Ve Spojených státech dnes bude zveřejněna červencová spotřebitelská inflace. Po červnovém zmírnění nejen celkových ale i jádrových cenových tlaků očekáváme jejich opětovné zesílení. Samotné energie by přitom měly mít jen nepatrný vliv. Meziroční inflace tak zůstane i přes dílčí zpomalení vysoko nad cílem americké centrální banky.

Ve Spojených státech dnes bude zveřejněna červencová spotřebitelská inflace. Po červnovém zmírnění nejen celkových ale i jádrových cenových tlaků očekáváme jejich opětovné zesílení. Samotné energie by přitom měly mít jen nepatrný vliv. Meziroční inflace tak zůstane i přes dílčí zpomalení vysoko nad cílem americké centrální banky.

Inflační momentum v červenci zesílilo

Navzdory červnovému zvolnění jádrové inflace podle nás cenové tlaky v USA zůstávají stále silné. Trend inflace se i nadále pohybuje spíše poblíž 3 %, než aby směřoval ke dvouprocentnímu cíli tamní centrální banky. Očekáváme, že červencové statistiky CPI by měly ukázat na meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,2 %, zatímco meziroční inflace by měla mírně zpomalit z 3,5 % na 3,4 %. Jádrová inflace by po červnové meziměsíční stagnaci měla znovu nabrat tempo a rovněž dosáhnout +0,2 % m/m, k čemuž by měly přispět především služby a složka bydlení. V meziročním vyjádření by ale i v jejím případě mělo dojít k mírnému zvolnění z 2,6 % na 2,5 %. Vývoj cen energií by naopak měl mít na celkovou inflaci jen omezený dopad, neboť průměrné ceny pohonných hmot se oproti červnu změnily jen nepatrně, přestože surová ropa v důsledku obnoveného pnutí na Blízkém východě významně zdražila. Inflační obrázek relevantní pro rozhodování Fedu zítra doplní ještě statistiky PPI, které jsou významným vstupem pro výpočet deflátoru PCE. Ten je přitom pro americkou centrální banku klíčovým ukazatelem cenových tlaků.

Jádrová inflace zrychlila na 3 % y/y, koruna beze změny

Česká meziroční inflace v červenci vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem i prognózou ČNB. Za jejím zvýšením bylo zdražení pohonných hmot a také zrychlení jádrové inflace. Ta nadále zůstává zvýšená, když v červenci zrychlila na 3 % y/y, což bylo o desetinu nad očekáváním ČNB. Zesílila navíc také její sezóně očištěná meziměsíční dynamika (z 0,2 % na 0,3 %). Klíčovým faktorem v rámci jádrové inflace bylo zvýšení růstu nájemného, a to jak imputovaného, tak i toho skutečně placeného. Inflace podle naší prognózy dále poroste mimo jiné vlivem sekundárních dopadů dražších energií. Očekáváme, že ke konci letošního roku se přiblíží k hranici 3 %. Vrcholit by měla v lednu a únoru příštího roku mírně nad touto úrovní s přispěním odeznění efektu převedení plateb za obnovitelné zdroje na stát. V průměru za celý rok by podle našeho odhadu letos měla inflace dosáhnout 2,1 % a v příštím roce 2,6 %. Více zde: https://bit.ly/CPI_Jul26_CZ.

Na devizových trzích panoval klid. Cena ropy Brent se dopoledne krátce vyšplhala k 90 USD/barel v návaznosti na nulový pokrok ve vyjednáváních mezi USA a Íránem. Zmírnění napětí přinesl odpoledne pákistánský ministr obrany, který naopak naznačil, že dohoda mezi oběma stranami by mohla být blízko. Po těchto zprávách ropa Brent zisk opět odmazala a vrátila se pod 88 USD/barel. Dnes ráno se obchoduje lehce nad 89 USD/barel. Dolar ke společné evropské měně zhruba stagnoval poblíž 1,154 USD/EUR. Minimální pohyby byly k vidění také na všech třech měnách středoevropského regionu, včetně české koruny, která se po celý den obchodovala poblíž 24,25 CZK/EUR.

ČEZ oznámil výsledky za 2Q26, které na čistém zisku vzrostly meziročně o +8 %, ale zaostaly za tržním odhadem. Důvodem bylo zejména přecenění instrumentů v rámci tradingu. Na druhou stranu ČEZ zvýšil výrobu v jaderných a uhelných elektrárnách a lepší byla taky Distribuce. ČEZ rovněž předvedl silnou schopnost generovat volnou hotovost (absence WFT). Vedení společnosti také zvýšilo celoroční cíle na EBITDA i čistý zisk.

ČEZ oznámil výsledky za 2Q26, které na čistém zisku vzrostly meziročně o +8 %, ale zaostaly za tržním odhadem. Důvodem bylo zejména přecenění instrumentů v rámci tradingu. Na druhou stranu ČEZ zvýšil výrobu v jaderných a uhelných elektrárnách a lepší byla taky Distribuce. ČEZ rovněž předvedl silnou schopnost generovat volnou hotovost (absence WFT). Vedení společnosti také zvýšilo celoroční cíle na EBITDA i čistý zisk.

Výnosy za druhé čtvrtletí činily 74,7 mld. CZK. To je meziročně lehce vyšší hodnota (+0,8 % y/y). EBITDA klesla o 23 % y/y na 23,8 mld. CZK. Ve srovnání s konsensem je nižší o 8,7 %. Na pokles zisku EBITDA měly podle očekávání negativní vliv nižší prodejní ceny elektřiny, což ovlivnilo segment Výroba. Ve stejném sektoru došlo rovněž ke ztrátě z tradingu, kde došlo k přecenění pozic. Meziročně se ale zvýšila Těžba a Distribuce. Čistý zisk upravený o mimořádné položky a nekontrolní podíly vzrostl meziročně o +8 % na 4,3 mld. CZK. Za růstem je podle očekávání podstatný pokles efektivní daňové sazby kvůli absenci speciální daně.

Zadlužení podle násobku čistý dluh / EBITDA zůstalo na kvartální bázi beze změny na úrovni 1,6x. Vzrostl dluh ale i hotovost, a to vzhledem k srpnové výplatě dividendy.

Projekce 2026: ČEZ opět zvýšil cíle na tento rok. Je to na základě vyšší realizačních cen elektřiny, které se zvýší na 106-110 EUR/MWh (předchozí 104-108 EUR/MWh), vyšší dodávky jaderných elektráren nebo vyššího zisku sektoru Distribuce. EBITDA by podle nové projekce měla dosáhnout 109-114 mld. CZK (+1,8 % ve srovnání s předchozím očekáváním 107-112 mld. CZK) a čistý zisk mezi 31-35 mld. CZK (+3,1 % ve srovnání s předchozím očekáváním 30-34 mld. CZK).

Podle našeho modelu by EBITDA měla být 112,5 mld. CZK a čistý zisk na úrovni 37,4 mld. CZK. Trh čeká 112,6 mld. CZK a 36,8 mld. CZK.

Oznámené výsledky za celé první pololetí jsou 53 % aktualizovaného celoročního cíle ČEZu pro zisk EBITDA a 54 % u čistého zisku (střed).

Ve srovnání s předchozím očekáváním se zvýšila odhadovaná výroba v plynové elektrárně a lehce taky u jaderných bloků. Naopak se snížil výhled pro obnovitelné zdroje.