Vítězství demokratů vedlo ke slabšímu dolaru a růstu akcií

Česká meziroční inflace podle předběžného odhadu v říjnu klesla ze zářijových 2,5 % na 2,4 % a skončila tak mírně pod tržním konsensem ve výši 2,5 %. Tento pokles do velké míry souvisel s efektem vyšší statistické základny u cen potravin. Letos v říjnu ceny potravin a nealkoholických nápojů meziměsíčně vzrostly o 0,6 % a stejnou dynamiku vykázaly i ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Toto zdražení může indikovat postupný průsak vyšších nákladů na pohonné hmoty a slabší zemědělské úrody v letošním roce kvůli výraznému suchu. Významnější nárůst již v září vykázaly ceny zemědělských a potravinářských výrobců. Navzdory mírnému meziměsíčnímu zdražení ale přesto zůstaly potraviny a nealkoholické nápoje meziročně levnější o 4 %. Ceny pohonných hmot podle našeho odhadu meziměsíčně klesly v průměru o 1,6 %, k čemuž přispělo i opětovné snížení spotřební daně na naftu. Oproti loňskému roku ale byla paliva stále o zhruba třetinu dražší. S nástupem topné sezóny mohly v říjnu naopak začít růst ceny elektřiny a plynu pro domácnosti. Jádrová inflace zřejmě zůstala poblíž horní hranice tolerančního pásma ČNB, tedy obdobně jako v září, kdy dosáhla 3,1 % y/y. Říjnový pokles meziroční inflace byl pravděpodobně pouze dočasný, když průsak negativních důsledků konfliktu na Blízkém východě a nižší zemědělské úrody podle naší prognózy přispěje k postupnému zvyšování meziroční inflace, a to až do února, kdy by měla dosáhnout svého vrcholu mírně pod 4 % a následně se začít opět snižovat. Zatímco pro letošní rok odhadujeme inflaci v průměru na 2,1 %, pro příští rok očekáváme její nárůst na 3,0 %. Více zde: https://bit.ly/CPI_Oct26_flash.

Celková inflace v eurozóně v říjnu vzrostla z 3,8 % na 4,0 % y/y, zatímco jádrová inflace zůstala beze změny na 2,5 %. Hlavním důvodem dalšího zrychlení byl opět vývoj cen energií, jejichž meziroční růst dosáhl 20,8 %, tentokrát zejména kvůli zdražení elektřiny a plynu, zatímco ceny pohonných hmot meziměsíčně klesly. Mírně zrychlil také meziroční růst cen potravin na 1,6 %, což může naznačovat, že se do spotřebitelských cen začínají promítat nedávné vlny veder a vyšší náklady na energie. Inflace zboží i služeb se zvýšila o 0,1 pb na 1,2 %, respektive 3,3 %. Zatím nejsou patrné jednoznačné známky sekundárních dopadů energetického šoku do jádrové inflace, jejich přenos prostřednictvím dodavatelských řetězců však obvykle přichází se zpožděním. Pravděpodobnost přenosu do ostatních cen v ekonomice navíc zvyšuje pokračující zdražování energií na velkoobchodních trzích a přetrvávající odolnost evropské ekonomiky. Očekáváme, že celková meziroční inflace v eurozóně bude pokračovat v růstu až na 4,4 % v lednu, poté by však měla začít postupně klesat k 2,4 % na konci roku 2027. Jádrová inflace by měla vzrůst přibližně na 2,7-2,8 % a poblíž této úrovně setrvat po většinu roku 2027.

Ve volbách do amerického Kongresu zvítězili demokraté, když podle všeho získali většinu v obou jeho komorách. To by zároveň ztížilo situaci prezidentu Trumpovi v prosazování jeho kontroverzních a inflaci stejně tak i dluh zvyšujících politik. To pravděpodobně přispělo k poklesu globálních úrokových sazeb a oslabení amerického dolaru. Ten dnes vůči euru odepsal zhruba půl procenta své hodnoty, když se jeho kurz dostal nad 1,124 USD/EUR. Poměrně silně rostly i akciové trhy, které během evropské seance posílily o přibližně 2 %. Původně přitom panovaly obavy, že akciové trhy mohou na vítězství demokratů reagovat negativně kvůli možnému omezení výstavby datových center v jednotlivých státech USA, což by mohlo dále zvýšit obavy o míru výnosnosti investic do umělé inteligence.

Oslabení dolaru a dílčí ústup rizikové averze, ke kterému kromě výsledku voleb v USA přispěl i pokles cen ropy zpět ke 100 dolarům za barel, pomohly středoevropským měnám. Ty dnes všechny tři posílily. Jako tradičně nejvíce na globální události reagoval maďarský forint, který oproti euru zpevnil o přibližně 0,5 %. Následoval polský zlotý, který přidal 0,3 %. Jeho vývoj nikterak neovlivnilo zasedání tamní centrální banky, která v souladu s očekáváními ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Nejméně potom oproti společné evropské měně posílila česká koruna, a to o 0,1-0,2 %, když vliv globálních faktorů mohla vyvažovat ve srovnání s očekáváními nižší říjnová inflace.

Autor: Martin Gürtler