Datový kalendář tento týden nabízí hlavně indikátory sentimentu. Včera zveřejněná spotřebitelská důvěra v eurozóně zklamala, když se propadla nejníže od konce roku 2022 a vyslala tak varovný signál ohledně odolnosti tamní poptávky. Dnes obrázek doplní dubnové indexy nákupních manažerů (PMI), zachycující náladu firem. Přestože celkové indexy v průmyslu pravděpodobně zůstanou znatelně nad 50 body, struktura napovídá, že i zde se sentiment začíná horšit. Podobně jako v době pandemie totiž v rámci PMI pozitivně působí prodlužující se dodací lhůty, které ovšem nejsou důsledkem silné poptávky, ale spíše narušení dodavatelských řetězců.

Datový kalendář tento týden nabízí hlavně indikátory sentimentu. Včera zveřejněná spotřebitelská důvěra v eurozóně zklamala, když se propadla nejníže od konce roku 2022 a vyslala tak varovný signál ohledně odolnosti tamní poptávky. Dnes obrázek doplní dubnové indexy nákupních manažerů (PMI), zachycující náladu firem. Přestože celkové indexy v průmyslu pravděpodobně zůstanou znatelně nad 50 body, struktura napovídá, že i zde se sentiment začíná horšit. Podobně jako v době pandemie totiž v rámci PMI pozitivně působí prodlužující se dodací lhůty, které ovšem nejsou důsledkem silné poptávky, ale spíše narušení dodavatelských řetězců.

PMI v průmyslu drží vysoko protahování dodacích lhůt

Dubnové PMI poskytnou další indikaci toho, jak podniky reagují na nárůst cen energií a napětí v dodavatelských řetězcích. Již v březnu naznačoval index PMI v eurozóně zhoršení v oblasti energetiky a logistiky. Celkový PMI ve zpracovatelském průmyslu však překvapil pozitivně. Neočekávaný nárůst byl přitom téměř výlučně tažen prodloužením dodacích lhůt. Obvykle by to naznačovalo silnou poptávku, ale v tomto případě to – podobně jako v době pandemie – spíše souvisí s narušením dodavatelských řetězců. Vzhledem k přetrvání konfliktu očekáváme, že i dodací lhůty zůstanou prodloužené, což bude PMI nadále nadhodnocovat.

Cenový subindex PMI v dubnu patrně ukáže další nárůst cen vstupů. To bude coby předstihový indikátor krátkodobých inflačních tlaků pozorně sledovat i ECB. Zvýšená obezřetnost centrální banky v kombinaci s úrokovými sazbami stále v mírně expanzivním teritoriu podle nás letos vyústí ve dvojí zvýšení úrokových sazeb o standardních 25 bb, konkrétně v červnu a září. Zároveň nadále očekáváme, že jakmile krize odezní a obchodní toky se postupně normalizují, bude eurozóna směřovat k cyklickému oživení. To by mělo být poháněné hlavně investicemi do umělé inteligence a energetiky, německým fiskálním stimulem a oživujícím trhem s bydlením.

Sentiment spotřebitelů v eurozóně se výrazně zhoršuje

Spotřebitelská důvěra v eurozóně v dubnu propadla na nejnižší hodnotu od konce roku 2022. Hlavní podíl na tom pravděpodobně měl nárůst cen pohonných hmot a zvýšená nejistota. Přesto intenzita zhoršení překvapila. Tržní konsenzus očekával snížení salda z -16,4 % na  17,2 %, to však spadlo až na -20,6 %. Podobně špatný byl sentiment spotřebitelů v eurozóně naposledy v prosinci 2022, kdy byla spotřebitelská inflace nad 9 % y/y. Zatím se sice jedná pouze o předběžný a poměrně měkký indikátor. Pokud by se však takto výrazné zhoršení sentimentu potvrdilo, poptávka v eurozóně by mohla ve druhém čtvrtletí citelně ochladit.

Finanční trhy dál sledují vývoj na Blízkém východě, akciím pomáhá výsledková sezóna. Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že prodlužuje příměří na neurčito. Ochromení dopravy v Hormuzském průlivu však pokračuje a ve vyjednávání mezi USA a Íránem stále nenastal žádný posun. Cena ropy Brent se tak opět vrátila nad 100 USD/barel. Na devizovém trhu americký dolar k euru posílil o 0,2 % na 1,171 USD/EUR. Nepříznivý dopad geopolitického napětí na americké akciové indexy prozatím více než kompenzují hospodářské výsledky velkých společností, které pozitivně překonávají tržní odhady.

Měny středoevropského regionu v prostředí nadále zvýšené geopolitické nejistoty od začátku týdne ztrácí. Česká koruna od pondělního maxima v součtu oslabila již o zhruba deset haléřů na 24,36 CZK/EUR. Výraznějšího posílení se podle nás nedočkáme ani v nejbližší době. Koruna pravděpodobně i nadále zůstane pod tlakem vlivem negativního sentimentu, zužujícího se úrokového diferenciálu i viditelného zhoršení vnější bilance české ekonomiky.

Dividenda

Představenstvo ČEZu navrhuje akcionářům na valné hromadě ke schválení dividendu ze zisku minulého roku ve výši 42 CZK. Návrh je podle očekávání a platné dividendové politiky ČEZu na výplatu 60-80 % čistého zisku. Dividenda odpovídá výplatnímu poměru 80 % a nabízí hrubý výnos +3,5 %.

V posledních letech se akcie ČEZu obchodovaly ještě dva dny po VH s právem na dividendu. To by naznačovalo, že poslední den s právem na výplatu dividendy za rok 2025 bude středa 3. června.

Restrukturalizace

Podle našeho očekávání bude agenda valné hromady obsahovat také bod vedoucí k restrukturalizaci společnosti. ČEZ navrhuje ke schválení vyčlenění nevýrobních aktivit ČEZu do samostatné společnosti. Měla by se jmenovat DSZS a měla by zahrnovat distribuci, prodej a obchodování s elektřinou a plynem, dále služby a telekomunikační byznys. Předpokládá se, že transakce bude dokončena do konce prvního čtvrtletí 2027.

Následně by mohlo dojít k prodeji až 49 % v DSZS. ČEZ si plánuje ponechat 51% podíl. O formě prodeje rozhodne představenstvo. Mohlo by se jednat o např. IPO nebo přímý prodej.

Dividenda

Představenstvo ČEZu navrhuje akcionářům na valné hromadě ke schválení dividendu ze zisku minulého roku ve výši 42 CZK. Návrh je podle očekávání a platné dividendové politiky ČEZu na výplatu 60-80 % čistého zisku. Dividenda odpovídá výplatnímu poměru 80 % a nabízí hrubý výnos +3,5 %.

V posledních letech se akcie ČEZu obchodovaly ještě dva dny po VH s právem na dividendu. To by naznačovalo, že poslední den s právem na výplatu dividendy za rok 2025 bude středa 3. června.

Restrukturalizace

Podle našeho očekávání bude agenda valné hromady obsahovat také bod vedoucí k restrukturalizaci společnosti. ČEZ navrhuje ke schválení vyčlenění nevýrobních aktivit ČEZu do samostatné společnosti. Měla by se jmenovat DSZS a měla by zahrnovat distribuci, prodej a obchodování s elektřinou a plynem, dále služby a telekomunikační byznys. Předpokládá se, že transakce bude dokončena do konce prvního čtvrtletí 2027.

Následně by mohlo dojít k prodeji až 49 % v DSZS. ČEZ si plánuje ponechat 51% podíl. O formě prodeje rozhodne představenstvo. Mohlo by se jednat o např. IPO nebo přímý prodej.

Z našeho pohledu je to očekávaný krok směrem k státnímu ovládnutí výrobních aktivit ČEZu. Podle vládních politiků by výkup minorit výrobní části měl financovat sám ČEZ bez podstatného dopadu na finance ČEZu.  

EBITDA zmíněných segmentů ČEZu, které by se měly vyčlenit, tvořila za rok 2025 zhruba 39 % celkové, v absolutním vyjádření 53 mld. CZK.