Průmyslová výroba v březnu v meziročním srovnání rostla, ve srovnání s předchozím měsícem ale zaznamenala pokles. Ten po silném nárůstu v únoru vykázal i zpracovatelský průmysl. Ke zhoršení významně přispěla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a výroba farmaceutických výrobků. Zahraniční obchod naopak výší přebytku pozitivně překvapil. Solidní výsledky v březnu přineslo i stavebnictví. Zvyšování produkce nadále táhlo pozemní stavitelství, naopak výkon inženýrského zůstal slabý. 

Průmyslová výroba v březnu v meziročním srovnání rostla, ve srovnání s předchozím měsícem ale zaznamenala pokles. Ten po silném nárůstu v únoru vykázal i zpracovatelský průmysl. Ke zhoršení významně přispěla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a výroba farmaceutických výrobků. Zahraniční obchod naopak výší přebytku pozitivně překvapil. Solidní výsledky v březnu přineslo i stavebnictví. Zvyšování produkce nadále táhlo pozemní stavitelství, naopak výkon inženýrského zůstal slabý. Aktuální konflikt na Blízkém východě a s tím spojené vysoké ceny ropy a zemního plynu však pro všechny zmíněné ukazatele představuje pro nadcházející měsíce riziko. Již v březnu z tohoto titulu docházelo k růstu cen stavebních prací, růstu nákladů na financování i prohloubení deficitu obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty.

Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o 0,9 %. Meziměsíčně však byla nižší o 0,2 %. Díky cyklickému oživení domácího průmyslu náš výhled v letošním roce nicméně zůstává pozitivní. Rizikem je ale současný nárůst cen energií. Zároveň je nutno dodat, že energetická náročnost českého průmyslu v posledních letech výrazně poklesla, což by mělo zvyšovat odolnost tohoto sektoru.

Samotný zpracovatelský průmysl v březnu zaznamenal meziměsíční pokles o 0,3 %, po silném nárůstu o 1,9 % v únoru. Ke zhoršení přispěla významně výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (-6,4 % m/m) a výroba farmaceutických výrobků (-7,0 % m/m). Zároveň se zde ale pravděpodobně jednalo o korekci mimořádně silných růstů, které jsme v těchto kategoriích zaznamenali minulý měsíc. Pokles vykázala i výroba motorových vozidel (-2,7 % m/m) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (-0,5 % m/m). Naopak silné růsty byly zaznamenány v kategorii výroba usní a souvisejících výrobků (+24,1 % m/m) či výroba chemických látek a přípravků (+10,4 % m/m). Rostla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (+7,9 % m/m).

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v březnu meziročně vzrostla o 1,2 %. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 2,5 % y/y, zatímco tuzemské nové zakázky zaznamenaly pokles o 1,1 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 0,9 %. Hodnota nových zakázek v průmyslu vzrostla zejména ve výrobě motorových vozidel. Nárůst zaznamenal i kovozpracující průmysl nebo výroba elektrických zařízení.

Za celé první čtvrtletí byla průmyslová produkce reálně mezičtvrtletně nižší o 0,7 %. Meziročně vzrostla o 1,6 %. Tempo meziročního růstu postupně zpomalovalo z 2,7 % v lednu na 0,9 % v březnu. Za mírným meziročním růstem produkce v prvním čtvrtletí stál pouze zpracovatelský průmysl, jehož produkce meziročně vzrostla o 2,1 %. Výkon odvětví těžby a dobývání i výroby elektřiny a plynu byl naopak nižší.

Výsledek zahraničního obchodu za březen předčil očekávání

Bilance zahraničního obchodu v březnu vykázala přebytek ve výši 31,9 mld. CZK, což představuje meziroční zlepšení o 3,8 mld. CZK. Výsledek byl výrazně lepší, než s čím tržní konsenzus počítal (19,1 mld. CZK).

Celkové saldo zahraničního obchodu příznivě ovlivnil zejména meziročně vyšší přebytek obchodu s ostatními dopravními prostředky a zařízeními (o 3,4 mld. CZK) a motorovými vozidly (o 1,9 mld. CZK). Snížil se také deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (o 3,0 mld. CZK). Nepříznivý vliv na celkovou bilanci mělo především prohloubení deficitu obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty (o 3,7 mld. CZK), základními kovy (o 1,9 mld. CZK) a základními farmaceutickými výrobky a přípravky (o 1,8 mld. CZK). Vývoz se po sezónním očištění meziměsíčně zvýšil o 0,5 %, dovoz naopak o 1,7 % poklesl.

Vzhledem k aktuálnímu ropnému šoku se však deficit s ropou a zemním plynem bude v nadcházejících měsících zřejmě prohlubovat, což se bude odrážet v horším výsledku celé bilance zahraničního obchodu. Pozitivní je, že česká ekonomika vstupuje do aktuální obtížné situace v relativně dobré kondici. Zároveň v posledních letech výrazně snížila svoji energetickou náročnost, přičemž pozitivní je i rychlý růst exportu zařízení a služeb spojených s boomem AI technologií.

Stavebnictví pokračuje v oživení, vyšší náklady na financování a stavební materiály jsou ale rizikem

Česká stavební produkce v březnu meziměsíčně vzrostla o 3 %. Navázala tak na obdobně silný růst z února ve výši 3,6 % m/m. Meziroční růst po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní ve výsledku zrychlil z únorových 4,1 % na 5,8 %.

Zvyšování stavební produkce nadále táhlo pozemní stavitelství, které indikuje oživení v oblasti rezidenční výstavby. To v březnu vykázalo meziměsíční růst o 4,8 % poté, co v únoru přidalo 5,2 %. Oproti loňskému březnu pak byla jeho produkce vyšší o 10,8 %.

Naopak výkon inženýrského stavitelství zůstal slabý. Jeho produkce po mírném únorovém růstu o 0,7 % v březnu meziměsíčně klesla o 0,4 %. V meziročním vyjádření pak došlo k poklesu o poznání hlubších 5,8 %. To nejspíše souviselo s vývojem veřejných investic do dopravní infrastruktury. Ty mohly být na začátku letošního roku negativně ovlivněny střídáním vlády a rozpočtovým provizoriem. Srovnávací základna loňského roku je navíc poměrně vysoko.

Počet vydaných stavebních povolení sice roste, jejich úroveň je ale stále nízká. Celkový počet vydaných stavebních povolení byl v březnu meziměsíčně vyšší o 17,6 % a meziročně o 13,4 %. V případě povolení určených čistě pro bytovou výstavbu pak byl nárůst ještě silnější, když dosáhl 20,5 % meziměsíčně a 18,8 % meziročně. Tento vývoj je však do velké míry spojen jednak se sezónností, a pak také se skutečností, že loňský rok patřil z hlediska stavebních povolení k nejhorším v celé historii časové řady dostupné od roku 2002, když povolování staveb ochromily problémy spojené s nepovedenou digitalizací. Srovnáme-li údaje za letošní březen se stejným měsícem roku 2024, který rozhodně nepatřil k nejsilnějším, tak celkový počet vydaných stavebních povolení byl stále nižší o 8,6 % a těch určených pro rezidenční výstavbu o 1,2 %.

K jistému oživení stavební produkce tedy dochází, růst ale zůstává nevyvážený a spojený s negativními riziky. Ty se týkají hlavně důsledků konfliktu na Blízkém východě. Ten vlivem obav z výrazného nárůstu inflace vedl ke zvýšení tržních úrokových sazeb, což následně zvedlo náklady financování, včetně vyšších sazeb hypotečních úvěrů. S vyššími cenami některých komodit na světových trzích se zároveň obnovil tlak na růst cen stavebních materiálů. Ty v březnu meziměsíčně povyskočily o 0,8 %, což přispělo k významnému urychlení jejich meziročního růstu z 1,9 % na 2,9 %. Tempem nedaleko tří procent navíc rostou i ceny stavebních prací. Obnovený růst nákladů může tedy poptávku ve stavebním sektoru opět ochladit.

Za první čtvrtletí odhadujeme pokles EBITDA o 20 % y/y na 34,4 mld. CZK. V tomto roce bude nižší realizovaná cena elektřiny a také očekáváme inflaci provozních nákladů. Čistý zisk ale vzroste o +10,5 % y/y a podle našich odhadů dosáhne 14 mld. CZK. V tomto roce se již neplatí speciální daň, takže podstatným způsobem klesne efektivní daňová sazba, a to pozitivně ovlivní výši čistého zisku.

Den zveřejnění výsledků: čtvrtek, 14. května 2026 v 7:00 hod

Za první čtvrtletí odhadujeme pokles EBITDA o 20 % y/y na 34,4 mld. CZK. V tomto roce bude nižší realizovaná cena elektřiny a také očekáváme inflaci provozních nákladů. Čistý zisk ale vzroste o +10,5 % y/y a podle našich odhadů dosáhne 14 mld. CZK. V tomto roce se již neplatí speciální daň, takže podstatným způsobem klesne efektivní daňová sazba, a to pozitivně ovlivní výši čistého zisku.

V tomto roce podstatně klesla cena prodané elektřiny. Zatímco loni prodával ČEZ elektřinu za asi 124 EUR/MWh letos to bude kolem 105 EUR (náš odhad). Nicméně od začátku konfliktu na Blízkém východě se elektřina obchoduje za o téměř 10 EUR/MWh vyšší ceny. Vliv na průměrnou cenu v tomto roce ale nečekáme podstatný. Mohlo by to částečně zvýšit prodejní ceny pro další roky. Výnosy za 1Q26 odhadujeme ve výši 89,9 mld. CZK. Znamená to meziroční pokles o 3,7 %. EBITDA by měla meziročně klesnout o 20,1 % na 34,4 mld. CZK. Mírně větší polovinu by měl tvořit sektor Výroba. Distribuce pak asi 36 %. Odhadujeme nárůst provozních nákladů (personální, služby). Mírný pokles čekáme i u odpisů. Čistý zisk za první čtvrtletí tohoto roku odhadujeme na 14 mld. CZK. To odpovídá meziročnímu růstu o +10,5 %. Rozdíl u této položky ve srovnání se stejným obdobím předchozích roku je zejména v daňové sazbě. Letos už neplatí speciální daň (WFT). V 1Q25 byla efektivní daňová sazba 49,7 % zatímco letos odhadujeme standardních 21 %.

Projekce 2026: Stávající cíle ČEZu, které byly zveřejněné 12. března počítají s EBITDA 103-108 mld. CZK a čistý zisk 27-31 mld. CZK. Naše odhady jsou optimističtější. Podle našeho modelu by EBITDA měly být 112,5 mld. CZK a čistý zisk 37,4 mld. CZK. Připomínáme, že na začátku roku bývají projekce velmi konzervativní. Zveřejnění kvartálních výsledků vnímáme jako příležitost, kdy může dojít k jejich aktualizaci. Naše odhady za 1Q26 jsou asi 33 % a 48 % cíle ČEZu na EBITDA a čistý zisk respektive.