Česká inflace v červenci vzrostla na 1,7 %

Předběžný odhad české inflace ukázal na její nárůst z červnových 1,5 % na 1,7 % v červenci. Dnes zveřejněná finální čísla to pravděpodobně potvrdí. Hlavní pozornost tak tradičně bude směřovat na podrobnou strukturu inflace. K jejímu nárůstu v červenci přispělo zdražení pohonných hmot, zároveň s tím ale nejspíše došlo i k nárůstu jádrové inflace. Její úroveň zůstávající poblíž 3 % by měla potvrdit přetrvávající domácí cenové tlaky, které povedou k tomu, že ČNB bude úrokové sazby držet zvýšené po delší dobu.

Nárůst inflace táhla dražší paliva a zřejmě i jádrová složka

Inflace v ČR v červenci vzrostla z 1,5 % na 1,7 % y/y a mírné zvýšení nejspíše zaznamenala také jádrová inflace. Na zmíněný nárůst celkové meziroční inflace, který byl v souladu s konsensem analytiků, ukázal v minulém týdnu zveřejněný předběžný odhad ČSÚ. Tento týden půjde již o finální data, která mají tendenci údaje celkové dynamiky spotřebitelských cen obsažené v předběžném odhadu pouze potvrdit. Zajímavější v rámci finálních dat inflace jsou tak především podrobné informace o její struktuře. Předběžný odhad naznačil, že na červencovém zvýšení celkové meziroční inflace se pravděpodobně podílelo obnovené zdražení pohonných hmot související s opětovným vyostřením konfliktu na Blízkém východě a následným nárůstem ceny surové ropy. Dostupná data navíc naznačují, že zrychlit mohla také meziroční jádrová inflace. My její nárůst odhadujeme z červnových 2,8 % na 2,9-3,0 % v červenci. Více jsme k předběžnému odhadu inflace psali zde: https://bit.ly/CPI_Jul26_flash.

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny postupně roste

Tuzemský podíl nezaměstnaných osob v červenci vzrostl z 4,8 % na 5,0 % a byl mírně vyšší, než trh čekal. Tržní konsensus očekával jeho zvýšení na 4,9 %. Nezaměstnanost má typicky sklon v červenci mírně růst, a to zejména v souvislosti s koncem školního roku. Po sezónním očištění podle našeho odhadu podíl nezaměstnaných osob meziměsíčně stagnoval na 5,0 %. Předchozí nárůst tohoto ukazatele nejspíše souvisel i s administrativními faktory, úpravami pracovně právní legislativy a změnami v oblasti sociální politiky. Vliv může mít i zohlednění ukrajinských uprchlíků v datech. Alternativní ukazatel obecné míry nezaměstnanosti dosud zaznamenal mírnější nárůst a v posledních měsících stagnuje poblíž 3 %. Podrobněji jsme červencové statistiky úřadů práce komentovali zde: https://bit.ly/PNO_Jul26.

Důvěra investorů podle indikátoru Sentix setrvale roste a v srpnu překonala odhady. Srpnová hodnota indexu dosáhla úrovně 0,9 %, čímž překonala výrazně nižší konsensuální odhad čítající -0,5 %. Šlo navíc i o výrazné zlepšení oproti červencovým -3,1 %. Subindex hodnotící současnou ekonomickou situaci vzrostl z -14,8 na -8,0 %, zatímco složka očekávání měřící výhled investorů v horizontu šesti měsíců se zvýšila z 9,3 na 10,3 %. Všechny tři zmíněné indexy přitom rostly již čtvrtý měsíc v řadě a dosáhly nejvyšší úrovně od února. To odráží pokračující, byť stále křehké oživení důvěry investorů v ekonomiku eurozóny.

Začátek týdne byl na finančních trzích klidný. Americký dolar po pátečním oslabení kvůli slabým datům tamní zaměstnanosti za červenec včera vůči euru zůstal poblíž svých otevíracích úrovní. Jeho kurz jen nepatrně posílil o necelých 0,1 % a zůstal tak poblíž 1,155 USD/EUR. První polovina tohoto týdne je na globální data chudá a dolaroví investoři tak budou především vyčkávat na středeční zveřejnění americké inflace za červenec. Na geopolitické frontě včerejšek také nepřinesl příliš nových zpráv. Prozatím se tedy ani nenaplnily optimisticky vyhlížející zprávy z minulého týdne o možném brzkém uzavření dohody stran blízkovýchodního konfliktu a zprůchodnění Hormuzského průlivu. To v tržních aktérech opět vyvolává větší míru nervozity a cena ropy Brent vlivem toho mírně vzrostla k 85 dolarům za barel. Středoevropské měny potom odrážely klidný vývoj na globálních trzích. Koruna vůči euru oslabila o nepatrných 0,1 % a její kurz setrval kolem 24,26 CZK/EUR. Mírně oproti euru ztrácel rovněž polský zlotý (0,1 %) a maďarský forint (0,2 %).

Autor: Martin Gürtler