Centrální banka pokračuje v rychlém utahování měnové politiky, když dnes zvýšila základní repo sazbu o dalších 100 bb na 3,75 %. Ve výrazně jestřábím tónu se navíc nesla následná tisková konference guvernéra Rusnoka. Ten uvedl, že ČNB bude muset v příštích měsících pravděpodobně dále zvyšovat úrokové sazby, a to výrazně nad 4 %. Důvodem jsou perzistentní inflační tlaky. Ve výsledku jsme tak nuceni výrazně zvýšit naši prognózu úrokových sazeb, které podle nás budou v prvním pololetí příštího roku vrcholit na úrovni 5 %. Pro následující únorové zasedání očekáváme zvýšení repo sazby o 75 bb. Z důvodu vysoké inflace však i přesto zůstanou reálné úrokové sazby po velkou část roku 2022 záporné.

Centrální banka pokračuje v rychlém utahování měnové politiky, když dnes zvýšila základní repo sazbu o dalších 100 bb na 3,75 %. Ve výrazně jestřábím tónu se navíc nesla následná tisková konference guvernéra Rusnoka. Ten uvedl, že ČNB bude muset v příštích měsících pravděpodobně dále zvyšovat úrokové sazby, a to výrazně nad 4 %. Důvodem jsou perzistentní inflační tlaky. Ve výsledku jsme tak nuceni výrazně zvýšit naši prognózu úrokových sazeb, které podle nás budou v prvním pololetí příštího roku vrcholit na úrovni 5 %. Pro následující únorové zasedání očekáváme zvýšení repo sazby o 75 bb. Z důvodu vysoké inflace však i přesto zůstanou reálné úrokové sazby po velkou část roku 2022 záporné.

Česká národní banka (ČNB) dnes znovu zvýšila úrokové sazby. Základní repo sazbu zvedla o celý jeden procentní bod na 3,75 %. To bylo zhruba v souladu s očekáváním finančního trhu, avšak nad odhadem analytiků, kteří většinově čekali nárůst o tři čtvrtě procentního bodu. Stejné očekávání jsme měli i my. Pro zvýšení sazeb o 100 bb zvedlo ruku pět členů bankovní rady, zbylí dva hlasovali pro jejich stabilitu. Podobně jako výsledek předchozích jednání tak i ten dnešní potvrdil, že ČNB je v boji s inflací ochotna zpřísňovat měnové podmínky velmi rychlým tempem. Včetně dnešního zvýšení vzrostla repo sazba od konce letošního června o 3,5 pb a dostala se již nad úroveň předkrizového února 2020, kdy činila 2,25 %. To řadí ČNB mezi centrální banky, které zpřísňují měnové politiky nejrychleji na světě. Takto vysoké byly úrokové sazby v ČR naposledy v roce 2008, v předvečer globální finanční krize.

Poslední prognóza ČNB z listopadu indikovala pro dnešní zasedání zvýšení úrokových sazeb o 50 bb, inflace se však nacházela nad touto prognózou. Meziroční růst spotřebitelských cen v uplynulých měsících nadále zrychloval, a to na 5,8 % v říjnu a 6,0 % v listopadu. Prognóza centrální banky pro tyto měsíce však očekávala pouze 5,5 %, potažmo 4,9 %. Více proinflační byl také trh práce, když průměrná mzda vzrostla meziročně o 5,7 %, zatímco ČNB predikovala růst o 4,7 %. Vyšší byla nakonec i inflace dovážená ze zahraničí, ke které významně přispívala slabší koruna. Její kurz centrální banka čekala ve čtvrtém čtvrtletní v průměrné výši rovných 25 CZK/EUR, dosavadní průběh závěrečného letošního kvartálu však ukazuje na 25,40 CZK/EUR. To je o zhruba 1,5 % slabší úroveň. V souladu s tím guvernér Rusnok na tiskové konferenci označil rizika současné prognózy ČNB za výrazně proinflační a únorová prognóza podle něj přinese významné zvýšení výhledu inflace, a to především pro následující první měsíce roku 2022.

Inflace bude pravděpodobně ještě dále růst a začátkem příštího roku se podle nás dostane nad 7 %. Růst cen v české ekonomice je hodně plošný a začíná se projevovat v nárůstu inflačních očekávání. Ty se již dokonce pohybují nad tříprocentní horní hranou tolerančního pásma ČNB. Začátkem roku 2022 navíc do inflace v plné výši promluví výrazné zdražení elektřiny a plynu. To je nyní kompenzováno odpuštěním výběru daně z přidané hodnoty, které je však schváleno pouze pro poslední dva letošní měsíce. Ceny energií na světových trzích přitom nadále lámou rekordy. V listopadu se obnovil meziměsíční růst cen potravin, který by měl v dalších měsících pokračovat. K inflaci značně přispívají také rostoucí náklady na bydlení. V současném proinflačním prostředí bude zřejmě výraznější i tradiční lednové přecenění, které provádí velká část prodejců. Inflace tak zůstane v příštím roce výrazná a svého vrcholu může dosáhnout i vysoko nad sedmi procenty.

Podle guvernéra Rusnoka se úrokové sazby mohou v následujících měsících dostat výrazně nad 4 %. Jinak by podle něj, i přes dosavadní výrazné zvýšení úrokových sazeb, mohla na měnově politickém horizontu inflace setrvat významně nad dvouprocentním inflačním cílem. To jen potvrzuje skutečnost, jak perzistentní podle centrální banky aktuální inflační tlaky jsou.

Z důvodu výše zmíněného jsme nuceni výrazně zvýšit naši prognózu vývoje úrokových sazeb ČNB, které se podle nás v prvním pololetí příštího roku dostanou na 5 %. Na následujícím únorovém zasedání očekáváme jejich zvýšení o 75 bb. Jak již bylo uvedeno, na začátku roku 2022 budou inflační tlaky pravděpodobně vrcholit a centrální banka bude zřejmě v tomto vysoce proinflačním prostředí chtít nadále výraznějšími kroky ukotvovat inflační očekávání. Březnové a květnové zasedání by pak již mohly přinést růst sazeb o standardních 25 bb. Pětiprocentní úroveň nominálních sazeb se může zdá vysoká, taková však v příštím roce bude i inflace. Je tak pravděpodobné, že reálné úrokové sazby zůstanou po velkou část příštího roku záporné. Na vyšší sazby bude pravděpodobně působit také vývoj koruny. ČNB ve své současné prognóze očekává její kurz na konci příštího roku kolem 24 CZK/EUR, my však počítáme s úrovní o zhruba 3 % slabší. Připomeňme, že na slabší korunu bude v roce 2022 zřejmě působit očekáváné zvyšování úrokových sazeb amerického Fedu. S ústupem silných inflačních tlaků očekáváme v roce 2023 postupný návrat sazeb ČNB k rovnovážným 3 %.

Na dnešní valné hromadě schválili akcionáři Monety akvizici Air Bank a českého a slovenského Home Creditu. Schválili také navýšení kapitálu prostřednictvím emise nových akcií na financování kupní ceny zmíněných aktiv. Na této valné hromadě došlo také k odsouhlasení návrhu dividendy ve výši 3 CZK na jednu akcii.

Na dnešní valné hromadě schválili akcionáři Monety akvizici Air Bank a českého a slovenského Home Creditu. Schválili také navýšení kapitálu prostřednictvím emise nových akcií na financování kupní ceny zmíněných aktiv. Na této valné hromadě došlo také k odsouhlasení návrhu dividendy ve výši 3 CZK na jednu akcii.

Celková kupní cena za skupinu Air Bank je 25,9 mld. CZK. Moneta bude akvizici financovat vydáním nových akcií a z nadbytečného kapitálu.

Vydání nových akcií

Moneta vydá 255 500 000 ks nových akcií s nominální hodnotou 20 CZK. Celkový počet akcií se tak zvýší na 766 500 000. Úpis nových akcií proběhne ve dvou kolech.

V prvním kole budou moci všichni akcionáři přednostně upsat nové akcie za 82 CZK v poměru za dvě stávající akcie jedna nová. Investoři si budou moci koupit akcie Monety s 12,4% slevou k tržní ceně (17. 12. 2021). Ve druhém kolem budou zbylé akcie nabídnuty všem akcionářům za 90 CZK a všichni akcionáři mohou podat nabídku na koupi všech zbylých akcií.

Dividenda

Akcionáři schválili dnes i dividendu 3 CZK na akcii. To ve srovnání páteční závěrečnou cenou znamená hrubý výnos 3,3 %.Rozhodný den je stanoven na 27. prosince 2021. To znamená, že 22. prosinec je poslední den obchodování s akciemi Monety s právem na tuto dividendu. Výplata začne 17. ledna 2022.

Závěr

Po zamítnutí akcionáři na červnové valné hromadě došlo k úpravě podmínek. Vzhledem k tomu, že celková kupní cena se od předchozího hlasování nezměnila, akcionáři ji již jednou schválil, je hlavní rozdíl ve vypořádání transakce. Zásadním rozdílem a důvodem, proč byl předchozí pokus neúspěšný, byla skutečnost, že nové akcie by byly vydány jen do rukou PPF. Akcionáři tehdy odmítli naředění svých podílů. Nyní může každý akcionář na vydání nových akcií participovata upsal nové akcie s diskontem k současné tržní ceně.Navíc i tzv. proxy poradci pro dnešní VH doporučovali transakci přijmout. Šance na schválení se tedy dramaticky zvýšily, což potvrdili akcionáři rozhodnutím na dnešní valné hromadě.