Americký dolar se v posledních týdnech ocitl v poněkud nezvyklé pozici. Přestože tamní reálná ekonomika zůstává ve velmi dobré kondici – s nízkou nezaměstnaností a solidním růstem – zelené bankovky byly převážně pod tlakem a vůči ostatním světovým měnám se obchodovaly v relativně úzkém pásmu. Hlavním důvodem ale nejsou ekonomická data, nýbrž geopolitika.

Americký dolar se v posledních týdnech ocitl v poněkud nezvyklé pozici. Přestože tamní reálná ekonomika zůstává ve velmi dobré kondici – s nízkou nezaměstnaností a solidním růstem – zelené bankovky byly převážně pod tlakem a vůči ostatním světovým měnám se obchodovaly v relativně úzkém pásmu. Hlavním důvodem ale nejsou ekonomická data, nýbrž geopolitika.

Nejen devizové ale i finanční trhy obecně jsou aktuálně dominantně ovlivňovány konfliktem mezi USA a Íránem a jeho dopady na ceny energií. Investoři stále ve velké míře sázejí na scénář postupné deeskalace, otevření Hormuzského průlivu a poklesu cen ropy. Tento optimismus drží dolar pod tlakem a naopak podporuje rizikovější aktiva. Současně dolaru příliš nepomáhá ani měnová politika. Americká centrální banka navzdory vyšším cenám energií a potravin dává najevo neochotu utahovat měnové podmínky, zatímco v eurozóně, Británii či Austrálii trh stále počítá spíše s růstem měnověpolitických sazeb. Oproti minulosti apetit k držení dolaru patrně snižuje také nepředvídatelnost a obava o udržitelnost, respektive kredibilitu fiskální a měnové politiky. Ostatně americká administrativa se nijak netají tím, že preferuje nižší úrokové sazby a slabší dolar v podstatě bez ohledu na stav reálné ekonomiky. Krátkodobě tak podle nás v případě rychlého vyřešení konfliktu nelze vyloučit ani dočasné oslabení dolaru v páru s eurem k hladině 1,20 USD/EUR.

Tento stav se však nezdá jako dlouhodobě udržitelný. Fundamenty americké ekonomiky zůstávají silnější než u většiny vyspělých zemí a geopolitická rizika rozhodně nemizí. Pokud by se konflikt na Blízkém východě znovu vyostřil nebo se ukázalo, že optimismus na trzích byl přehnaný, dolar by mohl rychle znovu získat půdu pod nohama. Z dlouhodobějšího pohledu by se pak měly zelené bankovky vrátit zpět na zpevňující trajektorii hlavně vlivem růstového náskoku americké ekonomiky.

Výsledky, které zveřejnil ČEZ dnes ráno, překonaly tržní očekávání o +6,7 % na čistém zisku a o +2,5 % na EBITDA. Management ČEZu zároveň zvýšil celoroční projekce, které jsou nad konsensem. Čistý zisk za 1Q26 dosáhl 13,5 mld. CZK (+6,3 % y/y) a EBITDA 35,3 mld. CZK (-18 % y/y). Rozdíl v meziročním růstu/poklesu u obou ukazatelů je důsledkem konce speciální daně z neočekávaných zisků a poklesu realizovaných cen elektřiny. Z našeho pohledu se jedná o siná čísla nad konsensem doprovázená zvýšením cílů.

Výsledky, které zveřejnil ČEZ dnes ráno, překonaly tržní očekávání o +6,7 % na čistém zisku a o +2,5 % na EBITDA. Management ČEZu zároveň zvýšil celoroční projekce, které jsou nad konsensem. Čistý zisk za 1Q26 dosáhl 13,5 mld. CZK (+6,3 % y/y) a EBITDA 35,3 mld. CZK (-18 % y/y). Rozdíl v meziročním růstu/poklesu u obou ukazatelů je důsledkem konce speciální daně z neočekávaných zisků a poklesu realizovaných cen elektřiny. Z našeho pohledu se jedná o siná čísla nad konsensem doprovázená zvýšením cílů.

Celkové tržby za 1Q26 dosáhly 85 mld. CZK (-9,0 % y/y). Reportovaná EBITDA dosáhla 35,3 mld. CZK. To znamená meziroční pokles o 18 %. Za poklesem jsou výhradně nižší realizované ceny elektřiny spojené s nižší výrobou v jaderných elektrárnách kvůli delším odstávkám. V sektoru Výroba (-29 % y/y) mírnil pokles lepší trading, což pravděpodobně odráží zvýšenou volatilitu na trzích. Sektor Distribuce zaznamenal meziročně vyšší EBITDA  o +12 % y/y vzhledem k vyšším nákladům na kapitál (WACC). To kompenzoval pokles (-25 % y/y) sektoru Prodej. Upravený čistý zisk reportoval ČEZ na úrovni 13,5 mld. CZK, což je proti poklesu EBITDA růst o +6,3 % y/y. Podstatným způsobem klesla efektivní daňová sazba (21,7 % vs 49,6 %), protože skončila speciální daň z neočekávaných zisků (WFT).  

Zadlužení: Čistý dluh lehce klesl ve srovnáním s koncem roku 2025. Zadlužení podle poměru čistý dluh / EBITDA zůstalo nízké a dosáhlo v prvním kvartále 1,6x. To je beze změny ve srovnáním s koncem roku 2025 (1,5x v 2024).

Projekce 2026: ČEZ pro letošní rok své cíle zvýšil. Důvodem je nárůst cen elektřiny v souvislosti v konfliktem na Blízkém východě. To by mělo zvýšit průměrné realizované ceny elektřiny, zejména co se týká neprodané pozice ve špičkovém období (peak load). EBITDA by podle aktualizovaných očekávání managementu ČEZu měla dosáhnout 107-112 mld. CZK (+3,8 % ve srovnání s předchozím očekáváním 103-108 mld. CZK) a čistý zisk mezi 30-34 mld. CZK (+10,3 % ve srovnání s předchozím očekáváním 27-31 mld. CZK). Vyšší zvýšení čistého zisku naznačuje nižší finanční náklady pravděpodobně spojené s obsluhou dluhu.

Naše projekce činí 112,5 mld. CZK pro EBITDA a 37,4 mld. CZK pro čistý zisk. Tržní odhady se nachází na 109,5 mld. CZK a 32,2 mld. CZK. Cíle ČEZu jsou tedy nad tržním koncensem.

Reportovaná čísla za 1Q26 odpovídají 32,2 % aktualizovaného celoročního cíle ČEZu u EBITDA a 42,2 % u čistého zisku (střed).

ČEZ mírně (+3,0 %) zvýšil projekci na výrobu elektřiny ve srovnání s předchozím očekáváním. Důvodem je zejména vyšší odhadovaná výroba v uhelných elektrárnách vzhledem k vyššímu nasazení, což odráží příznivější tržní podmínky. Vyšší je očekávaná výroba taky u plynové elektrárny a jaderných bloků.