Inflace vyskočila na 2,6 %, zatímco podíl nezaměstnaných se sesunul na 2,9 %

Inflace v červnu vystřelila na svou nejvyšší hodnotu od loňského listopadu, když dosáhla 2,6 %. Po zpomalení na přelomu roku se zdálo, že rapidně rostoucí mzdy se výrazněji nepropisují do cenového vývoje. Květen a červen však ukazují, že šlo pouze o zpoždění. Rostoucí mzdy podle všeho již inflaci podporují. V červnu se k nim nemalou mírou přidaly také ceny potravin, pohonných hmot i ceny elektřiny v rámci regulovaných cen. Rostoucí inflace tak spolu se slabší korunou vytváří velké riziko, že ČNB zvýší sazby ještě v srpnu.        

Inflace v červnu zrychlila na 2,6 %, zatímco analytici většinově očekávali o desetinu nižší číslo. Cenová hladina vzrostla o 0,4 % m/m. Na jejím růstu se podílely všechny hlavní složky spotřebitelského koše.

Ceny potravin meziměsíčně přidaly 0,5 %. Jejich meziroční růst se vyhoupnul dokonce na 2,6 %. Jejich dynamiku podporuje zejména zvyšování cen živočišných produktů, ale i ovoce a zeleniny. Ceny pohonných hmot ještě se zpožděním dohánějí květnový vzestup ceny ropy na světových trzích. Meziměsíčně se zvedly o 3,3 % a oproti loňskému roku jsou již o 10,4 % vyšší. K jejich růstu v letošním roce přispívá i oslabení koruny proti dolaru, která za prvních šest měsíců ztratila přibližně 5 %. V červnu přidaly také regulované ceny. Projevil se v nich hlavně nárůst cen elektřiny, když ke zdražování v červnu přistoupil největší distributor ČEZ. To zásadně přispělo k průměrnému růstu cen elektřiny o silných 2,3 %.

Inflační tlaky v ekonomice přetrvají. Mzdový růst sice může mírně zpomalit, ale i nadále zůstane silný. Produktivita roste pomaleji, a tak se zvyšující se mzdy budou i nadále postupně propisovat do vyšší inflace a nižších ziskových marží firem. Na spotřebitelské ceny budou tlačit také vyšší ceny komodit. Elektřina obchodovaná na světových trzích zdražuje a domácí distributoři již dali najevo, že vyšší ceny přenesou na spotřebitele ještě v letošním roce. Cenový růst by měla brzdit posilující koruna, ta nás ale zatím překvapuje slabšími hodnotami, když zůstává pod tlakem globálních událostí. My se i nadále domníváme, že by se koruna měla vydat k silnějším hodnotám. Existuje ale velké riziko, že přetrvávající globální nejistota ji ukotví na slabších hodnotách. To by představovalo další proinflační riziko. I dnes koruna předvedla, že na domácí vlivy nereaguje. Silnější inflace s jejím kurzem proti euru v podstatě nepohnula a v průběhu dopoledne dokonce koruna oslabovala. ČNB by v takovém případě pravděpodobně pokračovala ve zvyšování sazeb. To by tak mohlo přijít už na jejím zasedání na začátku srpna. Argumentem pro zvyšování sazeb je i fakt, že květnová prognóza ČNB předpokládala červnovou inflaci pouze na 1,9 %.

Podíl nezaměstnaných klesá v podstatě ve všech okresech

Statistika z Ministerstva práce za červen ukázala, že podíl nezaměstnaných klesl o desetinu procentního bodu na 2,9 %. Bylo tak pokořeno další historické minimum a potvrdilo se, že situace na trhu práce je extrémně utažená. Sezónně očištěný podíl nezaměstnaných dosáhnul 3,1 % snížil se pouze o 0,04 pb. To naznačuje, že už není moc kam klesat a podíl nezaměstnaných by se měl stabilizovat kolem 3 %. Ke konci roku by se dokonce mohla podívat i níž. Svou roli na snížení nezaměstnanosti v červnu sehrává i sezónnost, protože začíná více prací v zemědělství i v cestovním ruchu. Další nárůst zaznamenal počet volných pracovních míst. Těch v červnu bylo poprvé přes 300 tis. Na jednoho uchazeče o zaměstnání tak v červnu připadlo 1,35 volného pracovního místa. Nejnižší podíl nezaměstnaných najdeme v okrese Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou, kde závod v Kvasinách dlouhodobě hledá nové zaměstnance. Situace je ale napjatá v podstatě v celé republice, nezaměstnanost klesla napříč téměř všemi okresy. Nejvyšší zůstává na Karvinsku, kde na jedno pracovní místo připadá 5,8 uchazeče. Nezaměstnanost v ČR je nejnižší jak historicky, tak i mezi zeměmi v Evropské unii.

Autor: Viktor Zeisel