Výroba kvůli váznoucím subdodávkám slábne

Průmyslová produkce v únoru urychlila svůj pokles a z hlediska očekávání překvapila negativně. Zakázky rostou, ale chybí  komponenty do výroby a částečně i pracovní síla. Přebytek zahraničního obchodu se v ruce se slabším průmyslem snížil. Stavebnictví nepřekvapivě zůstává utlumeno.

Průmyslová výroba v ČR v únoru meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy klesla o 2,0 %. My jsme s ohledem na pokračující problémy v subdodávkách čekali pokles v menším rozsahu o 0,3 % m/m po lednovém snížení o 0,8 %. V meziročním vyjádření pak průmyslová výroba klesla o 2,6 %, což bylo pod všemi analytickými odhady, které v mediánu ukazovaly na růst o 0,4 %.

Předstihové indikátory i nové zakázky rostoucí o 6,7 % y/y ukazují, že důvodem poklesu výroby není slabá poptávka, ale spíše problémy v subdodávkách komponent, které zasahují pro ČR významný automobilový průmysl.

Meziroční propad produkce motorových vozidel se v únoru prohloubil na 8,0 % z lednového poklesu o 1,6 %. Nebýt výroby aut, činil by meziroční propad průmyslové produkce nikoliv 2,6 %, nýbrž 1,0 %. Výrazněji klesá také výroba nápojů (-17,9 % y/y), což souvisí s uzavřenými restauracemi, dále výroba nekovových minerálních výrobků (-8,8 % y/y, především jde o stavební materiály) či nábytku (-9,5 % y/y). Meziroční růst o téměř 25 % hlásí farmacie. Dále roste výroba chemických látek (4,2 % y/y), kovových konstrukcí (2,2 % y/y), papíru (3,9 % y/y) či zpracování dřeva (2,8 % y/y).

Problémy s dodávkami pokračují a některé automobilky oznamují omezování produkce. V březnu tak můžeme očekávat opět slabá čísla z průmyslu. Kromě problémů s dodávkami komponent mají výrobní podniky problém i s nedostatkem pracovní síly, což protipandemická opatření ještě umocňují.

V meziročním srovnání se ovšem průmysl začne od března srovnávat s obdobím, kdy vypukla pandemie. I kdyby na meziměsíční bázi průmysl klesal, tak v meziročním srovnání uvidíme velmi vysoká čísla a to zejména v dubnu, kdy vloni došlo k uzavření velké části výroby.

Po loňském propadu průmyslové výroby o 8 % naše prognóza pro letošek počítá s jejím růstem o 9,8 %. To vypadá jako raketový růst, nicméně hlavní oživení už proběhlo a letošní růst je vysoký kvůli nízké srovnávací základně. Samotný vývoj v prvním čtvrtletí ukazuje spíše na slabší výsledek, ale oživení ve druhé polovině roku může být velmi silné. Rozhodne jednak vývoj pandemie a imunizace obyvatelstva a dostupnost komponent.

Údaje za únor rovněž vykázaly relativně slabý meziroční růst průměrné mzdy v průmyslu o 0,9 % po její stagnaci v lednu. Meziroční pokles zaměstnanosti se mírně snížil na 3,5 % z předchozích 3,3 %.

Zahraniční obchod také slabší

Bilance zahraničního obchodu dosáhla v únoru přebytku 22,5 mld. CZK. Meziroční zlepšování přebytku se tak dále snížilo na 2,2 mld CZK. Pro srovnání v prosinci činilo meziroční zlepšení 8,4 mld CZK a v prosinci dokonce 24,1 mld CZK. Podobně jako v případě průmyslu i bilance zahraničního obchodu zaostala za odhady, které počítaly s přebytkem kolem 26 mld CZK. Zatímco dovoz meziměsíčně vzrostl o 0,4 % (SA), vývoz klesl o 0,8 % (SA). Celkový únorový vývoz ve srovnání s loňským rokem vzrostl o 3,8 %, dovoz pak o 3,3 %.

Saldo zahraničního obchodu příznivě ovlivnil především nižší deficit bilance s ropnými produkty o 1,1 mld. CZK a ropou a zemním plynem o 1,0 mld. CZK. Záporné saldo bylo nižší i u bilance s oděvy, kde se projevuje uzavření českého maloobchodu. Ve srovnání s loňským rokem se zhoršila bilance se stroji a dopravními prostředky, a to o 2 mld. CZK, což koresponduje s nižší výrobou.

V nejbližších měsících bude vývoz slabší z důvodu nižší očekávané průmyslové výroby. Vyšší ceny ropy budou eliminovat zlepšování bilance komodit. V meziročním srovnání ovšem v bilanci dojde podobně jako v průmyslu k výraznému zlepšení z důvodu extrémně nízké základny z doby po vypuknutí pandemie. V loňském roce dosáhl zahraniční obchod České republiky rekordního přebytku 190 miliard Kč. Pro letošek počítáme s výraznějším oživením ekonomiky ve druhé polovině roku, což se postupně odrazí i ve zrychleném růstu dovozu. To by mělo vést ke snížení přebytku zahraničního obchodu pod 160 miliard Kč.

Stavebnictví zůstává utlumené

Stavební výroba v ČR v únoru klesla meziročně o 11,0 % po předchozím poklesu o 5,2 %. My jsme čekali pokles o 8,3 %, ale v rámci nejistoty měsíčních dat ze stavebnictví nelze mluvit o významném překvapení. Ve srovnání s lednem se stavební produkce snížila o 3 %. I nadále se nedaří především v odvětví pozemního stavitelství, kde se meziroční pokles produkce prohloubil na 13,8 %. Na vině jsou zde především přetrvávající protiepidemická omezení a zvýšená nejistota ohledně dalšího vývoje. Ta vede k tomu, že především firmy omezují investice do rozšiřování výroby. V oblasti inženýrského stavitelství, kde velkou část projektů zadává přímo stát, naopak produkce vzrostla meziročně o 0,8 %.

Výhled pro nejbližší měsíce zůstává i nadále poměrně pesimistický, když počet nově vydaných stavebních povolení pokračoval v poklesu (v únoru meziročně o 3,3 %). Orientační hodnota stavebních povolení sice vzrostla o 30 %, podle informací z ČSÚ byl však tento růst tažen především několika infrastrukturními projekty, u kterých zpravidla trvá delší dobu, než započne jejich realizace. Spíše mírné oživení v oblasti stavebnictví bychom mohli pozorovat ve druhé polovině roku, kdy už by mohly polevit současné restrikce a vlivem vyššího podílu proočkované populace by se měla snížit i nejistota kolem dalšího vývoje. V dalších letech by tuzemské stavební výrobě měly významně pomocí také finanční prostředky z fondů EU. Brzdou dalšího vývoje však může být nedostatek pracovníků ze zahraničí, na kterých české stavebnictví po dlouhou dobu stojí. Ti po vypuknutí pandemie odcestovali do domovských zemí a je otázkou zda či kdy se vrátí.

Z hlediska nastavení měnové politiky dnes zveřejněné údaje z výrobního sektoru indikují spíše k vyčkávání se zvyšováním úrokových sazeb. S tím v tuto chvíli počítáme až na čtvrté čtvrtletí. Naopak dříve zveřejněné údaje z maloobchodu ukazovaly opačným směrem. Klíčovou proměnnou bude vývoj pandemie a proočkovanost obyvatelstva.

Autor: Michal Brožka