ČNB se zvýšením sazeb počká na listopad

Na zářijovém zasedání ponechá ČNB podle našich předpokladů úrokové sazby beze změny, rétorika však bude jestřábí. Ke zpřísnění měnové politiky přistoupí až v listopadu, kdy bude mít k dispozici novou Inflační zprávu. Poslední prognóza centrální banky přitom předpokládala další zvýšení úrokových sazeb až ve třetím čtvrtletí příštího roku. Důvodem podle nás bylo očekávání výrazného posilování koruny. To se ale zatím příliš nenaplňuje. Navíc rizika se vychýlila inflačním směrem. Růst mezd i HDP výrazně předčil jak očekávání trhu tak i ČNB. Inflace sice v srpnu o jednu desetinu zaostala za prognózou centrální banky, jádrové ceny jsou však na stejné úrovni jako v roce 2008, kdy vrcholil hospodářský cyklus. Zářijové zasedání se tak podle našeho názoru ponese ve výrazně jestřábím duchu, aby trhy připravilo na zvýšení úrokových sazeb 2. listopadu. 

V srpnu Česká národní banka poprvé po téměř deseti letech zvýšila úrokové sazby z technické nuly na 0,25 %. Další očekávání ohledně zvyšování sazeb však zchladila tím, že její nová prognóza počítala s roční pauzou před dalším růstem sazeb. Poslední vystoupení centrálních bankéřů a data přicházející z reálné ekonomiky nás však utvrdila v našem názoru, že úrokové sazby stoupnou ještě do konce letošního roku. Viceguvernér ČNB M. Hampl v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že pokud by se zúčastnil minulého jednání bankovní rady, zvedl by pro vyšší sazby ruku také. K tomu navíc dodal, že na každém dalším zasedání bude relevantní se o zpřísňování měnové politiky bavit. Nevyloučil dokonce ani variantu, že by pro zvýšení sazeb mohl hlasovat již na příštím zasedání 27. září. Vojtěch Benda se vyjádřil v podobném duchu. Guvernér ČNB Jiří Rusnok naopak uvedl, že pro zvyšování sazeb není v tuto chvíli dostatek informací a že by preferoval vyčkat na další inflační prognózu, která bude diskutována 2. listopadu. To je i varianta, ke které se přikláníme my.

Rizika spojená s poslední prognózou se podle našeho názoru od posledního zasedání ČNB vychýlila proinflačním směrem.

Proinflační rizika

Česká ekonomika vykázala v Q2 17 historicky nejvyšší mezikvartální růst (na úrovni 2,5 %). Překvapila tak nejen celý trh, ale i centrální banku, jejíž odhad byl o 1,2 pb. nižší. V meziročním srovnání domácí ekonomika přidala 4,7 %, zatímco prognóza ČNB očekávala růst na úrovni 3,5 %. Podle komentáře ČNB došlo v Q2 17 k výraznému zrychlení růstu české ekonomiky, a to v podstatně větší míře, než ČNB prognózovala.

Výrazně rostla soukromá spotřeba, která přispěla k meziročnímu růstu 1,5 pb. Robustní zvyšování spotřeby domácností přitom podle ČNB odráží zrychlující mzdovou dynamiku, rostoucí optimismus spotřebitelů a nadále nízké úrokové sazby.

Vyšší dynamikou překvapil i mzdový růst, když v nominálním vyjádření mzdy ve druhém čtvrtletí přidaly 7,6 % y/y. ČNB počítala pouze s 5,9 %. Mzdy navíc podle naší prognózy rychle porostou díky utažené situaci na trhu práce i nadále. K tomu se přidávají plány vlády zvýšit platy učitelů o 15 % a ostatních zaměstnanců ve veřejném sektoru o 10 %.

Protiinflační rizika

Srpnová inflace na úrovni 2,5 % zaostala o jednu desetinu za prognózou ČNB. Odchylka je ovšem minimální. Navíc byla koncentrována ve volatilní položce cen potravin.  Jádrové ceny naopak ještě nepatrně přidaly, když podle našich propočtů vzrostly o 2,5 % y/y. Takovýmto tempem rostly naposledy v roce 2008.

Domácí cenový růst budou brzdit vnější faktory. Inflace v eurozóně stále zůstává na nízkých úrovních. Výraznější akceleraci neslibuje ani příští rok. Ceny ropy budou oproti současným úrovním výhledově spíše nižší, což v kombinaci se silnější korunou vůči dolaru implikuje nižší ceny pohonných hmot, potažmo i dalších položek spotřebního koše. Nižší importní ceny však rozhodně nevyváží silný proinflační vliv domácích faktorů.

Protiinflační riziko představuje i politika ECB. Ta sice ani na svém zářijovém zasedání neoznámila další plány s odkupy aktiv, k tomu by však podle ekonomů SG měla přistoupit v říjnu. Delší trvání programu odkupu aktiv by mohlo znamená větší tlak na posilování koruny. Posilování kurzu koruny však zatím brzdí velké sázky spekulantů.

V letošním i příštím roce se inflace bezpečně udrží nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Rizika se navíc vychylují spíše proinflačním směrem. Přestože zahraniční vlivy budou růst cenové hladiny tlumit, nebudou schopny inflační tlaky vyplývající z rostoucí domácí poptávky převážit. Předpokládáme proto, že centrální banka sice ponechá v září úrokové sazby beze změny, v listopadu je však zvedne o 25 bb. (2T repo sazbu na úroveň 0,5 %). Rétorika bude pravděpodobně výrazně jestřábí. Příští rok bude v utahování měnové politiky podle našeho názoru muset pokračovat. Sazby by měla zvýšit celkem třikrát.

Autor: Jana Steckerová