posílila k 24,55 CZK/EUR. Důvodem bylo to, že část investorů spekulovala na to, že centrální banka přestane intervenovat proti slabé koruně, což se nestalo a tyto pozice jsou tak nyní uzavírány.

Autor: Martin Gürtler