Data HDP z eurozóny a USA vyčíslí ekonomické dopady koronaviru

V tomto týdnu se dočkáme zveřejnění předběžných odhadů vývoje HDP v prvním čtvrtletí letošního roku pro eurozónu a USA, hezká čísla to ale nebudou. V případě eurozóny očekáváme propad ekonomické aktivity mezičtvrtletně o 6,2 %, především v důsledku nižší spotřeby domácností a nižších investic. O něco mírnější pak bude pokles amerického HDP, a to vlivem pozdějšího výskytu koronavirové nákazy. Jak v Evropě, tak i v USA budou zveřejněny nové údaje z trhu práce. Ty ukáží na nárůst počtu nezaměstnaných. Aktuální situace vede v obou ekonomikách k poklesu ekonomického sentimentu, což potvrdí i další indikátory důvěry za duben. Tento týden zasedá také ECB a americký Fed, další uvolňování měnových politik však nečekáme.

V USA a Evropě vyjdou první odhady HDP pro Q1 20

Z regionálního hlediska bude hlavní událostí tohoto týdne čtvrteční zveřejnění předběžného odhadu vývoje HDP eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku. Ten podle nás ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku poklesl o výrazných 6,2 %, meziročně se pak podle našeho odhadu snížil o 5,7 %. Náhlý propad evropské ekonomiky souvisel se šířením koronavirové nákazy, která se na evropský kontinent v průběhu prvního čtvrtletí dostala z Číny. Vlády jednotlivých států tak sáhly po bezprecedentních opatřeních, které dopomohly ke zmírnění dopadů viru na zdraví populace, zároveň však v podstatě zastavily i chod ekonomik. Výsledkem je výrazný pokles důvěry v evropskou ekonomiku, a to jak u spotřebitelů, tak podnikatelů, který jsme mohli pozorovat již v březnu. K dalšímu snížení ekonomického sentimentu došlo pravděpodobně v dubnu, na což ukáží středeční data Evropské komise. Omezená poptávka po zboží a službách vede i ke ztrátě pracovních míst. Údaje z trhu práce za duben budou ve čtvrtek zveřejněny v Německu. Zde očekáváme skokový nárůst počtu nezaměstnaných z 1 tisíce v březnu na 79 tisíc v dubnu a v souladu s tím vzroste i míra nezaměstnanosti vyplývající ze zvýšeného počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Březnový počet nezaměstnaných v Německu vycházel z dat naměřených v první polovině měsíce a zatím tedy nezahrnoval důsledky koronaviru. Tento týden přinese také první odhady dubnové inflace, a to jak pro Německo, tak i celou eurozónu. Vliv slabší poptávky na dynamiku cen lze však očekávat až se zpožděním a hlavním faktorem zvolňující inflace v eurozóně tak bude i nadále zejména rekordně nízká cena ropy na světových trzích. Ropa Brent se aktuálně obchoduje kolem 20 dolarů za barel a je tedy nejlevnější za posledních 20 let.

Předběžná data o vývoji HDP v prvním čtvrtletí budou publikována také v USA, konkrétně ve středu. I zde se očekává pokles ekonomické aktivity, oproti EU však v menším rozsahu, když americkou ekonomiku zasáhl koronavirus až později. Podle našeho odhadu se americký HDP na počátku letošního roku snížil ve srovnání s předchozím čtvrtletím anualizovaně o 2 %. Z amerického trhu práce týden co týden přicházejí z historického úhlu pohledu rekordní čísla počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Podle těch již v souvislosti s koronavirem přišlo o práci minimálně 25 milionů Američanů a během jediného měsíce tak zaniklo tolik pracovních míst, kolik jich v USA v posledních deseti letech vzniklo. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se sice již snižuje, absolutně však stále dosahuje vysokých hodnot. Pro duben trh očekává nárůst o dalších 3,5 milionu nových žádostí. Čtvrtek ve Spojených státech přinese rovněž nové údaje o vývoji spotřebitelských cen za měsíc březen. Nižší ceny pohonných hmot povedou i zde k poklesu inflace. Dočkáme se i dalších indikátorů ekonomického sentimentu. Ten úterní ukáže na další pokles důvěry amerických spotřebitelů a páteční pak na další snížení důvěry v podnikatelském sektoru.

V tomto týdnu zasedá jak ECB (čtvrtek), tak i americký Fed (středa), žádné další uvolnění měnové politiky však nečekáme. Zajímavé tak budou především další informace o tom, jak silné ekonomické dopady by koronavirová infekce podle zmíněných centrální bank mohla mít.

Čínské PMI v dubnu nejspíše setrvá nad hranicí 50 bodů, výrazné zlepšení nicméně očekávat nelze. Oživení růstu čínské ekonomiky zůstává zatím hodně pozvolné, když významně působí především pokles poptávky z Evropy a USA.

Domácí ekonomika toho v tomto týdnu moc nenabídne. Pozornost se tak upře zejména k výše zmíněným číslům z eurozóny a Německa, které z důvodu velké otevřenosti tuzemské ekonomiky mohou předznamenat i vývoj v České republice. O tom, co pro českou ekonomiku očekáváme my, jsme psali zde https://bit.ly/3dZsHsd. Vývoj české koruny bude tudíž tento týden ve znamení zahraničních událostí.

Pesimismus spotřebitelů i podnikatelů se prohloubil

Minulý týden s sebou přinesl především aktualizované hodnoty indikátorů ekonomického sentimentu za duben. Zveřejněn byl index nákupních manažerů pro Německo a eurozónu. V obou případech jsme mohli vidět další prohloubení poklesu pod hranici 50 bodů, který signalizuje pokračování kontrakce evropské ekonomiky i na počátku druhého čtvrtletí. Na výrazný pokles důvěry podnikatelů v německou ekonomiku ukázal také index IFO. Podle dat Českého statistického úřadu z pátku, zaznamenal pokles nálady rovněž český podnikatelský sektor. Jako největší bariéru růstu své produkce uváděli podnikatelé v průmyslu a ve službách především nedostatečnou poptávku a pak také blíže nespecifikované důvody, ty ve většině případů zahrnovaly vládní restrikce zabraňující šíření koronaviru, jež však také poptávku výrazně omezily. Jednu z těchto možností tak jako hlavní bariéru zvolilo zhruba 60 % podnikatelů v průmyslu a službách. Podnikatele ve stavebnictví naopak i nadále trápil zejména nedostatek zaměstnanců, což jednak souvisí s aktuálním úbytkem pracovníků ze zahraniční a také s tím, že dopady koronaviru na poptávku po stavebních pracích jsou oproti zbytku ekonomiky pravděpodobně nižší. Dobrou zprávou je, že zatím pouze 5 % podniků uvádí jako hlavní překážku růstu produkce finanční problémy. Důvěra v ekonomiku se v dubnu snížila i u spotřebitelů. Zatímco spotřebitelé a podnikatelé zůstávají i na počátku druhého čtvrtletí pesimističtí, analytici již vyhlížejí lepší zítřky, jak ukázal dubnový ZEW index.

Koruna po většinu minulého týdne oslabovala jak vůči euru, tak také dolaru, v průběhu pátečního obchodování však velkou část ztrát opět smazala. Obdobně se vyvíjely i zbylé dvě měny středoevropského regionu, polský zlotý a maďarský forint. Z počátku minulého týdne totiž na finančních trzích převládala vyšší míra rizika, na což poukázal i index VIX, a někteří investoři tak začali přesouvat své pozice do bezpečnějších aktiv. Tento faktor však v průběhu týdne odezněl a regionální měny se tak opět posunuly k silnějším hodnotám. Ze zmíněného vývoje nakonec profitoval především americký dolar, který proti euru v minulém týdnu posílil zhruba o půl procenta. Výprodej na počátku minulého týdne postihl i akciové trhy, i zde však vzápětí následovala korekce.

Autor: Martin Gürtler