Meziroční pokles domácích cen průmyslových výrobců se v lednu prohloubil z prosincových -2,1 % na -3,0 %. Meziměsíční pokles o 0,7 % reflektoval nižší ceny energií díky vládnímu opatření, ale i pokles cen zpracovatelské výroby. Cenový vývoj v potravinářské vertikále naznačuje utlumené inflační tlaky, což by se mělo odrazit v dalších měsících i ve vývoji spotřebitelských cen potravin. Růst cen ve stavebnictví zase zůstal relativně umírněný. Ceny materiálů byly meziročně vyšší o 1,5 % (vs 1,6 % v prosinci) a ceny stavebních prací o 2,7 % y/y (vs 2,8 % v prosinci). Rychlý růst cen samotných nemovitostí ale udržuje růst imputovaného nájemného zvýšený (více zde: https://bit.ly/PPIJan26). Utlumený cenový vývoj ve výrobní sféře bude skrze ceny zboží dále kompenzovat rychlý růst cen služeb včetně imputovaného nájemného. Únorová inflace (1,5 % y/y) ani mzdový vývoj za Q4 25 (7,3 % y/y; nominálně) zveřejněné příští týden podle nás nicméně dveře pro snižování úrokových sazeb ČNB neotevřou. Údaje by tak měly nahrávat našemu očekávání stability sazeb v letošním roce.

Meziroční pokles domácích cen průmyslových výrobců se v lednu prohloubil z prosincových -2,1 % na -3,0 %. Meziměsíční pokles o 0,7 % reflektoval nižší ceny energií díky vládnímu opatření, ale i pokles cen zpracovatelské výroby. Cenový vývoj v potravinářské vertikále naznačuje utlumené inflační tlaky, což by se mělo odrazit v dalších měsících i ve vývoji spotřebitelských cen potravin. Růst cen ve stavebnictví zase zůstal relativně umírněný. Ceny materiálů byly meziročně vyšší o 1,5 % (vs 1,6 % v prosinci) a ceny stavebních prací o 2,7 % y/y (vs 2,8 % v prosinci). Rychlý růst cen samotných nemovitostí ale udržuje růst imputovaného nájemného zvýšený (více zde: https://bit.ly/PPIJan26). Utlumený cenový vývoj ve výrobní sféře bude skrze ceny zboží dále kompenzovat rychlý růst cen služeb včetně imputovaného nájemného. Únorová inflace (1,5 % y/y) ani mzdový vývoj za Q4 25 (7,3 % y/y; nominálně) zveřejněné příští týden podle nás nicméně dveře pro snižování úrokových sazeb ČNB neotevřou. Údaje by tak měly nahrávat našemu očekávání stability sazeb v letošním roce.

Důvěra v českou ekonomiku v únoru sice narostla na 101,1 b., vývoj napříč sektory byl ale různorodý. Lepší důvěru v průmyslu a stavebnictví kompenzovalo zhoršení v obchodu a službách. V souladu s tím klesla i spotřebitelská důvěra, a to již potřetí v řadě. Přesto by to ale stále mělo značit pokračování robustního růstu ekonomiky.

Únorová inflace v eurozóně překvapila vyšší hodnotou ve Španělsku a Francii, zatímco zpomalení německé inflace na 2,0 % y/y trhy překvapilo v opačném směru. Tento mix znamenal nakonec mírný pokles eurových sazeb, které jsou mezitýdenně nižší až o 7 bb dle splatnosti. Pokles únorové důvěry v ekonomiku eurozóny o 1 b. na 98,3 b. indikuje přetrvávající nejistotu kolem ekonomiky eurozóny. Přesto si myslíme, že eurozóna v letošním roce opět zaznamená robustní růst HDP kolem 1 %, rizika směrem dolů ale přetrvávají. V podobném duchu se vyjádřili i někteří představitelé ECB, což přispělo k poklesu sazeb v tomto týdnu. Data z Německa byla smíšená, když ukázala na mírný pokles spotřebitelské důvěry (GfK), a naopak zlepšení nálady v podnikatelském segmentu (IFO index). To může indikovat postupný náběh fiskálního stimulu, který se již odrazil v růstu spotřeby vlády v Q4 25, jak ukázala struktura HDP.

Americká data v závěru týdne ukázala na silnější inflační tlaky ve výrobní sféře. Růst PPI dosáhl 2,9 % y/y v lednu oproti očekávaným 2,6 %. Meziroční růst se zvýšil u jádrového PPI (z 3,3 % na 3,6 % y/y). Meziměsíční růst citelně zrychlil u celkového i jádrového PPI na 0,5 %, respektive 0,8 %. Rychlejší růst pravděpodobně indikuje dopad amerických cel do cen napříč výrobní vertikálou a i zvýšené tlaky v službách. Inflace a první známky stabilizace na trhu práce, jak potvrzuje setrvání nízkého počtu jobless claims, sice spíše nahrávají redukci sázek na snižování sazeb Fedu, dolarové sazby přesto v týdnu klesly o více jak 10 bb dle splatnosti. Zásadní vliv na to měly obavy kolem technologických akcií v USA. To dostalo akciové trhy pod tlak a vedlo k poklesu dluhopisových výnosů. Výnos desetiletého amerického dluhopisu je nyní pod 4 % poprvé od loňského listopadu.

Obchodování v tomto týdnu kromě dat ovlivnil dozvuk zrušení amerických cel americkým Nejvyšším soudem z minulého pátku, dále pak geopolitické napětí mezi USA a Íránem a rostoucí obavy kolem negativního dopadu umělé inteligence na reálnou ekonomiku, trh práce a inflaci. Zejména poslední zmíněný faktor podpořil poptávku po bezpečnějších aktivech. Americké, eurové i korunové sazby v tomto týdnu odepsaly až 10 bb dle splatnosti. Navzdory risk-off náladě americký dolar z toho tolik nevytěžil a vůči euru dokonce lehce oslabil. Středoevropské měny v tomto týdnu vykázaly odolnost a navzdory nepříznivému sentimentu oslabení odolaly. Maďarskému forintu dokonce posílil, když mu pomohly zprávy ohledně zvyšujícího se náskoku opoziční strany Tisza před tamními dubnovými volbami.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.

Investiční doporučení: Pro akcie společnosti ČEZ vydáváme doporučení Prodat s novou cílovou cenu ve výši 1 079 CZK (předchozí doporučení bylo Držet s cílovou cenou 923 CZK z 15. 11. 2024).  

Pro ČEZ jsou zásadní čtyři segmenty. 1/ Výroba, která tvoří 57 % (9M25) zisku EBITDA. Zde jsou zásadní jaderné elektrárny. 2/ Dále pak Distribuce (27 %), která zahrnuje plně regulovaný byznys. 3/ Následuje Prodej (10 %), pod který spadají služby ESCO. 4/ Nejmenším je pak segment Těžba (6 %). Ten bude postupně klesat tak, jak bude docházek k útlumu výroby v uhelných zdrojích.  

Podle programového prohlášení vlády, která byla jmenována v prosinci 2025, by mělo dojít k zestátnění výrobního segmentu ČEZu. Není sice jasné jakým způsobem, ale v tomto roce by k žádným krokům dojít nemělo. Ty se podle ministra průmyslu dají čekat v horizontu 18-24 měsíců. Není jasné, jestli dojde k vykoupení minorit nebo rozdělení a následnému vytěsnění minoritních podílů. Nyní vláda kontroluje v ČEZu téměř 70 %.   

Dividendová politika: ČEZ obvykle vyplácí 60–80 % čistého zisku mezi své akcionáře. Pro roky 2023-2025 platila speciální daň z neočekávaných zisků (WFT). Takže ještě výplata dividendy za rok 2025, ke které dojde asi v srpnu tohoto roku, bude touto daní ovlivněna. Za rok 2025 odhadujeme dividendu 41 CZK (hrubý výnos 3,5 %) při 80% výplatě. Hospodaření v tomto roce již zatíženo WFT nebude, takže dividenda, která bude vyplacena příští rok,  vzroste. Podle našich odhadů na 55 CZK (při 80% výplatě). Do hry, např. vzhledem ke hlubokému schodku státního rozpočtu, se opět z našeho pohledu vrátí 100% dividenda. V optimistickém scénáři by se zvýšila na 69 CZK a hrubý výnos dosáhl 5,9 %.

K ocenění akcií ČEZu používáme model diskontovaných peněžních toků (DCF). Fair Value akcie jsme stanovili na 1079 CZK. To ve srovnání se současnou tržní cenou odpovídá poklesu o 7,7 %. Včetně dividendy je to pokles 4,2 %. Na základě naší aktualizované ceny se ČEZ obchoduje za 15,4x P/E a 7,6x EV/EBITDA. Poměry v sektoru srovnatelných společností se nacházejí na 15,6x, respektive 8,8x. ČEZ se tedy obchoduje se slevou ve srovnání s mediánem západoevropských utilit. ČEZ ale nabízí slušný dividendový výnos ve výši 3,5 %, jeden z nejvyšších v sektoru.

Hlavní rizika: Jedná se o rizika spojená výrobou elektřiny. Jsou jimi disponibilita zejména jaderných zdrojů a cena energetických komodit (např. elektřiny, emisní povolenky). V případě ČEZu vnímáme také politické riziko. Může se jednat o speciální daně nebo další regulace.