Srpnová data pozitivně překvapila

Navzdory vysokým cenám vstupních surovin i zhoršujícím se předstihovým indikátorům srpnová data z reálné ekonomiky pozitivně překvapila. Výroba automobilů sice stagnovala, zpracovatelskému průmyslu se nicméně dařilo velmi dobře, když růst vykazovala odvětví, která v minulých měsících ukazovala mizerné výsledky. Sérii meziměsíčních poklesů se podařilo zlomit i sektoru stavebnictví. Deficit zahraničního obchodu byl sice meziročně mírně hlubší, stály za tím ale především vyšší ceny plynu a ropy, přičemž přebytek obchodu s motorovými vozidly byl meziročně vyšší. Tempo růstu vývozů navíc v meziročním srovnání po dlouhé době předčilo tempo dovozů.

Tuzemská průmyslová produkce v srpnu vzrostla meziměsíčně o 0,8 %, což bylo mírně nad naší prognózou, která počítala s růstem o 0,5 %. Meziročně byla výroba po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní vyšší o 7,2 %, bez očištění o 10,3 % (letošní srpen měl oproti tomu loňskému o jeden pracovní den více). Konsensus analytiků očekával zhruba poloviční růst (5,4 % y/y) a dnešní výsledek je tak v tomto pohledu pozitivním překvapením.

Výroba v automobilovém průmyslu meziměsíčně stagnovala, ostatním odvětvím zpracovatelského průmyslu se však dařilo. Po růstu produkce v červenci meziměsíčně o 4,9 % byl tak vývoj v automobilovém průmyslu slabší. Statistiky o produkci automobilů během letních měsíců jsou však běžně spojeny s vyšší mírou volatility kvůli čerpání celozávodních dovolených. Letos kvůli předchozím odstávkám výroby v důsledku chybějících komponent navíc nebyl charakter této sezonnosti úplně standardní a závěry ohledně slábnoucího výkonu automobilového průmyslu by tak z důvodu vyšší datové nejistoty byly předčasné. Pozitivně v srpnu překvapil zbytek zpracovatelského průmyslu. Ten v červenci vykazoval, hlavně v případě energeticky náročných odvětví, velmi slabé výsledky, v srpnu však došlo k výraznému oživení. Silný meziměsíční růst vykázala produkce v chemickém, farmaceutickém, elektrotechnickém a strojírenském průmyslu, stejně tak i odvětví zpracování kovů. Celý zpracovatelský průmysl tak po červencovém poklesu o 0,8 % v srpnu zvýšil objem produkce meziměsíčně o výrazných 1,7 %. V srpnu se zvýšila i hodnota průmyslových objednávek. Meziměsíčně po sezónním očištění byla vyšší o 1,7 %, avšak po červencovém poklesu o 9,2 %.

Deficit zahraničního obchodu dosáhl v srpnu 28,2 mld. CZK. Ve srovnání s loňským rokem byl o 0,4 mld. CZK hlubší. Nepříznivě se na výsledku odrazil především růst cen komodit na světových trzích, který vedl k prohloubení meziročního schodku s ropou a zemním plynem o 15,9 mld. CZK. Ceny ropy i zemního plynu se nicméně v září již snižovaly, což by mělo vést i ke zmírnění deficitu v této kategorii. Hlubší byl v srpnu i schodek obchodu s chemickými látkami a přípravky, a to o necelé 4 mld. CZK. Pozitivně se na srpnové bilanci naopak odrazil vyšší přebytek s motorovými vozidly (o 12,4 mld. CZK) a  elektřinou (o 10,8 mld. CZK). Dobrou zprávou je, že poprvé od května loňského roku meziroční tempo vývozu zboží (27,9 % y/y) předčilo tempo dovozů (25,5 % y/y). 

Potom, co stavební produkce od března letošního roku meziměsíčně vytrvale klesala, v srpnu zaznamenala slušný reálný nárůst o 1,4 % (SA). Meziměsíčně rostly oba segmenty, jak pozemní stavitelství (+1 %), které z velké části táhlo dolů celkovou stavební produkci během uplynulých měsíců, tak i inženýrské stavitelství (+1,6 %). Pozemní stavitelství bylo tak opět meziročně vyšší po výrazném poklesu v červenci, byť jen o 0,1 %. Naproti tomu produkce v inženýrské kategorii pouze zmírnila tempo meziročního poklesu na -1,4 % z  4,0 % v červenci. Vývoj ve stavebnictví budou i po zbytek roku sužovat vysoké ceny a nedostatek stavebních materiálů, které by mohly nadále omezovat dokončování staveb. Slabší poptávka po rezidenčních nemovitostech vlivem vyšších úrokových sazeb a přísnějších kritérii poskytování hypoték se již odrazila ve zmírnění dramatického růstu cen zmíněných nemovitostí. Ceny bytů v třetím čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně vzrostly „pouze“ o 2,4 % oproti 8,7 % v Q2. Meziročně jsou nicméně stále o téměř 23 % vyšší, což vede k jednomu z nejhorších poměrů cenové dostupnosti bydlení v EU.

Autor: Jana Steckerová