Mario Draghi se na zasedání ECB zřejmě pokusí uklidnit trhy

Nejdůležitější událostí nadcházejícího týdne bude zasedání ECB. Projev Maria Draghiho v portugalské Sintře na konci června způsobil na trzích velký rozruch, který se Draghi a jeho kolegové zřejmě ve čtvrtek pokusí zkrotit. Konkrétní nové kroky očekáváme od ECB až v září. Ve Spojených státech je tento týden kalendář poloprázdný, k čemuž přispívá i mediální karanténa centrálních bankéřů před zasedáním příští týden. V České republice budou zveřejněny pouze červnové ceny výrobců. Investoři se nadále budou připravovat na srpnové zasedání ČNB, kde očekáváme zvýšení sazeb.

Klidný týden v USA, v Evropě se bude čekat na ECB

Začátek týdne přinese finální údaje o červnové inflaci v eurozóně. Meziroční růst cen v minulém měsíci mírně zpomalil především kvůli nižším cenám pohonných hmot. Jádrová inflace však překvapila pozitivně a setrvala na květnových 1,1 % y/y. Případná revize by se mohla promítnout do kurzu USD/EUR, čtvrteční zasedání ECB ale pravděpodobně neovlivní.

Dnes začíná druhé kolo vyjednávání o brexitu mezi Londýnem a Bruselem. Na programu jsou spíše politické než ekonomické otázky (práva občanů, podoba smlouvy o odchodu Spojeného království z EU a problematika pozemní hranice Severního Irska).

Německý červencový ZEW index by měl ve složce očekávání mírně poklesnout z velmi vysokých úrovní zaznamenaných v Q2 17. V tom by se měla odrážet mírná korekce minulých hodnot a pokles akciových trhů (DAX) po prohlášeních Maria Draghiho na konci června. I tak ale bude ZEW spolu s ostatními průzkumy mezi investory a podnikateli ukazovat na pokračující slušný růst německé ekonomiky.

Po nepříznivých údajích z předchozích tří měsíců by měla červnová statistika nově zahájených staveb domů v USA přinést zlepšení. Očekáváme její růst o 7,6 % m/m, čímž by alespoň částečně vykompenzovala svůj jarní pokles.

Zatímco čtvrteční zasedání ECB nejspíše nepřinese změnu měnové politiky, pozornost investorů se bude upírat na každé slovo Maria Draghiho na následné tiskové konferenci. Jeho projev na konci června (o tom, že pokračující růst ekonomiky by se mohl promítnout v postupném utahování měnových podmínek) způsobil výprodej na akciových a především dluhopisových trzích, posílení eura vůči dolaru a také růst tržních sazeb v České republice.

Předpokládáme, že tentokrát budou komentáře ze strany ECB opatrnější. Draghi se pravděpodobně zaměří na pomalý růst mezd v eurozóně a stále nízkou inflaci. Na zářijovém zasedání očekáváme prodloužení programu odkupu aktiv, a to o šest měsíců do poloviny příštího roku. Tempo odkupů by však mělo být nižší o 20 mld. EUR měsíčně, tedy 40 mld. EUR. Výhled pro inflaci totiž zůstává velmi slabý, až do roku 2019 by měl meziroční růst cen setrvat pod 1,5 %. Čtvrteční jednání by tak mohlo na trhy přinést korekci pohybů, které následovaly po Draghiho vystoupení na konci června.

Euro vůči dolaru dále posílilo

Euro vůči dolaru pokračovalo minulý týden v posilování. Společná evropská měna si připsala zhruba půl procenta, když se kurz dostal na úroveň 1,146 USD/EUR. Z eurozóny přicházela minulý týden převážně příznivá data. Za zmínku stojí především velmi silná dynamika německého zahraničního obchodu a slušný růst průmyslu v EMU, všechny tyto statistiky byly květnové.

Naopak ve Spojených státech zklamala páteční statistika maloobchodních tržeb za červen, nižší byla i spotřebitelská inflace. Jedná se o nepříznivá čísla pro Fed, jelikož vrhají špatné světlo na domácí spotřebu v USA. Prezidentka centrální banky Janet Yellen přitom ve velmi sledovaných projevech v Kongresu (středa a čtvrtek) zopakovala, že Fed bude pokračovat v postupném zvyšování sazeb a že snižování bilance Fedu započne už letos. Páteční údaje však představují riziko ve směru pomalejšího utahování měnových podmínek.

Levnější ropa zpomalila růst cen výrobců v Česku

Maďarská centrální banka (MNB) by měla opět ponechat sazby beze změn, což očekávají všichni analytici v průzkumu agentury Bloomberg. Nic by se nemělo měnit ani na mimořádných nástrojích, které MNB používá, a to až do příštího zasedání v září (kdy by MNB měla oznámit nové omezení depozitní facility pro Q4 17).

Polská průmyslová výroba v červnu pravděpodobně zpomalila na 4,0 % y/y z květnových 9,1 %. Důvodem ale byly převážně kalendářní a sezónní faktory. Po očištění by měl polský průmysl setrvat na příznivé růstové trajektorii.

Průmyslové ceny v České republice podle našich odhadů v červnu klesly o 0,3 % kvůli nižším cenám ropy na světových trzích. V meziročním vyjádření by tak měl index výrobních cen zpomalit svůj růst na 1,7 %. Pokles cen ropy je na jednu stranu protiinflačním faktorem, který se už začal promítat do celkové spotřebitelské inflace, zároveň se však jedná o pozitivní nabídkový šok. Z pohledu měnové politiky ČNB by se tak nemělo jednat o riziko, které by mělo potenciál odložit zvyšování sazeb, které ČNB podle výstupu z červnového zasedání plánuje už v Q3 17. My tento krok očekáváme 3. srpna.

Koruna posílila proti euru i dolaru

Druhý červencový týden uzavřela koruna mírným posílením vůči euru. Její kurz se dostal na úroveň 26,07 CZK/EUR, což pro českou měnu znamenalo v celotýdenním pohledu zisk dvou haléřů a posun na novou nejsilnější (týdenní) hladinu vůči společné evropské měně po konci kurzového závazku. Investoři se tak zřejmě připravují na blížící se růst sazeb ČNB.

Oslabení dolaru na světových trzích přineslo ještě výraznější zisky pro korunu proti zeleným bankovkám. Kurz CZK/USD se minulý týden posunul o 0,6 % na úroveň 22,75, nové dvouapůlleté maximum pro korunu.

Červnová spotřebitelská inflace v Česku mírně zpomalila na 2,3 % y/y, oproti květnu však ceny zůstaly v průměru beze změn. Pokles cen pohonných hmot kompenzoval růst jádrových cen. Podíl nezaměstnaných v červnu poklesl na nové pokrizové minimum 4,0 %, celkový počet nezaměstnaných je dokonce nejmenší za posledních téměř 20 let.

Inflace v Polsku i Maďarsku také reagovala na pokles cen ropy. Zlotý i forint si i přesto minulý týden polepšily. Forint se dostal na měsíční maximum vůči euru na hodnotě 306 HUF/EUR, zlotý byl v pátek proti euru nejsilnější za poslední tři týdny.

Autor: Marek Dřímal