Záznam z posledního jednání ČNB příliš nového neukázal. Členové bankovní rady se shodovali, že současné uvolnění měnových podmínek je dostatečné a další kroky by připadaly v úvahu pouze v případě hrozby deflace. Podle centrálních bankéřů zůstávají inflační očekávání i nyní ukotvena poblíž dvouprocentního cíle, k čemuž podle nich přispívá i aktuální inflace, která stále setrvává blízko 3 %. Překvapivě ale bankovní rada nediskutovala, resp. nezmínila v záznamu z jednání další možnosti v případě potřeby dále uvolnit měnové podmínky. V okamžiku, kdy již úrokové sazby nemají kam klesat, může nejasnost ohledně dalších kroků měnové politiky spolu s nejistým hospodářským vývojem, u kterého se rizika koncentrují spíše ve směru nižšího růstu, vyústit do podstřelení inflačního cíle.

Záznam z posledního jednání ČNB příliš nového neukázal. Členové bankovní rady se shodovali, že současné uvolnění měnových podmínek je dostatečné a další kroky by připadaly v úvahu pouze v případě hrozby deflace. Podle centrálních bankéřů zůstávají inflační očekávání i nyní ukotvena poblíž dvouprocentního cíle, k čemuž podle nich přispívá i aktuální inflace, která stále setrvává blízko 3 %. Překvapivě ale bankovní rada nediskutovala, resp. nezmínila v záznamu z jednání další možnosti v případě potřeby dále uvolnit měnové podmínky. V okamžiku, kdy již úrokové sazby nemají kam klesat, může nejasnost ohledně dalších kroků měnové politiky spolu s nejistým hospodářským vývojem, u kterého se rizika koncentrují spíše ve směru nižšího růstu, vyústit do podstřelení inflačního cíle. Náš základní scénář prognózy počítá se stabilitou úrokových sazeb na současné úrovni až do konce příštího roku. V případě potřeby dalšího výraznějšího uvolnění měnové politiky bude muset ČNB sáhnout po nekonvenčních nástrojích. K tomu by podle našeho názoru mohlo dojít ve chvíli déletrvajícího útlumu globální ekonomiky, který může souviset i s rizikem druhé vlny koronavirové pandemie. Jako nejpravděpodobnější nástroj mimo úrokové sazby považujeme kurzový závazek. Detailně jsme komentovali záznam zde https://bit.ly/3f8S7nv.

Ačkoli páteční obchodování na finančních trzích ovlivnil státní svátek v USA, rozhodně patřilo k těm zajímavějším. Druhé čtení PMI v eurozóně ukázalo významně lepší čísla ve Francii i Německu. K tomu se přidalo oficiální ukončení sportu mezi německým ústavním soudem a ECB či znovuotevření značné části britské ekonomiky. Na druhou stranu i nadále přicházejí negativní zprávy z USA, kde některé státy nově nařizují povinné nošení roušek.

Americký dolar vůči euru dnes stagnoval, zatímco středoevropský region mírně korigoval své předchozí zisky. Nejhůře z toho vyšel opět maďarský forint (0,4 %), ztrácela i koruna, která se tak vrátila ke 26,67 za euro (0,3 %). 

Tento týden bylo obchodování na světových akciových trzích veskrze pozitivní. Za dobrou náladou můžeme vidět hlavně lepší makrodata. Zejména z?trhu práce, a to jak v?USA, tak na starém kontinentě. Zveřejněná čísla překonala odhady a byla podstatně lepší než očekávání trhu. Tržní konsensus pokořily i indexy PMI (Evropa) a ISM (USA).

Tento týden bylo obchodování na světových akciových trzích veskrze pozitivní. Za dobrou náladou můžeme vidět hlavně lepší makrodata. Zejména z?trhu práce, a to jak v?USA, tak na starém kontinentě. Zveřejněná čísla překonala odhady a byla podstatně lepší než očekávání trhu. Tržní konsensus pokořily i indexy PMI (Evropa) a ISM (USA). Byly nad očekáváním a vrátily se dokonce na předkrizové hodnoty. A v?neposlední řadě pak pomohl progres ve vývoji vakcíny na covid-19. Na druhou stranu nákupní apetit investorů chladily velké nárůsty nových případů v?některých státech USA. To ale nemohlo převážit výše zmíněné pozitivní skutečnosti a akciové trhy tak předvedly růstový týden a slušně posilovaly.   

Pražská burza 

Dva dny tohoto týdne pražská burza oslabovala. Nicméně za celý týden si připíše zisk kolem +1,7 % (těsně před koncem obchodování). Zásadní seance byla ve čtvrtek (PX +1,6 %), kdy se na světových trzích rozlila vlna optimismu – viz důvody výše – a akciové trhy předvedly slušný výkon. Avast sice nebyl tento týden nejlepší, ale přesto cena jeho akcií vzrostla o +2,2 %, titul tak posiluje již třetí týden v?řadě. V?týdenním hodnocení vyhrála tentokráte mediální skupina CME (+7,2 %, 89,9 CZK), když její akcie posílily poprvé po čtyřech týdnech. Nebyly zveřejněny žádné podstatné kurzotvorné zprávy. Vzhledem k?ceně plánované fúze (4,58 USD nebo cca 110 CZK) s?PPF nabízí CME na současných úrovních zajímavý růstový potenciál. Slušně za týden posílily finanční instituce. Nejlepší byla Erste (+4,6 %), následovaná Komerční bankou (+3 %) a pojišťovnou VIG (+1,5 %). Za zmínku stojí i ČEZ. Jeho cena oslabila během týdne o necelá 1,7 %. ČEZ se od čtvrtka obchoduje bez práva na dividendu (34 CZK) za rok 2019. Akcie oslabila, ale zdaleka ne o celou dividendu, respektive velkou část poklesu již dokázala eliminovat. Tento týdenní pokles tak lze hodnotit pozitivně.  

V?samotný pátek odevzdal index PX asi tři desetiny procenta. Avast (+2,2 %) a ČEZ (+0,4 %) rostly. Ostatní tituly skončily v?červeném pásmu. Na chvostu byly zejména banky (Erste -2 % a Moneta -1,5 %). 

Světové indexy  

USA 

V?USA se obchodovalo jen 4 dny. Dnes jsou trhy uzavřeny vzhledem k?svátku Dne nezávislosti. Pokud se podíváme na hlavní indikátor index S&P500, každý den v?tomto zkráceném týdnu posiloval. Za celý týden pak vzrostl o slušná +4%. O něco lépe na tom byl technologický NASDAQ (+4,6 % t/t), který během týdne posouval svá maxima a na konci obchodního týdne (ve čtvrtek) uzavřel na nejvyšší hodnotě v?historii.  

Z?jednotlivých společností se zastavme u automobilky Tesla. Ta po větším počtu nově dodaných aut, než se čekalo, doslova vyskočila o  +25,9 % t/t.  

Evropa 

Pátek byl v?Evropě měřené indexem STOXX Europe 600 jediným negativním dnem, kdy akcie klesaly. Za celý týden jsou ale silnější o více něž +2 %.  

V?pátek bohužel klesaly všechny sektory. Nejvíce firmy z?energetického segmentu, dále pak finance či základní materiály. Společnosti zabývají se realitami a IT lehce posilovaly.