Česká meziroční inflace v červenci vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem i prognózou ČNB. Náš odhad byl nepatrně vyšší, neboť činil 1,8 %.

Česká meziroční inflace v červenci vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem i prognózou ČNB. Náš odhad byl nepatrně vyšší, neboť činil 1,8 %.

Zdražení pohonných hmot bylo jedním z důvodů zvýšení meziroční inflace. Zatímco v červnu ceny u tuzemských čerpacích stanic meziměsíčně klesly o 8,2 %, v červenci již opět o 3,5 % vzrostly. Důvodem byla obnovená eskalace konfliktu na Blízkém východě, která se promítla ve zdražení surové ropy. Meziroční růst cen pohonných hmot v ČR tak v červenci zrychlil z 14,7 % na 16,8 %. Částečně k tomu přispěl také návrat spotřební daně na naftu na vyšší úroveň.

Za odchylkou od naší prognózy stály potraviny, které nadále zlevňují. Meziměsíčně došlo v červenci k poklesu cen o 0,4 % jak u potravin a nealkoholických nápojů, tak u alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Zatímco ale potraviny a nealkoholické nápoje byly levnější i meziročně, o 3,1 %, ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků byly vyšší o 3,7 %. Vývoj cen potravin tedy zatím zůstává navzdory vyšším nákladům spojeným s blízkovýchodním konfliktem příznivý a celkovou inflaci brzdí.

Ceny energií pro domácnosti s výjimkou tepla nadále mírně klesají. Ceny elektřiny byly v červenci meziměsíčně nižší o 0,1 % a meziročně o 11,4 %. Meziroční vývoj přitom zůstává ovlivněn efektem převedení plateb na obnovitelné zdroje energie na stát, které platí od letošního ledna. Ceny plynu potom meziměsíčně klesly o 0,3 % a meziročně byly nižší o 5,0 %. Dodávky tepla naproti tomu pokračovaly v mírném zdražování, když jejich ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziročně o 1,5 %. Očekáváme, že s nástupem nové topné sezóny se do ceníků pro domácnosti začnou postupně promítat vyšší velkoobchodní ceny energií vyvolané konfliktem na Blízkém východě. Jejich průsak však bude tlumit skutečnost, že značná část domácností má ceny energií zafixované.

K nárůstu došlo také u jádrové inflace, když zrychlil zejména růst nájemného. Meziroční jádrová inflace vzrostla z červnových 2,8 % na 3,0 % v červenci, čímž zhruba o desetinu překonala náš odhad i prognózu ČNB. V meziměsíčním sezónně očištěném vyjádření momentum jádrové inflace podle našeho odhadu zesílilo z 0,2 % na 0,3 %. To do velké míry souviselo se zrychlením růstu cen služeb z 4,5 % na 4,7 % y/y, jejichž červencový meziměsíční nárůst o 1,6 % byl v historickém srovnání nadprůměrný. Nadále silnou a navíc zrychlující cenovou dynamiku vykázaly obě položky nájemného. Meziroční růst imputovaného nájemného posílil z červnových 5,2 % na 5,7 % v červenci, zatímco u tržního nájemného došlo ke zrychlení z 5,9 % na 6,1 %. Tímto směrem působil pokračující rychlý růst cen nemovitostí, v důsledku čehož zůstává nájemní bydlení pro velkou část domácností nezbytností. Náklady na bydlení zvyšují také rostoucí ceny stavebních prací a materiálů. Meziměsíčně kvůli tradiční sezónnosti zdražily v červenci rovněž ceny dovolených. Ty meziměsíčně vzrostly o 23 %, což odpovídalo nárůstu v červenci 2025.

Inflace podle naší prognózy poroste i ve zbytku roku. Očekáváme, že ke konci letošního roku se přiblíží k hranici 3 %. Důvodem by mělo být postupné promítání druhotných efektů blízkovýchodního konfliktu do ostatních cen v ekonomice. Dosud byly totiž dopady patrné v podstatě pouze v cenách pohonných hmot. Za celý letošní rok však odhadujeme inflaci v průměru na 2,1 %. V prvních dvou měsících roku 2027 se meziroční inflace nejspíše dostane nad tříprocentní horní mez tolerančního pásma ČNB a svého vrcholu podle našeho aktuálního odhadu dosáhne v únoru na úrovni 3,4 %. Půjde ale především o technický vliv nízké srovnávací základny a s jeho odezníváním by se inflace měla v březnu příštího roku opět vrátit pod 3 %. V průměru za rok 2027 tak podle nás dosáhne 2,6 %.

ČEZ oznámil výsledky za 2Q26, které na čistém zisku vzrostly meziročně o +8 %, ale zaostaly za tržním odhadem. Důvodem bylo zejména přecenění instrumentů v rámci tradingu. Na druhou stranu ČEZ zvýšil výrobu v jaderných a uhelných elektrárnách a lepší byla taky Distribuce. ČEZ rovněž předvedl silnou schopnost generovat volnou hotovost (absence WFT). Vedení společnosti také zvýšilo celoroční cíle na EBITDA i čistý zisk.

ČEZ oznámil výsledky za 2Q26, které na čistém zisku vzrostly meziročně o +8 %, ale zaostaly za tržním odhadem. Důvodem bylo zejména přecenění instrumentů v rámci tradingu. Na druhou stranu ČEZ zvýšil výrobu v jaderných a uhelných elektrárnách a lepší byla taky Distribuce. ČEZ rovněž předvedl silnou schopnost generovat volnou hotovost (absence WFT). Vedení společnosti také zvýšilo celoroční cíle na EBITDA i čistý zisk.

Výnosy za druhé čtvrtletí činily 74,7 mld. CZK. To je meziročně lehce vyšší hodnota (+0,8 % y/y). EBITDA klesla o 23 % y/y na 23,8 mld. CZK. Ve srovnání s konsensem je nižší o 8,7 %. Na pokles zisku EBITDA měly podle očekávání negativní vliv nižší prodejní ceny elektřiny, což ovlivnilo segment Výroba. Ve stejném sektoru došlo rovněž ke ztrátě z tradingu, kde došlo k přecenění pozic. Meziročně se ale zvýšila Těžba a Distribuce. Čistý zisk upravený o mimořádné položky a nekontrolní podíly vzrostl meziročně o +8 % na 4,3 mld. CZK. Za růstem je podle očekávání podstatný pokles efektivní daňové sazby kvůli absenci speciální daně.

Zadlužení podle násobku čistý dluh / EBITDA zůstalo na kvartální bázi beze změny na úrovni 1,6x. Vzrostl dluh ale i hotovost, a to vzhledem k srpnové výplatě dividendy.

Projekce 2026: ČEZ opět zvýšil cíle na tento rok. Je to na základě vyšší realizačních cen elektřiny, které se zvýší na 106-110 EUR/MWh (předchozí 104-108 EUR/MWh), vyšší dodávky jaderných elektráren nebo vyššího zisku sektoru Distribuce. EBITDA by podle nové projekce měla dosáhnout 109-114 mld. CZK (+1,8 % ve srovnání s předchozím očekáváním 107-112 mld. CZK) a čistý zisk mezi 31-35 mld. CZK (+3,1 % ve srovnání s předchozím očekáváním 30-34 mld. CZK).

Podle našeho modelu by EBITDA měla být 112,5 mld. CZK a čistý zisk na úrovni 37,4 mld. CZK. Trh čeká 112,6 mld. CZK a 36,8 mld. CZK.

Oznámené výsledky za celé první pololetí jsou 53 % aktualizovaného celoročního cíle ČEZu pro zisk EBITDA a 54 % u čistého zisku (střed).

Ve srovnání s předchozím očekáváním se zvýšila odhadovaná výroba v plynové elektrárně a lehce taky u jaderných bloků. Naopak se snížil výhled pro obnovitelné zdroje.