Písemný zápis z posledního zasedání ČNB nevylučuje další mírné zvýšení sazeb. Rozhodnutí o ponechání sazeb beze změny na zářijovém zasedání bylo podle bankovní rady podpořeno autonomním zpřísněním finančních podmínek, setrváním silné koruny či stále mírně restriktivním působením současné měnové politiky. Pokud by se však proinflační rizika materializovala, například skrze pokračování odolnosti domácí poptávky, silné úvěrové aktivity či setrvání vyšších cen energií a ostatních nákladů vlivem blízkovýchodního konfliktu, bankovní rada by se pravděpodobně přiklonila k dalšímu zpřísnění. Diskuse na zářijovém jednání se soustředila na riziko sekundárních dopadů vyšších cen energií, které se zatím nedostavily, rychlé tempo růstu podnikových úvěrů a zvýšený růst mezd a s tím spojenou datovou nejistotu. ČNB si ponechává prostor k vyhodnocení nově příchozích dat a zatím zřejmě preferuje scénář stabilních úrokových sazeb. Riziko jejich dalšího zvýšení však podle nás zůstává významné.

Písemný zápis z posledního zasedání ČNB nevylučuje další mírné zvýšení sazeb. Rozhodnutí o ponechání sazeb beze změny na zářijovém zasedání bylo podle bankovní rady podpořeno autonomním zpřísněním finančních podmínek, setrváním silné koruny či stále mírně restriktivním působením současné měnové politiky. Pokud by se však proinflační rizika materializovala, například skrze pokračování odolnosti domácí poptávky, silné úvěrové aktivity či setrvání vyšších cen energií a ostatních nákladů vlivem blízkovýchodního konfliktu, bankovní rada by se pravděpodobně přiklonila k dalšímu zpřísnění. Diskuse na zářijovém jednání se soustředila na riziko sekundárních dopadů vyšších cen energií, které se zatím nedostavily, rychlé tempo růstu podnikových úvěrů a zvýšený růst mezd a s tím spojenou datovou nejistotu. ČNB si ponechává prostor k vyhodnocení nově příchozích dat a zatím zřejmě preferuje scénář stabilních úrokových sazeb. Riziko jejich dalšího zvýšení však podle nás zůstává významné.

Sentiment indikátory v tomto týdnu přinesly rozdílný vývoj v eurozóně a ČR. Údaje z eurozóny ukázaly na překvapivé zlepšení podnikatelské důvěry. Meziměsíčně vzrostly PMI ze služeb v eurozóně (na nejvyšší hodnotu od listopadu 2025) i německý IFO index, který dosáhl nejvyšší úrovně od května 2023 díky lepšímu hodnocení současné situace i vyhlídek pro tamní ekonomiku. PMI ze zpracovatelského průmyslu v září stagnoval, přestože německý index meziměsíčně klesl. Indikátory spotřebitelské důvěry pro září se ale zhoršily. Spotřebitelská důvěra v eurozóně přerušila čtyřměsíční růstovou sérii a v září klesla. Stále tak nedosahuje úrovní před začátkem blízkovýchodního konfliktu. Horší náladu zaznamenaly i německé domácnosti, kde spotřebitelský sentiment dle GfK klesl a přiblížil se hodnotám, které následovaly bezprostředně po začátku konfliktu.

V domácí ekonomice došlo v září k opačnému vývoji. Zatímco spotřebitelská nálada se zlepšila, podnikatelská důvěra se zhoršila ve všech sledovaných odvětvích s výjimkou obchodu. Sentiment v průmyslu tlumilo horší hodnocení současné výroby a poptávky. Souhrnný indikátor důvěry v ekonomiku se tak snížil pod svůj dlouhodobý průměr na 99,5 b. Spotřebitelská důvěra naopak zůstává nadprůměrná a v září vzrostla na 105,1 b. Domácí data ukazují na nejistotu spojenou s oživením průmyslu, ale zároveň potvrzují pokračující odolnost spotřebitelské poptávky.

Maďarská centrální banka v souladu s očekáváním na zasedání v tomto týdnu pozastavila cyklus snižování sazeb a ponechala základní úrokovou sazbu na 5,50 %. Zároveň oznámila snížení inflačního cíle z 3 % na 2,5 % od ledna 2028. MNB zatím volí opatrnější postup navzdory příznivému inflačnímu prostředí – srpnová inflace dosáhla pouze 1,3 % y/y. Důvodem jsou především proinflační rizika plynoucí z vyšších cen energií a pak také zvýšené výnosy na globálních trzích, které mohou představovat potenciální tlak na oslabení forintu.

Finanční trhy byly v týdnu pod tlakem dalšího růstu výnosů státních dluhopisů a cen ropy. K růstu výnosů přispěla kombinace silnějších amerických dat (PMI), jestřábích vyjádření představitelů Fedu a ECB, zvýšených cen energií a obav o vývoj veřejných financí ve vyspělých ekonomikách. Obavy z vývoje cen energií zvýšily také spekulace ohledně omezení vývozu amerického dieselu v prostředí, kdy trh s rafinovanými ropnými produkty již čelí napětí. Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu vystoupal na nejvyšší úroveň od roku 2004 a překonal 5,5 %. To se podepsalo i na vývoji eurových a korunových sazeb. Ty vzrostly během týdne až o téměř 20 bb dle splatnosti. Americký dolar navzdory páteční korekci těžil z vyšších dolarových sazeb a za celý týden vůči euru posílil o zhruba 0,7-0,8 %. Středoevropským měnám globální sentiment příliš nenahrával. Česká koruna v závěru týdne ale dokázala dřívější ztráty umazat a dostala se blíže k 24,35 CZK/EUR, zatímco polský zlotý a maďarský forint mírně oslabily. 

Trhy hýbou geopolitické události, hlavně konflikt na Blízkém východě, a rostoucí sazby.

 

Pražská burza

Po dvou týdnech v mínusu index PX svůj směr otočil a tento týden končí se na zelené nule (+0,03 % t/t). Pouze v pondělí PX rostl ostatní dny naopak klesal. Aktivita investorů nicméně zůstává v prázdninovém módu. Zobchodovaný objem byl v tomto týdnu hluboko pod dlouhodobým průměrem a odpovídal asi jen 50 %.  

Každý den v týdnu rostla cena Erste Group. Celkem si její akcie polepšily o vysokých +3,65 % t/t a firma byla tento týden hvězdou pražské burzy. Na druhém místě se umístila Doosan Škoda. Ve čtvrtek oznámila pololetní výsledky, kde předvedla slušný růst marže (viz níže). Investoři to ocenili růstem o +1,75 % t/t. Velmi silný pondělní růst ceny akcií Monety nestačily eliminovat následující klesající seance. Moneta je tak za týden lehce v plusu (+0,16 % t/t). Malý růst je i u akcií Philip Morris ČR (+0,43 % t/t). Firma zveřejní příští týden pololetní výsledky. Podle naší projekce budou naznačovat stále atraktivní dividendu. Naše odhady si přečtete níže. 

Trhy hýbou geopolitické události, hlavně konflikt na Blízkém východě, a rostoucí sazby.

 

Pražská burza

Po dvou týdnech v mínusu index PX svůj směr otočil a tento týden končí se na zelené nule (+0,03 % t/t). Pouze v pondělí PX rostl ostatní dny naopak klesal. Aktivita investorů nicméně zůstává v prázdninovém módu. Zobchodovaný objem byl v tomto týdnu hluboko pod dlouhodobým průměrem a odpovídal asi jen 50 %.  

Každý den v týdnu rostla cena Erste Group. Celkem si její akcie polepšily o vysokých +3,65 % t/t a firma byla tento týden hvězdou pražské burzy. Na druhém místě se umístila Doosan Škoda. Ve čtvrtek oznámila pololetní výsledky, kde předvedla slušný růst marže (viz níže). Investoři to ocenili růstem o +1,75 % t/t. Velmi silný pondělní růst ceny akcií Monety nestačily eliminovat následující klesající seance. Moneta je tak za týden lehce v plusu (+0,16 % t/t). Malý růst je i u akcií Philip Morris ČR (+0,43 % t/t). Firma zveřejní příští týden pololetní výsledky. Podle naší projekce budou naznačovat stále atraktivní dividendu. Naše odhady si přečtete níže. 

Akcie společnosti CSG tento týden odepsaly 4,33 % t/t. Mírně oslabila i další zbrojovka Colt (+0,56 % t/t). Cestu vzhůru nenachází již druhý týden ČEZ. Tentokráte lehce klesl (-0,37 % t/t), když jeho akcie rostly jen v pondělí, zbytek týdne pak oslabovaly. Z finančního sektoru klesly pojišťovna VIG (-0,18 % t/t) i Komerční banka (-2,10 % t/t). Obě emise ztrácí třetí týden v řadě. Ani jeden den v tomto týdnu se nepodařilo posílit Kofole. Celkem odepsala 1,55 % t/t.

 

USA

Index S&P500 zahájil týden slušným růstem. Korigoval prakticky jen ve středu. Za první čtyři dny tohoto týdne (Po-Čt) je silnější o +0,7 %. Dnešní obchodování začalo růstem o +0,3 %, pak se trend otočil. Za celý týden tak posílí o asi +0,7 % t/t.  

Evropa

STOXX Europe 600: Začátek týdne byl silný podobně jako u ostatních indexů. To převážilo ztráty středu týdne. Dnes se chvíli před koncem seance obchoduje o +0,3 % výše. Za celý týden vzroste o asi +0,4 % t/t. Přeruší se tak série třech týdenních poklesů v řadě. 

 

Očekávané události

Ve středu 30. září oznámí pololetní výsledky Philip Morris ČR. PMČR je dividendový titul. Obvykle vyplácí svým akcionářům celý čistý zisk. Za celý rok očekáváme EPS nebo dividendu na akcii ve výši 1 080 CZK. To odpovídá hrubému výnosu +5,9 %. Naše odhady za 1H26 si přečtete zde https://bit.ly/PMCR_e1H26.

Podstatné korporátní kurzotvorné zprávy

Výsledky za 1H26 reportovala společnost Doosan Škoda. Výnosy vzrostly meziročně o +2,7 % na 2,6 mld. CZK. EBITDA dosáhla 359 mil. CZK. Marže je za 1H26 13,4 %, což odpovídá růstu o +3,6 pb y/y (titul nesledujeme).