Za růstem české ekonomiky v Q4 zřejmě stála zejména domácí poptávka

Předběžný odhad únorové inflace v eurozóně by měl dnes ukázat na její mírný nárůst z lednových 1,7 % na 1,8 % y/y. Jádrovou inflaci ale očekáváme beze změny na 2,2 % y/y. Zveřejněn bude také zpřesněný odhad vývoje tuzemského HDP za Q4 25. Podle toho předběžného česká ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %. Z nově zveřejněné struktury by mělo být patrné, že hlavním důvodem byla vyšší domácí poptávka. Z politických událostí samozřejmě v centru pozornosti zůstane ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Ekonomické dopady se kromě zvýšené nejistoty týkají zejména vyšších cen energií, které představují proinflační riziko.

Inflace v eurozóně mírně vzroste, zůstane ale pod cílem ECB

Česká ekonomika v Q4 25 vzrostla podle předběžného odhadu HDP o 0,5 % q/q, k čemuž pravděpodobně přispěla hlavně domácí poptávka. Naše prognóza pro Q4 původně očekávala výraznější nárůst o 0,8 % q/q. Nelze však vyloučit, že dnešní zpřesněný odhad HDP bude revidován směrem vzhůru, když k vzestupným revizím došlo ve všech předchozích pěti čtvrtletích. Rozsah revizí mezi prvním a posledním odhadem HDP se přitom pohyboval v rozmezí +0,1-0,3 pb. Ve výsledku tak ekonomika v období mezi Q3 24 a Q3 25 rostla rychlým mezičtvrtletním tempem v průměru o 0,7 % a potvrdila svou odolnost. Nově zveřejněna bude struktura HDP za Q4 25. Jeho mezičtvrtletní růst podle nás podpořila zejména spotřeba domácností a fixní investice. V závěru loňského roku došlo k významnému zlepšení spotřebitelského sentimentu, což by se mělo promítnout ve vyšších útratách. K růstu investic pak mohly přispět ty spojné s rozvojem umělé inteligence, obranného průmyslu, infrastruktury či rovněž pokračující vysoký zájem domácností o nemovitosti. Příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice HDP se podle nás v Q4 25 snížil, nadále by ale měl zůstat kladný. Záporný příspěvek naopak očekáváme od změny stavu zásob. Pro letošní i příští rok odhadujeme růst české ekonomiky o 2,7 % s kladným příspěvkem domácí i zahraniční poptávky. Další zvyšování výdajů domácností by měl podpořit pokračující růst mezd, když domácí trh práce zřejmě zůstane napjatý. V evropském průmyslu nyní podle řady indikátorů dochází k oživení, což by mělo pomoci k lepším výsledkům vývozně orientovaného výrobního sektoru. Pozitivně by na vývoj tuzemské ekonomiky měly nadále působit i strukturální změny spojené s expanzí rozvíjejících odvětví jako je obranný průmysl, zelené technologie či ICT služby.

Inflace v eurozóně podle nás v únoru mírně vzrostla z 1,7 % na 1,8 % y/y, zatímco jádrová složka zůstala beze změny na 2,2 % y/y. Tento vývoj indikují již zveřejněné odhady pro vybrané členské země eurozóny, které pokrývají zhruba 60 % měnové oblasti. Pokud dojde k naplnění našich předpovědí je zároveň pravděpodobné, že průměr za Q1 26 jak pro celkovou, tak i jádrovou inflaci skončí pod prognózou ECB (v obou případech až o 0,2 pb). K mírnému únorovému nárůstu celkové inflace v eurozóně podle nás přispěla jednak energetická složka, a pak také vyšší dynamika cen zboží. Meziroční pokles v rámci energetické složky inflace se podle našeho odhadu zmírnil z -4,0 % na -3,2 % v důsledku meziměsíčního zvýšení cen pohonných hmot o 1,5 % a vyšší statistické základny u francouzských cen elektřiny. K mírnému nárůstu dynamiky cen zboží (z lednových 0,4 % na 0,5 % y/y), která ale zůstane hluboko pod dvouprocentním cílem ECB, pak přispěl především vývoj ve Francii a Německu.

Blízkovýchodní konflikt vedl k výprodejům a dražším energiím

Nálada v evropském průmyslu se postupně zlepšuje. Český PMI ze zpracovatelského průmyslu v únoru vzrostl z 49,8 b. na 50,0 b., přesto ale mírně zaostal za očekáváními ve výši 50,5 b. V pásmu expanze byl pak finálními únorovými odhady potvrzen průmyslový PMI z Německa (mírná revize z 50,7 b. na 50,9 b.) i eurozóny (beze změny na 50,8 b.). Z českého průzkumu PMI vyplývá pokračující růst výroby, který ovšem z části souvisel s realizací zakázek z předchozích měsíců. Na vývoj nových zakázek podle dotazovaných firem nepříznivě působí nadále utlumená poptávka a silná zahraniční konkurence, zejména pak ze strany cenově výhodnějších asijských producentů. Čeští výrobci se ovšem zároveň zaměřovali na optimalizaci nákladů, a to jak prostřednictvím pozastaveného náboru nových pracovních sil či omezeného nákupu výrobních vstupů. V případě výrobních vstupů si výrobci stěžovali i na růst jejich cen, což se údajně týkalo především kovů a dřeva. Navzdory trvajícím problémům byli tuzemští průmyslníci v únoru optimističtí ohledně vývoje produkce v dalších měsících. K jejímu růstu by podle nich měly pomoci i investice do nových technologií a rovněž získání nových klientů.

Dění na finančních trzích bylo včera poznamenáno pokračujícím ozbrojeným konfliktem na Blízkém východě. K eskalaci napětí došlo po víkendových útocích Spojených států a Izraele na Írán. Ten je významným producentem ropy a její cena tak výrazně vzrostla až k hranici 80 USD/barel. Nyní je tak o zhruba třetinu vyšší než na začátku roku, kdy se pohybovala poblíž 60 USD/barel. K tomuto zdražování přispívá i skutečnost, že provoz v Hormuzském průlivu, jenž je dopravní tepnou pro převoz ropy po moři, se v důsledku konfliktu zastavil. Spolu s ropou zdražuje i zemní plyn, jehož spotová cena se vyšplhala k 45 EUR/MWh, zatímco na přelomu roku se nacházela pod 30 EUR/MWh. Vliv na to má přerušení produkce zkapalněného plynu (LNG) v Kataru. Výrazně vyšší ceny energií přispěly k nárůstu obav ze zvýšení inflace a investoři ve výsledku redukovali sázky na snižování úrokových sazeb centrálních bank. Nárůst globální nejistoty a s tím spojené rizikové averze na trzích vedl k výprodeji rizikovějších aktiv jako jsou akcie či instrumenty rozvíjejících se trhů. Dluhopisové výnosy naopak vesměs rostly a dařilo se i americkému dolaru, který vůči euru včera zpevnil o zhruba procento. Přestože kvůli kontroverzním politikám prezidenta Trumpa pozice dolaru jako měny bezpečného přístavu postupně slábne, pro investory americká měna stále představuje jistou ochranu před rizikem.

Výprodej rizikovějších aktiv se nevyhnul ani středoevropskému regionu. Česká koruna oslabila oproti euru o 0,2 % a dostala se na dosah 24,30 CZK/EUR. Kromě PMI ze zpracovatelského průmyslu byl včera v tuzemsku zveřejněn ještě únorový výsledek hospodaření státního rozpočtu, který jsme komentovali zde: https://bit.ly/Budget_Feb26. S ohledem na dynamický globální vývoj však neměla tuzemská data kurz české koruny šanci ovlivnit. Koruna z včerejšího středoevropského obchodování ale vyšla jako vítěz, když polský zlotý a maďarský forint vůči společné evropské měně ztratily ještě více (0,4 % a 0,9 %). Tyto měny bývají tradičně více náchylné na nárůst nepříznivých globálních geopolitických rizik.

Autor: Martin Gürtler