Fed opět sníží úrokové sazby

Ve středu zasedne k jednacímu stolu americký Fed. Přestože kvůli shutdownu nemá k dispozici řadu důležitých statistik o vývoji americké ekonomiky, stejně jako tržní konsenzus očekáváme další snížení úrokových sazeb o 25 bb. Více než na samotné rozhodnutí, které je v podstatě plně zaceněno, bude pozornost upřena na tiskovou konferenci a novou prognózu Fedu. My se přitom celkově přikláníme k tomu, že zasedání bude trhy pravděpodobně interpretováno jako „jestřábí cut“. Zelené bankovky by tak alespoň zčásti mohly korigovat ztrátu z minulého týdne. Z domácích dat budeme sledovat říjnové statistiky o vývoji průmyslové produkce, stavebnictví a zahraničního obchodu. Finální čtení listopadové inflace vyjasní, jak velkou část jejího překvapivě výrazného zpomalení lze připsat cenám potravin a jakou jádrové inflaci. Kromě dat mohou finančními trhy hýbat také vyjádření z ČNB a ECB. Obě centrální banky totiž v příštím týdnu zasedají (18. prosince), a tak mají jejich představitelé před čtvrtečním začátkem mediální karantény poslední možnost veřejně komentovat měnové otázky.

Pozornost se vrací zpět k centrálním bankám

Fed by ve středu měl snížit úrokové sazby o 25 bb. To je vzhledem k množícím se indikacím o ochlazování amerického trhu práce před zasedáním trhy v podstatě již plně zaceněno. Rétorika centrální banky by se však podle nás měla nést spíše v jestřábím duchu. Mohlo by tak dojít k určitému zmírnění aktuálně poměrně agresivního očekávání ohledně rychlosti uvolňování zámořské měnové politiky. Podpořit by to měl i nový dot-plot, který pravděpodobně bude signalizovat po prosincovém snížení sazeb pauzu a pouze jedno snížení sazeb v příštím roce oproti aktuálně zaceněným dvěma až třem. 

Český i německý průmysl stále hledají růstový impuls. Tuzemská průmyslová produkce podle našeho odhadu v říjnu meziměsíčně poklesla (o 0,3 %) a meziročně byla vyšší o 0,4 %. Úroveň průmyslové výroby se nachází poblíž průměru roku 2019 a výraznější oživení zatím nenaznačují tuzemské předstihové indikátory ani vývoj v zahraničí. Produkce německého průmyslu v posledních letech trendově klesá a aktuálně je oproti předpandemické úrovni nižší o téměř 13 %. V letošním roce se navíc přidává dopad zvýšených celních bariér, který je viditelný na oslabení exportní strany německé ekonomiky. V příštím roce jsou naděje na postupné oživení německé ekonomiky a průmyslu spojovány především s uvolněním fiskální politiky (vyšší veřejné investice, daňové úlevy pro soukromé investice a dotace na elektřinu).

Americký dolar i česká koruna minulý týden oslabily

ADP report potvrdil zhoršování situace na americkém trhu práce. V listopadu podle něj v soukromém sektoru zaniklo 32 tis. pracovních míst, zatímco tržní konsenzus očekával naopak jejich tvorbu ve výši 10 tis. Týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti naproti tomu nečekaně poklesl na 191 tis. Na pozadí velmi utlumeného propouštění ale v posledních týdnech setrvale rostl počet stávajících žádostí o podporu v nezaměstnanosti, což taktéž signalizuje pokračující ochlazování poptávky po práci.

Inflace v eurozóně zůstává u cíle ECB. V listopadu dosáhla 2,2 % y/y. O něco výše (na 2,4 % y/y) se nachází jádrová inflace, k čemuž stále přispívá vyšší setrvačnost cenového růstu ve službách. Celkově podle nás budou v eurozóně i nadále převažovat dezinflační tlaky. V příštím roce by se tak inflace měla v průměru dostat na 1,6 %. Vliv na to bude mít zpomalující mzdový růst, silnější euro, levnější energie a nižší lednové přecenění u regulovaných cen.

Jen lehce nad 2% cílem ČNB byla v listopadu podle předběžného odhadu ČSÚ rovněž tuzemská inflace. Ta dosáhla 2,1 % y/y a zaostala tak za tržním konsenzem (2,5 % y/y) i očekáváním ČNB (2,2 % y/y). Za překvapením oproti naší prognóze stojí opět hlavně ceny potravin, jejichž vývoj zůstává značně rozkolísaný. Po letošních 2,4-2,5 % by inflace v příštím roce měla podle nás klesnout pod cíl centrální banky. Působit by na to mělo především nadcházející novou vládou avizované převedení plateb na podporované zdroje energie z domácností na stát. S ohledem na protahující se jednání ohledně vzniku nové koalice je ovšem otázkou, zdali k tomu dojde již od původně plánovaného ledna či o něco později. Více zde: https://bit.ly/CPI_Nov25_flash.

Mzdový růst v Česku dle očekávání zpomalil. Průměrná nominální mzda vzrostla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 % po 7,6 % o čtvrtletí dříve (sestupně revidováno z původních 7,8 %). Po sezónním očištění to podle našeho odhadu znamená snížení mezičtvrtletní mzdové dynamiky z 2,1 % na 1,2 %, když ke zvýšené srovnávací základně ve druhém čtvrtletí pravděpodobně přispěly mimořádné odměny, které se v Q3 již neopakovaly. Z dlouhodobého pohledu reálné mzdy dohánějí trend produktivity práce. Přestože tedy rostou stále solidně, prozatím se z našeho pohledu nejedná o vývoj, který by vyvolával nadměrné inflační tlaky. Tržní medián očekával růst reálné mzdy o 4,6 % y/y, centrální banka o 4,4 %. Skutečnost (4,5 % y/y) tak byla jen o desetinu procentního bodu vyšší, než ČNB předpokládala. Více zde: https://bit.ly/Wages_3Q25_CZ.

Domácí spotřebitelská poptávka v říjnu oživila. Tržby v českém maloobchodě bez aut v říjnu meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření o 0,4 %, když se zvýšily hlavně tržby za nepotravinářské zboží. Meziročně byly tržby bez motoristického segmentu vyšší o 2,8 %, což v podstatě odpovídalo tržnímu konsensu ve výši 2,9 %. Oživení v říjnu zaznamenal i sektor služeb. Tam se reálné tržby meziměsíčně zvýšily o 0,7 % avšak poté, co v září o 0,5 % klesly. Více zde: https://bit.ly/Sales_Oct25.

Deficit českého státního rozpočtu v listopadu dosáhl 232,4 mld. CZK. Listopadové prohloubení schodku o bezmála 50 mld. CZK nevybočuje z pozorovaného vývoje posledních let. Pokud by se podobně jako v minulých letech v prosinci zvýšil schodek o dalších cca 20 mld., znamenalo by to, že by schválený deficit (241 mld.) mohl být mírně překonán. I tak ale nadále bude s vysokou pravděpodobností i na konci roku platit, že letos stát hospodařil s nejmírnějším deficitem od roku 2019. Přispělo k tomu nejen konsolidační úsilí odcházející vlády ale i oživení české ekonomiky, zejména domácí poptávky, které se promítlo v nárůstu váhově nejvýznamnějších příjmových položek DPH a pojistného. Více zde: https://bit.ly/Budget_Nov25.

Koruna ve druhé polovině týdne oslabila zpět k 24,20 CZK/EUR. Přispěla k tomu patrně zejména ve čtvrtek zveřejněná předběžná listopadová inflace, která výrazně zaostala za všemi odhady. Celkově koruna ke společné evropské měně odepsala mezitýdenně 0,3 %, ostatní měny středoevropského regionu zakončily týden zhruba beze změny. Americký dolar svou týdenní ztrátu proti euru ve výši 0,4 % (na 1,164 USD/EUR) realizoval především ve středu. To patrně souviselo primárně se slabými daty z trhu práce, která finanční trhy utvrdila v očekávání dalšího snížení úrokových sazeb na zasedání Fedu v tomto týdnu. Euru mohla lehce pomoct i páteční vzestupná revize růstu HDP eurozóny v Q3 25 z 0,2 % q/q na 0,3 % q/q.

Autor: Jaromír Gec