Koruna tento týden slabší i kvůli holubičím komentářům z ČNB

Koruně tento týden nevyšel, zejména jeho druhá polovina. Zatímco v jeho první polovině se kurz nacházel ještě na dohled hladiny 24,20 CZK/EUR, v závěru týdne již atakoval 24,35 CZK/EUR. Z hlediska zveřejněných dat oproti tržním očekáváním mírně zklamal lednový konjunkturální průzkum, i předběžný odhad HDP za Q4 25. Obchodování ale ovlivňovaly i komentáře tuzemských centrálních bankéřů. Zavážila zejména slova viceguvernéra Fraita, podle kterého by se na zasedání v příštím týdnu mohla diskutovat možnost snížení úrokových sazeb. To (ne nutně pro únorové zasedání) připustil i J. Procházka. Česká koruna tak v rámci regionu zaznamenala v celotýdenním hodnocení nejhorší výsledek, polský zlotý i maďarský forint de facto stagnovaly.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v lednu stagnoval na své prosincové úrovni, i když trh počítal s jejím zlepšením. Stále se ale drží těsně nad svým dlouhodobým průměrem. Důvěra podnikatelů v odvětví průmyslu se meziměsíčně mírně zvýšila. Pro téměř polovinu průmyslníků (45 %) zůstává stále hlavní bariérou produkce nedostatečná poptávka. Zároveň ale mírně vzrost počet respondentů, kteří se nepotýkají s žádnými bariérami růstu (22 %). Celkově by českému průmyslu mohl pomoci vývoj v sousedním Německu, kde tamní fiskální balíček začíná nést již své plody a kde se ukazatele přicházející z průmyslového sektoru začínají zlepšovat. Hůře v lednu dopadla spotřebitelská důvěra. Spotřebitelé se obávají především zhoršení celkové domácí ekonomické situace. V meziročním srovnání je ale důvěra spotřebitelů stále výrazně vyšší. Spotřeba domácností by měla podle našeho odhadu být v letošním roce motorem domácí ekonomiky. K tomu by měl přispívat stále poměrně svižný mzdový růst, což i průzkum mezi domácnostmi reflektuje.

Růst české ekonomiky pokračuje svižným tempem. Mezičtvrtletní růst o 0,5 % za Q4 25, jak ho přinesl předběžný odhad ČSÚ, ale mírně zaostal za očekáváním. Mezikvartální vzestup HDP podpořily podle komentáře statistického úřadu zejména vyšší výdaje na konečnou spotřebu a mírně pozitivní vliv mělo údajně také saldo zahraničního obchodu. To by z kvalitativního hlediska odpovídalo struktuře našeho odhadu. K růstu spotřebitelských výdajů ke konci loňského roku pravděpodobně pomohlo výrazné zlepšení spotřebitelského sentimentu, který se pohyboval zhruba 10 % na svým dlouhodobým průměrem. Za celý loňský rok tak podle předběžných dat rostla čeká ekonomika tempem 2,5 %, tedy nejrychleji za poslední tři roky.

Autor: Jan Vejmělek