Neklidný týden na trzích se blíží ke svému konci

Včerejší zasedání ECB přineslo ujištění, že finanční stabilita bude brána v potaz, těžiště měnověpolitických úvah však stále zůstává orientováno na inflaci. Trhy tak zřejmě postupně začnou otáčet svoji pozornost zpět směrem k makroekonomickým statistikám. Americká průmyslová produkce podle nás v únoru zaznamenala po překvapivé lednové stagnaci zlepšení. Finální únorová inflace v eurozóně by pak měla ukázat, jaké faktory stály za zrychlením dynamiky jádrových cen. 

Americký průmysl v únoru solidně vzrostl

Očekáváme, že průmyslová produkce se v USA zvýšila o 0,6 % m/m. To by mělo odrážet hlavně kompenzaci předchozího propadu v energetickém sektoru, který souvisel s nepříznivým počasím. Právě energetika se přitom dominantně podílela na překvapivé meziměsíční stagnaci celého průmyslu v lednu. Zhruba na úrovni předchozího měsíce by potom měl zůstat zpracovatelský průmysl, jehož produkce v lednu vyskočila o celé procento.

Únorová inflace v eurozóně by dnes měla být potvrzena na 8,5 % y/y. Finální čtení ukáže, proč jádrová inflace oproti lednu zrychlila z 5,3 % y/y na rekordních 5,6 % y/y. Předpokládáme, že 0,1 pb nárůstu připadá na odeznění efektu změny vah spotřebního koše (který v lednu snížil jádrovou inflaci) a zbývajících 0,2 pb je důsledkem silnějších inflačních tlaků. Celkově se domníváme, že meziroční inflace bude v letošním roce nadále rychle zpomalovat v důsledku kombinace negativních vlivů vysoké energetické základny, klesajících velkoobchodních cen energií a podpůrných opatření vlády. Na druhou stranu, výraznější růst cen potravin může vést k tomu, že celková inflace bude klesat pomaleji, než jsme dříve předpokládali. Jádrová inflace by přitom mohla zůstat kolem současné úrovně 5,5 % po celé první pololetí roku 2023 v důsledku zpožděného promítnutí energetického šoku a problémů v dodavatelském řetězci. Poté by v souladu s námi očekávaným zrychlením růstu mezd měla jádrová inflace do konce letošního roku klesnout pouze na 4 % a následně zůstat na zvýšené úrovni i po celý příští rok.

Snížení inflace zůstává pro ECB prioritou

Evropská centrální banka (ECB) včera zvýšila úrokové sazby o 50 bb. Splnila tak slib, který dala již na minulém zasedání. Trhy ovšem ve světle obav o stabilitu bankovního sektoru svým rozhodnutím mírně překvapila. Krátce před zasedáním byl totiž zaceněn zhruba jeden standardní 25bodobý hike. Ve svém prohlášení ECB uvedla, že k rozhodnutí vedla mimo jiné inflace, u které se předpokládá její setrvání na vysokých úrovních po „příliš dlouhou dobu“. Zároveň ECB sleduje současné napětí na trzích a je připravena v případě potřeby reagovat, aby zachovala cenovou a finanční stabilitu. Bankovní sektor je podle centrální banky silný a odolný. Mezi finanční a cenovou stabilitou prezidentka Lagardeová nevnímá trade-off a na dosažení každého z cílů jsou podle ní využívány jiné nástroje. Další kroky budou záviset hlavně na nových datech. Pokud by vývoj odpovídal základnímu scénáři, nemá podle svého vyjádření ECB ještě odpracováno.

Také my stále počítáme s tím, že cyklus zvyšování úrokových sazeb v eurozóně ještě není u konce. Očekáváme další čtyři 25bodové hiky u klíčové depozitní sazby, která by tak měla vrcholit letos v září na 4 %. Pokud by se ale měla situace ve finančním sektoru dále zhoršovat, rizika by se začala přesouvat směrem k menšímu utažení.

Euro včera po skončení tiskové konference k dolaru zpevňovalo, když se obchodovalo lehce nad 1,06 USD/EUR, tedy o 0,3 % silnější. Absence jednoznačného výhledu do budoucna tak patrně částečně kompenzovala pro trhy překvapivé 50bodové zvýšení úrokových sazeb. Lehké posílení k euru zaznamenala česká koruna (k 24,00 CZK/EUR), což odráželo pravděpodobně vliv globálního vývoje. Jediná včera zveřejněná domácí statistika v podobě lednového běžného účtu platební bilance totiž spíše lehce zklamala a podle nás indikuje, že se tuzemský zahraniční obchod stále potýká s problémy. Více zde: https://bit.ly/3oDbj3C.

Autor: Jaromír Gec