Americká centrální banka zatím bude velmi opatrná

Americká centrální banka bude jen opatrně naznačovat blížící se začátek utažení měnové politiky. Předstihové indikátory v eurozóně ukážou na zpomalující expanzi výroby i služeb. Volby do Spolkového sněmu Německa mohou přinést větší volatilitu na evropský trh. V Číně se bedlivě sleduje vývoj potíží společnosti Evergrande. Maďarská centrální banka pravděpodobně tento týden opět zvýší úrokové sazby. Čeští centrální bankéři by opět mohli verbálně signalizovat ochotu urychlit tempo zvyšování úrokových sazeb.

Volby v Německu by mohly trhem zahýbat

Hlavní událostí tohoto týdne bude pro finanční trhy zasedání amerického Fedu 22. září. Čekáme další náznaky toho, že utažení měnové politiky v USA se blíží, ale konkrétní oznámení o tom, kdy a jak tentokrát zatím nepřijdou. Brzdou tohoto kroku jsou stále rizika Covid-19. Na červnovém zasedání sedm členů FOMC indikovalo ochotu zvýšení úrokových sazeb již v roce 2022 a s ohledem na dosavadní vývoj by byl možný další mírný posun tímto směrem. V prognóze HDP pravděpodobně uvidíme snížení růstu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku, ale spíše menší změny v následujících letech. Naopak prognóza inflace pro zbytek letošního roku bude zvýšena přibližně k 4,5 % oproti 3,4 % v předchozí prognóze. Celkově by nás tak nadcházející zasedání Fedu mělo přiblížit utažení měnové politiky, ale mělo by to být stále opatrné. A na americké politické frontě bude dále probíhat jednání o nutnosti posunutí dluhového stropu před jeho vypršením v říjnu.

V Evropě budou zveřejněna důležitá data, zejména PMI indexy a Německý Ifo index, u kterých se v souhrnu očekává pokles z předchozích vysokých hodnot. Trh realisticky očekává zpomalení tempa růstu ekonomiky eurozóny oproti období krátce po skončení poslední vlny pandemie a současně započítává zhoršený výhled kvůli variantě delta Covid-19. Nicméně v samotném závěru týdne budou oči investorů sledovat výsledek voleb do německého Bundestagu. Je sice pravděpodobné, že SPD bude lídrem, nicméně předvolební průzkumy v minulých týdnech silně kolísaly a sestavování koalic může být velký problém. Implikace pro trhy mohou být významné. Rizikem pro investory je vznik levicové koalice SPD, Levice a Zelení. Blíže jsme se tomuto tématu věnovali zde https://bit.ly/3hGOPuI.

V Číně jsou stále v centru pozornosti dluhové problémy obří společnosti Evergrande, jejíž závazky činí v přepočtu více než 300 mld. USD. Akcie této společnosti od poloviny minulého roku ztratily přes 90 %. Údajně došlo k nesplacení několika splátek vůči bankám. Očekává se restrukturalizace jejího dluhu a propadla se tak i hodnota dluhopisů Evergrande. Kolegové v SG jsou toho názoru, že ač jde o systémově významnou společnost, nepovede její default k systematické krizi likvidity typu pádu Lehman Brothers. Tomu má PBOC potenciál efektivně bránit. Nicméně jedná se o signál potíží, který přináší potřeba snížení zadlužení v ekonomice. To indikuje v dalších letech pomalejší hospodářský růst. A tržní nervozita a obava z finanční nákazy zatím narůstají. V Japonsku, Indonésii a na Taiwanu zasedají tento týden centrální banky, ale změna jejich úrokových sazeb se tentokrát nečeká. Naopak další růst hlavní sazby o celých 100bp na 6,25 % se čeká v Brazílii.

Středoevropský kalendář nabízí zasedání centrální banky v Maďarsku. S ohledem na rychlé tempo inflace zde trh počítá se zvýšením hlavní úrokové sazby na o 25bp na 1,75 %. V ČR proběhne zasedání ČNB až příští týden, a tak bychom mohli ještě před začátkem mediální karantény slyšet další výroky od členů ČNB. Nicméně v tuto chvíli počítáme s tím, že ČNB bude na nejbližších zasedáních zvyšovat úrokové sazby po 50 bp a do konce roku klíčová repo sazba dosáhne 2,0 %. Mohly by zaznít i další názory členů rady na prodej výnosů devizových rezerv. S ohledem na potřebu rychlého utažení měnové politiky by takový měnověpolitický nástroj mohl mít opodstatnění. Podobné signály by měly držet korunu u silnějších úrovní či vést k dalšímu posílení. Proti tomu může působit případné další posilování dolaru související se změnami měnové politiky Fedu. K námi očekávanému vývoji měnové politiky ČNB blíže viz   https://bit.ly/39g0dJq.

Dobrá data na západě a horšící se na východě

Akciové trhy minulý týden opět přešlapovaly sem tam, ale v jeho závěru, tak jako minulý týden, převládl v USA i Evropě jejich mírný pokles. Růst výnosů amerických vládních dluhopisů oproti poklesu evropských protějšků pomáhal americkému dolaru během týdne proti euru posílit o cca 0,8 % k 1,172 USD/EUR. Obavy z oživení globální ekonomiky umocnila oproti očekáváním výrazně horší data o vývoji maloobchodních tržeb v Číně a pak také diskuse o dluhových problémech tamější obří firmy Evergrande. Naopak data přicházející z USA potěšila pozitivně. Oproti odhadům se silněji zvýšily tržby maloobchodu a výrazně vzrostly i indikátory výrobní aktivity v oblasti NY a Filadelfie. Lehké uklidnění na trhy také přineslo zveřejnění oproti očekávání menšího růstu spotřebitelských cen za srpen. Jen Michiganský index důvěry spotřebitelů USA zklamal, když vzrostl trochu méně, než se čekalo. Celoevropský výsledek průmyslové výroby vykázal naopak oproti odhadům za červenec vyšší růst.

Za pozornost v závěru minulého týdne stála slova několika členů ECB. Guvernér lotyšské centrální banky a člen rady guvernérů ECB Mārtiņš Kazākse uvedl, že pokud Covid nezpůsobí další negativní šoky, může inflace být vyšší, než ECB aktuálně očekává. Dodal ovšem, že se baví o „desetinkách“, přičemž ve středně dlouhém horizontu nečeká inflaci na či snad dokonce nad inflačním cílem 2 %. V podobném duchu promluvil i vice-president ECB De Guindos, který uvedl, že pokud nedostatky na straně nabídky přetrvají, inflace může růst. A podobně podle dalšího člena ECB a guvernéra Centrální banky Irska Gabriela Makhloufa si někteří členové centrální banky myslí, že prognóza inflace je příliš nízká. Současně vyjádřil, že vnímá současné obavy z vyšší inflace jako přemrštěné.

V Česku minulý týden na sebe upoutaly pozornost další údaje o inflaci tentokrát na straně výrobců. Meziměsíční růst cen v průmyslu sice v srpnu zpomalil, ale i tak přebil všechny odhady a v meziročním vyjádření se vyšplhal na 9,3 %. A slyšeli jsme i několik výroků od členů ČNB, na nichž byla patrná ochota zvýšit úrokové sazby na příštím zasedání o více než 25 bp.

Autor: Michal Brožka