Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil z prosincových 1,9 % na 1,7 % v lednu. Předběžný odhad lednové inflace tak dopadl v souladu s tržním konsensem. Hlavním důvodem lednového snížení meziroční inflace hlouběji pod dvouprocentní cíl ECB byla energetická složka, jejíž pokles zrychlil z -1,9 % na -4,1 % y/y. Významně k tomu přispěla vysoká srovnávací základna začátku loňského roku, kdy k silnému zdražení energií došlo především ve Španělsku, Belgii a Rakousku. Jádrová inflace v lednu rovněž klesla, a to z 2,3 % na 2,2 % y/y, zatímco trh očekával její stagnaci. Lednové údaje celkové a jádrové inflace zároveň napovídají, že průměr za Q1 26 skončí v případě obou těchto cenových indikátorů pod poslední prognózou ECB z prosince. Zvolnil rovněž růst cen služeb, z 3,4 % na 3,2 % y/y, který ovšem zůstává nad 2% cílem centrální banky. Podrobnější data týkající se lednového vývoje spotřebitelských cen v eurozóně budou zveřejněna až 25. února.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil z prosincových 1,9 % na 1,7 % v lednu. Předběžný odhad lednové inflace tak dopadl v souladu s tržním konsensem. Hlavním důvodem lednového snížení meziroční inflace hlouběji pod dvouprocentní cíl ECB byla energetická složka, jejíž pokles zrychlil z -1,9 % na -4,1 % y/y. Významně k tomu přispěla vysoká srovnávací základna začátku loňského roku, kdy k silnému zdražení energií došlo především ve Španělsku, Belgii a Rakousku. Jádrová inflace v lednu rovněž klesla, a to z 2,3 % na 2,2 % y/y, zatímco trh očekával její stagnaci. Lednové údaje celkové a jádrové inflace zároveň napovídají, že průměr za Q1 26 skončí v případě obou těchto cenových indikátorů pod poslední prognózou ECB z prosince. Zvolnil rovněž růst cen služeb, z 3,4 % na 3,2 % y/y, který ovšem zůstává nad 2% cílem centrální banky. Podrobnější data týkající se lednového vývoje spotřebitelských cen v eurozóně budou zveřejněna až 25. února. Dezinflační trend bude podle nás v eurozóně pokračovat, když ke konci letošního roku očekáváme meziroční inflaci na úrovni 1,5-1,6 %. Přispět by k tomu měl pokračující pokles cen pohonných hmot, mírnější růst cen potravin, probíhající průsak silného eura v rámci dovozních cen, a stejně tak i zvolňující růst mezd. Za celý rok 2026 odhadujeme průměrnou inflaci v eurozóně na 1,7 %, zatímco jádrová složka by měla dosáhnout 2,0-2,1 %.

Koruna dnes jako jediná z regionu oslabovala, dolar zůstal vůči euru téměř beze změny. Kurz hlavního měnového páru se po celou evropskou seanci držel v úzkém koridoru kolem 1,182 USD/EUR. Z globálních dat byl zveřejněn vývoj zaměstnanosti v americkém soukromém sektoru za leden podle ADP reportu. Ten mírně zklamal, když ukázal na 22 tis. nově vytvořených pracovních míst oproti očekávaným 45 tis. ISM ze služeb za leden ale naproti tomu mírně pozitivně překvapil, když zůstal beze změny na 53,8 b. oproti očekávanému poklesu na 53,5 b. Z eurozóny pak kromě lednové inflace, která dopadla v souladu s očekáváními, byly zveřejněny finální odhady lednových PMI ze služeb. Ty byly v Německu i celé eurozóně revidovány mírně směrem dolů, přesto ale zůstaly vysoko nad 50 body. Ve výsledku tak globální data dnes nepřinesla příliš důvodů pro změnu cen na finančních trzích. Ve středoevropském regionu pak bylo jedinou událostí zasedání polské centrální banky, která v souladu s tržním konsensem ponechala úrokové sazby beze změny. Tržní konsensus byl však těsný, když nemalá část trhu předpokládala snížení sazeb o 25 bb. To mohlo přispět k posílení polského zlotého vůči euru o 0,2 %. V obdobném rozsahu pak zpevnil i maďarský forint. Jedinou měnou regionu, která dnes oslabovala tak byla česká koruna. Ta vůči euru odepsala 0,1 %, když se její kurz blížil k hranici 24,40 CZK/EUR. Tuzemský ekonomický kalendář byl ale prázdný a jistou roli tak mohla sehrát nervozita investorů před zítřejším zasedáním ČNB.

Moneta reportovala za 4Q25 čistý zisk ve výši 1,6 mld. CZK (+1,8 % y/y). To představuje oproti tržnímu konsensu výsledek lepší o slušných +3,0 %. Je to dáno zejména kombinací nižších nákladů na riziko a nižší efektivní daňové sazby. Návratnost hmotného kapitálu činila +23,4 %. Na provozní úrovni byly výsledky více méně ve shodě s odhady. Na roční bázi Moneta překonala své aktualizované celoroční projekce. Management navrhuje vyplatit ze zisku roku 2025 dividendu ve výši 11,50 CZK na akcii. Výhled na rok 2026 je z našeho pohledu v souladu s tržním očekáváním.

Moneta reportovala za 4Q25 čistý zisk ve výši 1,6 mld. CZK (+1,8 % y/y). To představuje oproti tržnímu konsensu výsledek lepší o slušných +3,0 %. Je to dáno zejména kombinací nižších nákladů na riziko a nižší efektivní daňové sazby. Návratnost hmotného kapitálu činila +23,4 %. Na provozní úrovni byly výsledky více méně ve shodě s odhady. Na roční bázi Moneta překonala své aktualizované celoroční projekce. Management navrhuje vyplatit ze zisku roku 2025 dividendu ve výši 11,50 CZK na akcii. Výhled na rok 2026 je z našeho pohledu v souladu s tržním očekáváním.   

Čistý úrokový výnos za poslední kvartál minulého roku dosáhl 2,5 mld. CZK (+1,4 % y/y). Poklesly úrokové výnosy, náklady na financování klesly ale ještě vyšším tempem. Výsledkem pak byl růst čistého úrokového výnosu. Čistá úroková marže zůstala na kvartální a meziroční bázi beze změny na hladině 2,0 %. Čistý výnos z poplatků a provizí byl meziročně vyšší o +7,5 % a dosáhl 875 mil. CZK. Překvapil vysoký růst ostatních výnosů (+30,3 % y/y, 262 mil. CZK), když překonal konsensus trhu o +42 %. Celkové provozní výnosy dosáhly 3,6 mld. CZK (+4,5 % y/y). Ve srovnání s konsensem je to o +1,0 % vyšší hodnota. Provozní náklady se vzhledem k nárůstu personálních nákladů zvýšily ve srovnání s 4Q24 o +5,2 % na 1,6 mld. CZK. Provozní zisk za 4Q25 činil 2,0 mld. CZK (+3,9 % y/y). Ve srovnání s trhem je to lehce slabší výsledek (-1,3 %), když překvapil zmíněný mírný nárůst nákladů. Náklady na riziko sice vzrostly meziročně o vysokých +191 % na 102 mil. CZK. Za tímto růstem je ale funkce velmi nízké srovnávací základny. Jsou ale stále velmi nízké a odpovídají pouhým 14 bb. To odráží vysokou kvalitu úvěrového portfolia. Efektivní daňová sazba v 4Q25 činila 14,1 %, což je níže než konsensus (15,3 %) i náš odhad (15,2 %). Čistý zisk za 4Q25 dosáhl 1,6 mld. CZK (+1,8 % y/y). To odpovídá návratnosti hmotného kapitálu ve výši 23,4 %. Čistý zisk o +3,0 % překonal očekávání trhu. Důvodem jsou zmíněné nižší náklady na riziko a nižší efektivní daňová sazba.  

Celoroční výsledky jsou na čistém zisku meziročně lepší o +11,9 % na 6,5 mld. CZK, nad aktualizovaným cílem Monety ve výši 6,3 mld. CZK (+3,2 %). Výnosy meziročně vzrostly o +7,8 % na 13,9 mld. CZK. Náklady byly meziročně mírně vyšší o +2,0 %, když dosáhly 5,8 mld. CZK. Náklady na riziko pak činily nízkých 16 bb. To je pod cílem Monety na 17,5-22,5 bb i pod našim odhadem 20 bb.

Moneta předvedla vysokou kvalitu úvěrového portfolia. Portfolio úvěrů se meziročně rozrostlo o +5,8 % y/y (+1,4 % q/q). Prodej nových úvěrů se vzhledem k silné poptávce jak v komerčním, tak retailovém sektoru zvýšil o +21,9 % y/y. Úvěry v selhání (NPL) klesly na pouhé 3 mld. CZK. To vedlo ke snížení poměru úvěrů v selhání z 1,1 % v 3Q25 na 1,0 %. Jedná se o historicky nejnižší úroveň.   

Kapitálová přiměřenost Monety je na 18,7 %. Nadbytečný kapitál nad cílem (15,25 %) Monety činí 5,7 mld. CZK.

Dividenda: Moneta navrhuje vyplatit dividendu ze zisku minulého roku ve výši 11,50 CZK. To ve srovnání s tržní cenou nabízí slušný +5,6% hrubý výnos. Valná hromada, na které budou akcionáři o návrhu dividendy hlasovat, se bude konat 21. dubna 2026.