Válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé i tento týden dominovala světovým trhům, přičemž Hormuzský průliv zůstal pro lodní dopravu prakticky uzavřen. Nový nejvyšší íránský vůdce Mojtaba Khamenei zaujal vzdorný postoj a uvedl, že jeden z nejdůležitějších energetických uzlů světa zůstane uzavřen. Prezident Trump prohlásil, že zabránit Íránu v získání jaderných zbraní má větší význam než dočasný nárůst ceny ropy. V reakci na energetickou krizi se Mezinárodní energetická agentura (IEA) dohodla na uvolnění 400 milionů barelů z nouzových ropných rezerv, což je její dosud největší uvolnění. USA přispějí 172 miliony barelů ze Strategické ropné rezervy v průběhu přibližně 120 dnů, zatímco Japonsko oznámilo, že dodá asi 80 milionů barelů ze svých státních a soukromých rezerv. Cena ropy Brent se po celý týden pohybovala kolem 100 USD za barel, přičemž před začátkem konfliktu se obchodovala za přibližně 70 USD za barel. Evropské ceny zemního plynu se nejčastěji pohybovaly kolem 50 EUR za megawatthodinu ve srovnání se zhruba 30 EUR před útokem na Írán. Katar zastavil výrobu LNG v největším exportním zařízení na světě poté, co se stalo terčem íránského útoku, což přispělo k výraznému nárůstu cen.

Válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé i tento týden dominovala světovým trhům, přičemž Hormuzský průliv zůstal pro lodní dopravu prakticky uzavřen. Nový nejvyšší íránský vůdce Mojtaba Khamenei zaujal vzdorný postoj a uvedl, že jeden z nejdůležitějších energetických uzlů světa zůstane uzavřen. Prezident Trump prohlásil, že zabránit Íránu v získání jaderných zbraní má větší význam než dočasný nárůst ceny ropy. V reakci na energetickou krizi se Mezinárodní energetická agentura (IEA) dohodla na uvolnění 400 milionů barelů z nouzových ropných rezerv, což je její dosud největší uvolnění. USA přispějí 172 miliony barelů ze Strategické ropné rezervy v průběhu přibližně 120 dnů, zatímco Japonsko oznámilo, že dodá asi 80 milionů barelů ze svých státních a soukromých rezerv. Cena ropy Brent se po celý týden pohybovala kolem 100 USD za barel, přičemž před začátkem konfliktu se obchodovala za přibližně 70 USD za barel. Evropské ceny zemního plynu se nejčastěji pohybovaly kolem 50 EUR za megawatthodinu ve srovnání se zhruba 30 EUR před útokem na Írán. Katar zastavil výrobu LNG v největším exportním zařízení na světě poté, co se stalo terčem íránského útoku, což přispělo k výraznému nárůstu cen. Dodavatelé LNG vůči zákazníkům z Asie aktivovali právní klauzuli, která společnostem umožňuje pozastavit smluvní závazky z důvodu mimořádných okolností (vyšší moci).

Ve Spojených státech ekonomická data zvýšila obavy o stav tamní ekonomiky. Mezičtvrtletní anualizovaný růst HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku byl výrazně revidován směrem dolů na pouhých 0,7 % z původních 1,4 %, přičemž výdaje na osobní spotřebu byly revidovány z 2,4% na 2,0%. K nízké dynamice HDP významně přispěl tamní shutdown, neboli uzavření federálních úřadů. V lednu meziměsíčně vzrostly osobní příjmy o 0,4 %, což bylo méně než očekávaných 0,5 %. Osobní výdaje se sice zvýšily o 0,4 % a překonaly konsensus ve výši 0,3 %, spotřebitelské výdaje očištěné o inflaci ale byly oproti předchozímu měsíci vyšší pouze o 0,1 %. Pokud jde o inflaci, jádrový CPI vzrostl v únoru meziměsíčně o 0,2 % a jeho meziroční dynamika zůstala beze změny na 2,5 %, což bylo nejpomalejší tempo za téměř pět let. Jádrový cenový index PCE, který Fed upřednostňuje, se ale v lednu meziměsíčně zvýšil o silných 0,4 % a meziročně byl vyšší o 3,1 %, a naplnil tedy očekávání. Jádrové služby bez bydlení v rámci PCE pak dokonce rostly o 3,5 % y/y. Tržní zacení dalších kroků Fedu se během týdne významně změnilo, přičemž úrokové swapy do konce roku ukazují na zhruba jedno snížení oproti přibližně dvěma o týden dříve. Úrokové sazby rostly globálně, když výrazné zdražení energetických komodit a možné narušení dodavatelských řetězců představují proinflační riziko. V eurozóně byla zveřejněna data průmyslové produkce. Ta v lednu meziměsíčně klesla o 1,5 %, zatímco se očekával nárůst o 0,6 %. Trhy dramaticky přehodnotily také očekávání ohledně politiky ECB a nyní zaceňují necelá dvě zvýšení úrokových sazeb do konce letošního roku.

Ve středoevropském regionu česká koruna oslabila nad 24,40 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň za posledních přibližně šest měsíců. I tak ale vykázala vůči silným vnějším šokům překvapivou odolnost. Polský zlotý byl rovněž vzhledem k okolnostem v tomto týdnu relativně stabilní, když se jeho kurz vůči euru pohyboval poblíž 4,27. Maďarský forint naopak předvedl nejhorší výkon mezi měnami rozvíjejících se trhů, když v reakci na blízkovýchodní konflikt ztratil v souhrnu zhruba 4 %. Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler uvedl, že udržování úrokových sazeb na stávající úrovni se aktuálně jeví jako nejvhodnější měnověpolitický postoj vzhledem k současným geopolitickým nejistotám. Diskusi o možném zvýšení úrokových sazeb označil za velmi předčasnou. Pokud jde o ekonomická data, tak česká průmyslová produkce v lednu meziročně poklesla o 0,1 %, čímž výrazně zaostala za konsensem očekávajícím nárůst o 2,6 %. Kalendářně očištěná produkce vzrostla meziročně o 2,8 %, což představuje zpomalení oproti prosincovým 4,9 %. Meziměsíčně pak byla průmyslová produkce nižší o 2,6 % a korigovala tak silný růst z konce loňského roku. Hodnota nových průmyslových zakázek ale meziročně rostla o stále silných 9,8 %. Česká meziroční inflace v únoru klesla z 1,6 % na 1,4 % a skončila tak dvě desetiny pod původním odhadem trhu i ČNB. Maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 1 % a meziročně byly vyšší o 5,0 %, čímž překonaly konsensus ve výši 3,1 %. Zároveň potvrdily vzestupný trend tuzemské spotřebitelské poptávky. Český parlament schválil státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 mld. CZK.

Konflikt na Blízkém východ nadále tíží trhy. Obchodování na začátku týdne bylo charakteristické značnou volatilitou. Cena energetických komodit např. ropy, plynu a následně elektřiny zůstává stále vysoká ovlivněna nejistotou jejich dodávek.     

Pražská burza

Akciový index PX třetí týden v řadě klesá, když odepsal 2,95 % t/t (2 515,95 b.). Rostl jen v úterý, podobně jako ostatní evropské trhy, ostatní dny klesal. Aktivita na pražské burze se snížila. Objem obchodů představoval jen asi 80 % dlouhodobého průměru. Z našeho pohledu je za tím zejména slabší zájem o obchodování s akciemi ČEZ. Likvidita jako by vyschla. Objemy obchodování s jeho akciemi klesly jen na slabou polovinu průměru.

Konflikt na Blízkém východ nadále tíží trhy. Obchodování na začátku týdne bylo charakteristické značnou volatilitou. Cena energetických komodit např. ropy, plynu a následně elektřiny zůstává stále vysoká ovlivněna nejistotou jejich dodávek.     

Pražská burza

Akciový index PX třetí týden v řadě klesá, když odepsal 2,95 % t/t (2 515,95 b.). Rostl jen v úterý, podobně jako ostatní evropské trhy, ostatní dny klesal. Aktivita na pražské burze se snížila. Objem obchodů představoval jen asi 80 % dlouhodobého průměru. Z našeho pohledu je za tím zejména slabší zájem o obchodování s akciemi ČEZ. Likvidita jako by vyschla. Objemy obchodování s jeho akciemi klesly jen na slabou polovinu průměru.

Pouze Škoda Doosan tento týden posilovala. Cena akcií rostla zejména na začátku týdne (Po +2,55 %). Za celý týden posílila o +2,81 % t/t (403 CZK) a alespoň kosmeticky korigovala předchozí týdenní ztrátu (-5,54 % t/t).

Podstatnou ztrátu zaznamenala v týdnu společnost CSG, když v Praze na Free trhu spadla o 6,75 % t/t (691 CZK) a na domácím trhu v Amsterodamu klesla o 8,56 % t/t (28,21 EUR – krátce před pátečním závěrem). Pravděpodobně se jedná o reakci na vyřazení jedné z dceřiných firem z tendrů pro NATO. Z našeho pohledu utrpí zejména reputace, na hospodaření to nebude mít podstatnější vliv. Reakce trhu se nám tak zdá přehnaná. ČEZ reportoval výsledky za 4Q25 a FY25. Čísla byla ve shodě s odhady, zklamal ale výhled na tento rok (viz níže). Akcie po zveřejnění výsledků v závěru týdne oslabovala. Tento týden tak ČEZ odepsal 4,49 % t/t (1 150 CZK). Všechny společnosti z finančního sektoru tento týden klesaly, Komerční banka již pátým týdnem v řadě. Tentokráte oslabila o 1,59 % t/t (1 113 CZK). Ceny akcií Erste Group spadly o -2,85 % t/t (2 253 CZK) a v mínusu skončily třetí týden v řadě. Bez podstatnějších zpráv měla z bank nejhlubší ztrátu Moneta (-4,32 % t/t, 181,80 CZK). Pojišťovna VIG klesla zejména ve čtvrtek (-3,95 %). Je to reakce na reportované výsledky, které byly sice ve shodě s odhady, zklamal ale návrh dividendy. Tento týden tak VIG ztratila 2,60 % t/t (1 500 CZK). Colt na začátku týdne klesal asi v reakci ne na plán na duální listing v Amsterodamu, ale pravděpodobně na navýšení kapitálu a s tím spojené naředění podílů (níže). Colt tento týden odepsal 1,67 % t/t (885 CZK). Druhý týden výprodeje zažil Philip Morris ČR (-0,50 % t/t (19 800 CZK). Kofola nedokázala navázat na minulý týden, kdy rostla (+0,63 %), a v tomto týdnu klesla o 2,08 % t/t (470 CZK). Gevorkyan oznámil tento týden výsledky za minulý rok (níže). Cena akcie oslabila o 1,69 % t/t (232 CZK). Obchodování s akciemi Primoca je jako na houpačce. Jeden týden slušný růst, další naopak podstatný pokles. Tento týden je ve znamení té druhé varianty. Primoco bohužel zaznamenalo tento týden na BCPP nejhlubší pokles (11,76 % t/t, 900 CZK). Společnost Karo Leather, která v lednu přestoupila z trhu START na Prime, tento týden klesla o 3,15 % t/t (169 CZK).

USA

Od pondělí do čtvrtka ztratil index S&P500 přesně 1,00 %. Na rozdíl od Evropxy i Asie, kde došlo v pondělí o poklesům, S&P500 rostl. Následně byl dva dny lehce pod nulou a ve čtvrtek spadl o 1,52 %. Dnes začalo obchodování slušným růstem o +0,5 %, ale sentiment se zanedlouho obrátil. Za celý týden skončí index slabší o asi 1,2 % t/t.

Evropa

Evropské indexy po poklesu na začátku týdne rostly. Následovalo však další oslabení. Křivka pátečního obchodování připomínala sinusoidu. Začátek v negativním teritoriu, fáze růstu, nakonec končí opět v mínusu.

Index STOXX Europe 600 je krátce před koncem dnešního obchodování slabší 0,3 %. Tento týden tak mírně oslabí o asi +0,2 % t/t. Nicméně to ani zdaleka nedokáže kompenzovat propad v předcházejícím týdnu (-5,55 %).

Podstatné zprávy

Kvartální čísla reportoval ČEZ. Je to jedna z nejsledovanějších událostí na pražské burze. Výsledky za 4Q25 nepřekvapily a byly podle tržního očekávání. ČEZ splnil své celoroční projekce na horním okraji cíle. Zklamal výhled na tento rok (2026). Podle něj by pokles EBITDA by měl dosáhnout 23 % a čistý zisk lehce vzrůst o +3 %. Trhy čekal podstatně lepší cíle včetně našeho modelu. Naše zhodnocení výsledků je zde https://bit.ly/CEZ_4Q25.

Výsledky oznámila i pojišťovna VIG. Reportovaná čísla jsou ve shodě s očekáváním trhu. Lehce snad zklamala navržená dividenda.

Colt CZ plánuje dulální listing v Amsterodamu a navýšení kapitálu. Tím by se měla zvýšit likvidita, prestiž a akcie by měly být atraktivnější zejména pro velké investory. Navýšení kapitálu vydáním nových akcií představuje zředění až o 15 %. Výnos bude použit na technologie a modernizaci a zvýšení kapacity výroby, R&D, akvizice nebo snížení dluhu. Více informací je zde https://bit.ly/Colt_AMS.