Hormuzský průliv se pro obchodní přepravu se v závěru minulého týdne otevřel, ceny ropy bezprostředně výrazně klesly. Během víkendu se ale situace opět otočila a průliv se znovu zavřel. Dnes by se mělo uskutečnit druhé kolo mezi vyjednávači Íránu a USA. Celá řada ekonomických dat tohoto týdne odhalí dopad zvýšeních cen energetických komodit na evropskou ekonomiku (Německé ZEW či Ifo indexy, evropské PMI z průmyslu a ze služeb, spotřebitelská důvěra v eurozóně) i tuzemské hospodářství (ceny v průmyslu, sentiment indikátory konjunkturálního průzkumu). Ze Spojených států bude pozornost zaměřena na březnové maloobchodní tržby. I ty budou ovlivněny vyššími cenami pohonných hmot.

Hormuzský průliv se pro obchodní přepravu se v závěru minulého týdne otevřel, ceny ropy bezprostředně výrazně klesly. Během víkendu se ale situace opět otočila a průliv se znovu zavřel. Dnes by se mělo uskutečnit druhé kolo mezi vyjednávači Íránu a USA. Celá řada ekonomických dat tohoto týdne odhalí dopad zvýšeních cen energetických komodit na evropskou ekonomiku (Německé ZEW či Ifo indexy, evropské PMI z průmyslu a ze služeb, spotřebitelská důvěra v eurozóně) i tuzemské hospodářství (ceny v průmyslu, sentiment indikátory konjunkturálního průzkumu). Ze Spojených států bude pozornost zaměřena na březnové maloobchodní tržby. I ty budou ovlivněny vyššími cenami pohonných hmot.

Ekonomická data pod vlivem dražších energetických komodit

Z pohledu finančních trhů bude i tento týden hrát prim geopolitika. Klíčové bude sledovat, jak se bude vyvíjet druhé kolo jednání mezi představiteli Íránu a USA za zprostředkovatelského úsilí Pákistánu, které by mělo začít dnes. Kritickým z pohledu cen energetických komodit je to, zda se podaří dlouhodoběji otevřít Hormuzský průliv alespoň pro obchodní přepravu, a jaké škody budou reportovány na těžební a přepravní infrastruktuře. Zveřejněné ekonomické indikátory ukážou, jaký je dosavadní dopad konfliktu na makroekonomické indikátory. Pokud se riziková averze sníží, může z toho profitovat společná evropská měna i měny středoevropského regionu. Tyto naděje, které závěr minulého pracovního týdne přinesl, ale průběh víkendu opět vyprchaly.  

Většina březnových dat z americké ekonomiky naznačuje, že reálná ekonomická aktivita nadále roste solidním tempem, inflační tlaky ruku v ruce s tím zůstávají zvýšené a dále sílí. Pozornost trhu se v tomto týdnu bude soustředit především na údaje o maloobchodních tržbách za březen a na vývoj inflačních očekávání spotřebitelů. Maloobchodní tržby by podle dostupných indikací měly růst bez prodejů automobilů a pohonných hmot pomalejším tempem než v únoru; celkové prodeje ale, díky dražší, pohonným hmotám, v nominálním vyjádření zrychlí. Klíčovou roli však i z pohledu centrální banky sehrají dlouhodobá inflační očekávání sledovaná v rámci průzkumu University of Michigan. Tady bude důležité sledovat, zda jejich nedávné zvýšení přetrvá, nebo se dále prohloubí. Zvýšená pozornost se bude upírat rovněž k vystoupení Kevina Warshe před Senátním bankovním výborem v souvislosti s jeho nominací na post předsedy Federálního rezervního systému.

Průzkumy a vysokofrekvenční data zatím naznačují, že dopad současného geopolitického napětí na reálnou ekonomickou aktivitu v eurozóně zůstává omezený. Ukazují to například stabilní údaje o silniční nákladní dopravě v Německu. Navzdory obavám o dodávky leteckých paliv se výraznější změny neprojevily ani v počtu denních letů v Evropě ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. V některých sektorech, zejména ve Francii, zaznamenaly firmy dokonce silnější poptávku, když část klientů urychlila objednávky v očekávání budoucího růstu cen.

V tomto týdnu se pozornost trhu přesune k dubnovým konjunkturálním průzkumům, včetně indexů PMI, německého Ifo či francouzského INSEE. Očekáváme pouze omezené změny v ukazatelích produkce. Klíčovým faktorem budou cenová očekávání, jejichž březnový nárůst byl zatím relativně umírněný. Pokud by jejich další zvýšení bylo jen mírné, mohlo by to naznačovat, že riziko výraznějších druhotných inflačních efektů zůstává omezené. Pro vyvození jednoznačných závěrů však bude potřeba další potvrzení z následujících dat.

Tuzemský ekonomický kalendář žádné klíčové ukazatele, které by ovlivnily obchodování na korunových trzích, nenabídne. Z analytického pohledu ale bude zajímavé sledovat, jak se vyvíjely v březnu ceny v primárních okruzích. Zejména to, jaký byl dopad zdražení energetických surovin a jejich případný přesah do dalších okruhů průmyslových cen. Za pozornost stojí i vývoj v cenách zemědělských producentů. Ceny potravin působily v posledním období desinflačně. V závěru týdne se pak dozvíme, jak se na dubnovém konjukturálním průzkumu válka v Íránu podepsala. Obáváme se výraznějšího negativního dopadu na spotřebitelskou důvěru; dopad do podnikatelské předpokládáme o něco slabší.

Závěr týdne na trzích ovlivnilo (dočasné) otevření Hormuzu

Globální finanční trhy se v minulém týdnu pohybovaly především ve stínu geopolitického napětí na Blízkém východě. Hlavními kanály transmise byly opět ceny energií a globální sentiment. Oznámení amerického prezidenta D. Trumpa o námořní blokádě Hormuzského průlivu na začátku týdne vedlo ke skokovému růstu ceny ropy Brent o více než 7 % a jejímu krátkodobému návratu nad hranici 100 USD/barel. Akciové trhy reagovaly zvýšenou averzí k riziku, zatímco devizové trhy zůstávaly relativně klidné, euro spadlo k 1,166 USD/EUR. Postupně se však sentiment zlepšoval, když americká administrativa naznačila ochotu obnovit jednání s Íránem, přestože samotná blokáda Hormuzského průlivu nadále pokračovala. Cena ropy následně klesla zpět pod 100 USD/barel, akciové trhy posílily a euro se vůči dolaru postupně posunulo až do blízkosti 1,18 USD/EUR, kde se drželo po většinu druhé poloviny týdne. Mírný optimismus podpořila i vyhlídka dalšího kola jednání mezi USA a Íránem. Zlomový okamžik přišel v samotném závěru týdne, kdy Írán oznámil otevření Hormuzu pro komerční dopravu. Euro v bezprostřední reakci posílilo téměř k 1,185 USD/EUR, ropa Brent spadla pod 90 USD/barel. Jak ale následující vývoj během víkendu ukázal, jednalo se o předčasný pokles rizikové averze.

Z makroekonomických dat zaujaly především americké ceny průmyslových výrobců, které překvapily nižším tempem růstu v březnu, a to i navzdory ropnému šoku. Jádrové složky citlivé pro vývoj ukazatele PCE – zejména ceny zdravotnictví a cestovního ruchu – však nadále svižně rostly, což signalizuje přetrvávající inflační tlaky v americké ekonomice. Finální odhad březnové inflace v eurozóně byl revidován o 0,1 pb vzhůru na 2,6 % y/y. K jejímu zrychlení z únorových 1,9 % y/y přispěly taktéž hlavně dražší pohonné hmoty. Jádrová inflace naproti tomu zpomalila na 2,3 % y/y (z 2,4 % y/y v únoru).

Pozitivní zprávy přišly také z evropského průmyslu. Průmyslová produkce v eurozóně v únoru meziměsíčně vzrostla o solidních a nadkonsensuálních 0,4 %, v USA se pak zlepšila nálada ve zpracovatelském průmyslu v okolí New Yorku. V březnu ale celková průmyslová výroba v USA klesla o 0,5 % m/m, to ale následovalo silném růstu v předešlých měsících.

Z regionálních měn se nejvýraznější vývoj odehrál u maďarského forintu, který silně reagoval na výsledek parlamentních voleb. Přesvědčivé vítězství opoziční strany Tisza a zisk ústavní většiny vyvolaly vlnu optimismu a příliv do tamních aktiv. V důsledku toho forint během pondělí posílil oproti euru o více než 2,5 % a za poslední měsíc zhodnotil téměř o devět procent. I přes pozdější korekci zůstával poblíž nejsilnějších úrovní od energetické krize v roce 2022.

Česká koruna vstoupila do minulého týdne klidně a bez výraznějších výkyvů se po většinu času pohybovala v opatrně posilujícím trendu směrem pod 24,35 CZK/EUR. Znatelnější pohyb zaznamenala v závěru týdne po oznámení ohledně otevření Hormuzu pro komerční dopravu. V bezprostřední reakci se kurz posunul dokonce pod 24,30 CZK/EUR.

Bez výraznější reakce se v průběhu minulého týdne obešlo zveřejnění finálních čísel tuzemské inflace. Již předběžná data ukázala na výrazné zrychlení dynamiky. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,6 % a na meziroční bázi inflace zrychlila na 1,9 % po únorových 1,4 % y/y. Hlavní příčinou byl nárůst cen pohonných hmot. Zvedla se ale i jádrová inflace, meziročně z únorových 2,7 % na březnových 2,9 %. Ve výhledu pro duben odhadujeme další zrychlení inflace, a to ke 2,5 %. Poblíž této úrovně by pak mohla inflace setrvat do konce roku a v průměru za rok 2026 dosáhnout 2,2-2,3 %. Vše bude ovšem záviset na tom, jak intenzivní a dlouhý bude současný konflikt na Blízkém východě, což je parametr spojený s velkou nejistotou. Od toho se budou odvíjet i dopady na neenergetické složky inflace. Podobněji jsme březnová data tuzemské inflace rozebrali v reportu, který je ke stažení zde https://bit.ly/CPI_Mar26_CZ.

Otevření Hormuzského průlivu znamená pokles ropy pod 90 USD/bbl. Akciové trhy slušně rostou. S&P500 opět dosáhl na nové maximum. Důvodem je příměří, a to nejen na frontě USA-Irán ale také mezi Izraelem a Libanonem.      

 

Pražská burza

Pražská burza tento týden opět rostla. Index PX posílil o +2,1 % t/t. Pouze v Po (-0,14 %) a ve Čt (-0,20 %) došlo k lehkému poklesu. Ale výkon každého ze zbývajících pracovních dnů pohodlně stačil na to, aby korekce vymazal. Pražská burza tak zaznamenává třetí týdenní růst v řadě.

Nejvíce tento týden posílil Colt CZ. Jeho cena vzrostla o +6,81 % t/t. 

Otevření Hormuzského průlivu znamená pokles ropy pod 90 USD/bbl. Akciové trhy slušně rostou. S&P500 opět dosáhl na nové maximum. Důvodem je příměří, a to nejen na frontě USA-Irán ale také mezi Izraelem a Libanonem.      

 

Pražská burza

Pražská burza tento týden opět rostla. Index PX posílil o +2,1 % t/t. Pouze v Po (-0,14 %) a ve Čt (-0,20 %) došlo k lehkému poklesu. Ale výkon každého ze zbývajících pracovních dnů pohodlně stačil na to, aby korekce vymazal. Pražská burza tak zaznamenává třetí týdenní růst v řadě.

Nejvíce tento týden posílil Colt CZ. Jeho cena vzrostla o +6,81 % t/t. Akcie Coltu se od středy začaly obchodovat na burze Euronext Amsterodam (níže). Objem jeho obchodů se zvýšil na asi 2,5násobek. Díky pátečnímu skoku (+3,06 %) v pražském obchodování se za týden prosadil i druhý zástupce sektoru obrana společnost CSG. Za týden si připsala +0,30 % t/t. Na domácím parketu v Amsterodamu naopak vzrostla o +1,99 % t/t (krátce před koncem pátečního obchodování).

ČEZ tento týden přidal +2,11 % t/t a zcela eliminoval pokles předchozího (-1,17 % t/t) týdne. Objem jeho zobchodovaných akcií se zvýšil, ale stále činí pouze 55 % dlouhodobého průměru. Premiér opět zopakoval plány na zestátnění, bez podrobností a bez detailnějšího časového plánu. K prvnímu kroku nebo krokům by mělo dojít již na nadcházející VH (viz níže). 

Finanční sektor předvedl tradičně velmi silný výkon. Erste Group přidala +2,64 % t/t a roste čtvrtý týden. Komerční banka mírně klesla jen v úterý (-0,09 %), ale ostatní dny rostla, a to znamenalo zisk +1,64 % t/t. Moneta (+0,56 % t/t) i pojišťovna VIG (+1,26 % t/t) rostou třetí týden v řadě stejně jako KB.

Kofola zažila pokles jen v Po (-0,43 %). Za celý týden si připsala +2,36 % t/t. Druhý týden růstu zažila také Karo Leather (+1,92 % t/t) a Primoco (+2,02 % t/t).

Po růstu v předchozím týdnu se na sestupnou trajektorii dostal Philip Morris ČR (-0,40 % t/t), nicméně na růst (+3,67 % t/t) předcházejícího týdne to nestačilo. Gevorkyan nebyl v plusu již sedm týdnů. V tom stávajícím odepsal 0,53 % t/t. Po třech týdnech růstu naopak klesla cena akcií společnosti Doosan Škoda (-0,12 % t/t).

 

 

 

USA

Americké akcie podle indexu S&P500 od pondělí pouze rostly. Hravě překonaly úroveň 7 tis. bodů a netřeba dodávat, že stanovily nové historické maximum. Od Po do Čt index vzrostl o +3,29 %. Dnes začalo obchodování opět silným růstem o asi +0,7 %. V součtu to bude znamenat třetí týden v plusu. Za tento týden by zhodnocení mohlo dosáhnout asi +4,4 %.

 

Evropa

Evropské akcie si ve srovnání s americkými tak dobře nevedly. Index STOXX Europe 600 posílil jen v úterý (+0,99 %) a pak až v samotný pátek. Dnes je chvíli před koncem obchodní seance silnější o +1,4 %. Za celý týden pravděpodobně vzroste o asi +1,8 %. To by znamenalo čtvrtý týden v řadě, kdy se jeho hodnota zvýší.  

 

Podstatné korporátní zprávy

Premiér Babiš opět zopakoval, že vláda plánuje ovládnout ČEZ. K prvním krokům, bez dalších podrobností, by mělo dojít již na letošní červnové VH. V našich představách by mohlo například dojít k vyčlenění nevýrobních aktivit ČEZu do samostatné společnosti. Nacionalizace by měla proběhnout do konce volebního období, tedy do roku 2029. Podle předchozích informací to mělo trvat 18-24 měsíců, tzn. do konce roku 2027.

Valná hromada Coltu, která se konala minulý pátek (10. duna 2026), schválila navýšení kapitálu a duální listing v Amsterodamu. Akcie Coltu se v Amsterodamu začaly obchodovat ve středu 15. duna.

Očekávané události

Moneta pořádá v úterý 21. dubna 2026 valnou hromadu. Předpokládáme, že na ní akcionáři schválí, mimo jiné, vedením banky navrženou dividendu ve výši 11,50 CZK na akcii.

V pátek 24. dubna se bude Moneta obchodovat ex-dividend. V tento den akcie obvykle oslabí o výši dividendy. Navržená dividenda je 11,50 CZK (viz výše).

A ještě jednou Moneta, tentokráte asi nejdůležitější událost týdne. V pátek 24. dubna (7hod) nám Moneta představí své výsledky za 1Q26. Naše projekce jsou zde https://bit.ly/Moneta_e1Q26.

Kofola zveřejní ve čtvrtek 23. dubna v 17hod výroční zprávu. Bude obsahovat kompletní hospodářské výsledky za minulý rok. Očekáváme také návrh dividendy, a to  ve výši 21 CZK na akcii. Pravděpodobně zásadní bude informace o vývoji tržeb Kofoly v 1Q26. Předběžná vybraná čísla byla zveřejněna již 18. února. Náš komentář si přečtete zde https://bit.ly/Kofola_eAR25.