Nálada v evropském průmyslu se postupně zlepšuje. Český PMI ze zpracovatelského průmyslu v únoru vzrostl z 49,8 b. na 50,0 b., přesto ale mírně zaostal za očekáváními ve výši 50,5 b. V pásmu expanze byl pak finálními únorovými odhady potvrzen průmyslový PMI z Německa (mírná revize z 50,7 b. na 50,9 b.) i eurozóny (beze změny na 50,8 b.). Z českého průzkumu PMI vyplývá pokračující růst výroby, který ovšem z části souvisel s realizací zakázek z předchozích měsíců. Na vývoj nových zakázek podle dotazovaných firem nepříznivě působí nadále utlumená poptávka a silná zahraniční konkurence, zejména pak ze strany cenově výhodnějších asijských producentů. Čeští výrobci se ovšem zároveň zaměřovali na optimalizaci nákladů, a to jak prostřednictvím pozastaveného náboru nových pracovních sil či omezeného nákupu výrobních vstupů. V případě výrobních vstupů si výrobci stěžovali i na růst jejich cen, což se údajně týkalo především kovů a dřeva. Navzdory trvajícím problémům byli tuzemští průmyslníci v únoru optimističtí ohledně vývoje produkce v dalších měsících. K jejímu růstu by podle nich měly pomoci i investice do nových technologií a rovněž získání nových klientů.

Nálada v evropském průmyslu se postupně zlepšuje. Český PMI ze zpracovatelského průmyslu v únoru vzrostl z 49,8 b. na 50,0 b., přesto ale mírně zaostal za očekáváními ve výši 50,5 b. V pásmu expanze byl pak finálními únorovými odhady potvrzen průmyslový PMI z Německa (mírná revize z 50,7 b. na 50,9 b.) i eurozóny (beze změny na 50,8 b.). Z českého průzkumu PMI vyplývá pokračující růst výroby, který ovšem z části souvisel s realizací zakázek z předchozích měsíců. Na vývoj nových zakázek podle dotazovaných firem nepříznivě působí nadále utlumená poptávka a silná zahraniční konkurence, zejména pak ze strany cenově výhodnějších asijských producentů. Čeští výrobci se ovšem zároveň zaměřovali na optimalizaci nákladů, a to jak prostřednictvím pozastaveného náboru nových pracovních sil či omezeného nákupu výrobních vstupů. V případě výrobních vstupů si výrobci stěžovali i na růst jejich cen, což se údajně týkalo především kovů a dřeva. Navzdory trvajícím problémům byli tuzemští průmyslníci v únoru optimističtí ohledně vývoje produkce v dalších měsících. K jejímu růstu by podle nich měly pomoci i investice do nových technologií a rovněž získání nových klientů.

Dění na finančních trzích bylo dnes poznamenáno pokračujícím ozbrojeným konfliktem na Blízkém východě. K eskalaci napětí došlo po víkendových útocích Spojených států a Izraele na Írán. Ten je významným producentem ropy a její cena tak výrazně vzrostla až k hranici 80 USD/barel. Nyní je tak o zhruba třetinu vyšší než na začátku roku, kdy se pohybovala poblíž 60 USD/barel. K tomuto zdražování přispívá i skutečnost, že provoz v Hormuzském průlivu, jež je dopravní tepnou pro převoz ropy po moři, se v důsledku konfliktu zastavil. Spolu s ropou zdražuje i zemní plyn, jehož spotová cena se vyšplhala k 45 EUR/MWh, zatímco na přelomu roku se nacházela pod 30 EUR/MWh. Vliv na to má přerušení produkce zkapalněného plynu (LNG) v Kataru. Výrazně vyšší ceny energií přispěly k nárůstu obav ze zvýšení inflace a investoři ve výsledku redukovali sázky na snižování úrokových sazeb centrálních bank. Nárůst globální nejistoty a s tím spojené rizikové averze na trzích vedl k výprodeji rizikovějších aktiv jako jsou akcie či instrumenty rozvíjejících se trhů. Dluhopisové výnosy naopak vesměs rostly a dařilo se i americkému dolaru, který vůči euru dnes zpevnil o zhruba procento. Přestože kvůli kontroverzním politikám prezidenta Trumpa pozice dolaru jako měny bezpečného přístavu postupně slábne, pro investory americká měna stále představuje jistou ochranu před rizikem.

Výprodej rizikovějších aktiv se nevyhnul ani středoevropskému regionu. Česká koruna oslabila oproti euru o 0,2 % a dostala se na dosah 24,30 CZK/EUR. Kromě PMI ze zpracovatelského průmyslu byl dnes v tuzemsku zveřejněn ještě únorový výsledek hospodaření státního rozpočtu, který jsme komentovali zde: https://bit.ly/Budget_Feb26. S ohledem na dynamický globální vývoj však neměla tuzemská data kurz české koruny šanci ovlivnit. Koruna z dnešního středoevropského obchodování ale vyšla jako vítěz, když polský zlotý a maďarský forint vůči společné evropské měně ztratily ještě více (0,4 % a 0,9 %). Tyto měny bývají tradičně více náchylné na nárůst nepříznivých globálních geopolitických rizik.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.  

Podle programového prohlášení vlády, která byla jmenována v prosinci 2025, by mělo dojít k zestátnění výrobního segmentu ČEZu. Není sice jasné jakým způsobem, ale v tomto roce by k žádným krokům dojít nemělo. Ty se podle ministra průmyslu dají čekat v horizontu 18-24 měsíců. Není jasné, jestli dojde k vykoupení minorit nebo rozdělení a následnému vytěsnění minoritních podílů. Nyní vláda kontroluje v ČEZu téměř 70 %.   

Dividendová politika: ČEZ obvykle vyplácí 60–80 % čistého zisku mezi své akcionáře. Pro roky 2023-2025 platila speciální daň z neočekávaných zisků (WFT). Takže ještě výplata dividendy za rok 2025, ke které dojde asi v srpnu tohoto roku, bude touto daní ovlivněna. Za rok 2025 odhadujeme dividendu 41 CZK (hrubý výnos 3,5 %) při 80% výplatě. Hospodaření v tomto roce již zatíženo WFT nebude, takže dividenda, která bude vyplacena příští rok,  vzroste. Podle našich odhadů na 55 CZK (při 80% výplatě). Do hry, např. vzhledem ke hlubokému schodku státního rozpočtu, se opět z našeho pohledu vrátí 100% dividenda. V optimistickém scénáři by se zvýšila na 69 CZK a hrubý výnos dosáhl 5,9 %.

K ocenění akcií ČEZu používáme model diskontovaných peněžních toků (DCF). Fair Value akcie jsme stanovili na 1079 CZK. To ve srovnání se současnou tržní cenou odpovídá poklesu o 7,7 %. Včetně dividendy je to pokles 4,2 %. Na základě naší aktualizované ceny se ČEZ obchoduje za 15,4x P/E a 7,6x EV/EBITDA. Poměry v sektoru srovnatelných společností se nacházejí na 15,6x, respektive 8,8x. ČEZ se tedy obchoduje se slevou ve srovnání s mediánem západoevropských utilit. ČEZ ale nabízí slušný dividendový výnos ve výši 3,5 %, jeden z nejvyšších v sektoru.

Hlavní rizika: Jedná se o rizika spojená výrobou elektřiny. Jsou jimi disponibilita zejména jaderných zdrojů a cena energetických komodit (např. elektřiny, emisní povolenky). V případě ČEZu vnímáme také politické riziko. Může se jednat o speciální daně nebo další regulace.