Data z amerického trhu práce potvrdí jeho ochlazování

Ve Spojených státech budou zveřejněny listopadové statistiky z trhu práce. Ty podle našeho odhadu ukáží na zpomalující tvorbu nových pracovních míst. Listopadová inflace naopak v meziměsíčním srovnání v důsledku zaváděných tarifů zrychlí. Pozornost budou poutat i tamní říjnové maloobchodní tržby, které by měly meziměsíčně růst, a to včetně kontrolní skupiny důležité z hlediska výpočtu HDP. Průmyslová produkce v eurozóně v říjnu korigovala své letní ztráty a solidně rostla. Že ale vyhlídky tohoto segmentu nejsou příliš růžové, to tento týden potvrdí indexy PMI i německý IFO a ZEW index. Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání ponechá úrokové sazby beze změny. Naše nová prognóza s jejich snižováním již nepočítá ani v příštím roce. Podobně na tom budou i česká a maďarská centrální banka, které tento týden také zasednou k jednacímu stolu. Obě, vzhledem k inflačním rizikům, ponechají úrokové sazby beze změny po delší období.

Česká centrální banka ponechá sazby beze změny

Data z amerického trhu práce by měla potvrdit, že tamní trh práce ochlazuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o údaje z doby shutdownu, množí se otázky ohledně jejich kvality. Zároveň budou tyto statistiky ovlivněny některými mimořádnými faktory. Okolo 900 tisíc federálních úředníků, kteří v důsledku shutdownu nemohli pracovat, budou evidovaní jako zaměstnaní, aby nedošlo k výkyvům v časových řadách. Zároveň ale 150 tisíc úředníků požádalo v tomto období o předčasný odchod do důchodu, což v říjnových statistikách způsobí výrazný propad. Finanční trhy tak budou sledovat spíše vývoj míry nezaměstnanosti, která by podle našeho odhadu měla v listopadu stagnovat na 4,4 %, a dvouměsíční změnu v počtu zaměstnanců v soukromém sektoru. Zveřejněna bude tento týden i listopadová inflace (k dispozici zatím nemáme ale ani říjnovou). Ta v důsledku zaváděných tarifů pravděpodobně o 0,3 % meziměsíčně vyskočí. V meziročním srovnání tak bude na 3 %. Na druhou stranu by měla být i do budoucna inflace pozitivně ovlivňována nižšími cenami nájemného, které tvoří největší položku amerického spotřebního koše. Publikovány budou tento týden i říjnové maloobchodní tržby, které by podle tržního konsenzu měly vykázat solidní růst.

V eurozóně bude zveřejněna průmyslová produkce. Vzhledem k dobrým výsledkům z jednotlivých národních ekonomik odhadujeme, že evropský průmysl v říjnu meziměsíčně stoupl o 0,7 %, což by v meziročním srovnání znamenalo zrychlení ze zářijových 1,2 % na říjnových 1,8 %. Stále se ale (obzvláště v Německu) jedná o korekci letních výsledků, které byly negativně ovlivněny celozávodními dovolenými. Celkový výhled průmyslu zatím příliš optimistický není. To zřejmě potvrdí i tento týden zveřejněné PMI indexy i německý IFO index a ZEW index. Evropský PMI v průmyslové oblasti ani v prosinci padesátibodovou hranici nepokoří, naopak se od ní ve srovnání s listopadovými výsledky o další dvě desetiny bodu vzdálí. Podobný vývoj čeká i německý IFO index, který si podle našeho odhadu také mírně pohorší a zůstane tak pod svým dlouhodobým průměrem.  Hůře na tom bude v eurozóně i PMI ve službách, který se sice drží ve fázi expanze, jeho nárůst byl však v posledních měsících příliš rychlý a neodpovídá míře nejistoty, která v ekonomice panuje.

Kromě ekonomických dat bude tento týden pozornost finančních trhů poutat zasedání Evropské centrální banky. Ta podle naší prognózy ponechá sazby beze změny. Její nová prognóza zřejmě ukáže rychlejší růst HDP a nižší inflaci v roce 2027, zároveň poprvé přinese i výhled pro rok 2028. Vzhledem k prozatím poměrně dobře ukotveným inflačním očekáváním a dosavadnímu vývoji ekonomiky eurozóny jsme také změnili náš výhled pro další kroky ECB. Březnové snížení úrokových sazeb již neočekáváme. Dalším krokem tak bude až jejich zvýšení v závěru příštího roku.

Česká národní banka tento týden podle našeho odhadu ponechá úrokové sazby beze změny. Tento výsledek je zaceněn i finančními trhy. Listopadová inflace sice výrazně zpomalila (z říjnových 2,5 % y/y na 2,1 % y/y), přičemž v průběhu příštího roku se bude zřejmě v průměru pohybovat pod cílem centrální banky, proti tomu však stojí nejistota spojená s dalším ekonomickým, a především fiskálním, vývojem. Ten bude s největší pravděpodobností expanzivní, přičemž bankovní radu znepokojuje i stále vysoká inflace v oblasti služeb (4,6 % v říjnu), vývoj na hypotečním trhu a relativně rychlý mzdový růst (7,1 % v Q3). Úrokové sazby tak podle našeho odhadu zůstanou po delší období beze změny. Pokud by mělo v příštím roce dojít k pohybu (což není náš základní scénář), stále se domníváme, že by to bylo spíše ve směru snížení úrokových sazeb než jejich zvýšení.

K jednacímu stolu tento týden zasedne i maďarská centrální banka. I ta podle našeho odhadu ponechá úrokové sazby beze změny. Inflace se sice již vrátila do cíle, částečně však za jejím zpomalením stojí dočasná regulatorní opatření, přičemž inflační očekávání zůstávají stále poměrně vysoká. V důsledku politického vývoje již neočekáváme snížení úrokových sazeb ani v březnu. To bylo motivováno očekáváním, že maďarský forint bude před volbami v dubnu příštího roku posilovat v naději na vítězství opoziční strany Tisza. To by pak mohlo vést k uvolnění prostředků z EU fondů. Oznámení, že maďarský premiér Viktor Orbán zvažuje stát se prezidentem, s čímž by bylo spojeno i upravení ústavy a výrazné posílení prezidentských pravomocí, tyto vyhlídky zredukovalo. 

Trhy ovlivnilo zasedání Fedu

Začátek minulého týdne patřil datům z průmyslové produkce. Ta byla zveřejněna v sousedním Německu i na domácí půdě. Německá průmyslová výroba (včetně stavebnictví) meziměsíčně vzrostla o 1,8 %, což výrazně překonalo tržní konsensus ve výši +0,3 %. Na rozdíl od německého průmyslu ten český zaznamenal drobný meziměsíční pokles (-0,1 % m/m), který zčásti kompenzoval ostrý zářijový nárůst. Do dalších měsíců ovšem nevidíme fundamentální impuls pro výrazné oživení domácího průmyslu. Známky oslabení v říjnu vykázalo i do nedávna rychle rostoucí stavebnictví, jehož výroba meziměsíčně klesla o 0,4 %. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/IndOct25CZ). Tuzemský podíl nezaměstnaných osob setrval v říjnu na 4,6 %, po sezónním očištění ale mírně narostl, což indikuje pokračující mírné ochlazování trhu práce.

Zveřejněna byla i struktura domácí inflace, která se v listopadu dostala téměř na dvouprocentní inflační cíl centrální banky (2,1 % po říjnových 2,5 %). Za překvapením vzhledem k naší prognóze (2,4 %) opět z velké části stály ceny potravin. Jádrová inflace po sezónním očištění podle našeho odhadu v listopadu zvolnila z 0,2 % na zhruba 0,1 %, meziročně dynamika jádrových cen podle propočtů ČNB zpomalila říjnových 2,8 % na 2,6 %. Skončila tak o 0,2 pb pod prognózou ČNB. Podrobněji jsme listopadová data o vývoji spotřebitelských cen komentovali zde https://bit.ly/CPI_Nov25_CZ.

Výroky českých centrálních bankéřů před jejich mediální karanténou vyzněly ve prospěch stability úrokových sazeb. Člen bankovní rady Jakub Seidler pro časopis Bankovnictví uvedl, že podle jeho názoru úrokové sazby setrvají po určitou dobu na současné úrovni. Další člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček pak pro agenturu Bloomberg uvedl, že za pravděpodobnější z hlediska dalšího pohybu sazeb považuje jejich zvýšení než další snížení. Zároveň ale uvedl, že očekávání zvýšení úrokových sazeb již v příštím roce jsou předčasná.

Ve Spojených státech pozornost směřovala na zasedání tamní centrální banky. Fed nakonec snížil v souladu s očekáváním úrokové sazby o 25 bb na 3,50-3,75 %. Výsledek hlasování ale ukázal na nejednoznačnost rozhodnutí. Pro třetí snížení v řadě o 25 bb hlasovalo devět centrálních bankéřů, jeden hlas byl pro snížení o 50 bb, naopak dva pro jejich stabilitu. Největším překvapením zasedání bylo rozhodnutí, že Fed začne „podle potřeby“ rozšiřovat svou bilanci, aby udržel „dostatečné rezervy“, a to nákupem krátkodobých státních dluhopisů, a oznámení, že v příštích 30 dnech počínaje 12. prosincem nakoupí státní pokladniční poukázky v hodnotě 40 mld. USD.

Oznámení Fedu, že plánuje rozšiřovat svoji bilanci dříve a ve větším rozsahu, než s čím finanční trhy počítaly, se promítlo do poklesu výnosů státních dluhopisů a oslabení dolaru, respektive posílení eura. Ten se ještě před zasedáním pohyboval kolem úrovně 1,165 USD/EUR, po oznámení plánů však vyskočil až nad hladinu 1,175 USD/EUR. V závěru týdne mírně zkorigoval směrem k 1,172 USD/EUR. Zkraje minulého týdne mírně ztrácela i česká koruna, jejíž kurz vyskočil k hladině 24,30 CZK/EUR. V pátek se kurz nacházel kolem úrovně 24,24 CZK/EUR. Maďarský forint byl rozkolísaný. Náladu mu nevylepšilo zhoršení výhledu na rating od agentury Fitch a výrazné prohloubení schodku státního rozpočtu v listopadu. Jeho kurz se pohyboval převážně v pásmu 381,5-385 HUF/EUR. Polský zlotý zahajoval týden 4,23 PLN/EUR, v pátek se nacházel na 4,22 PLN/EUR.

Autor: Jana Steckerová