Týden patří indikátorům důvěry

USD/EUR: Kurz dolaru bude i tento týden pravděpodobně těžit z jestřábího vyznění zasedání americké centrální banky, na kterém zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Z dat bude na obou březích Atlantiku pozornost patřit předstihovým indikátorům. Na těch se pravděpodobně odrazí vyšší ceny energií, a tak se nálada ve srovnání s předchozím měsícem mírně zhorší. I tak by se však indexy PMI měly bez problémů udržet nad padesátibodovou hranicí značící fázi expanze, a to jak v USA, tak i v eurozóně. Mírné ochlazení sentimentu ukáže i německý Ifo index. Peněžní zásoba M3 za celou eurozónu by měla potvrdit, že úvěrové podmínky zůstávají příznivé.  

CZK/EUR: Předstihové indikátory budou zveřejněny i na domácí půdě, a to v podobě konjunkturálního průzkumu. I zde se zřejmě vyšší ceny pohonných hmot a obavy o další vývoj konfliktu na Blízkém východě odrazí ve zhoršení sentimentu. V regionu k jednacímu stolu zasedne maďarská centrální banka. Ta zřejmě ponechá sazby beze změny a vyhlásí snížení inflačního cíle ze 3 % na 2,5 %. To by měla být pro maďarský forint dobrá zpráva. U kurzu koruny výraznější posílení nečekáme – oslabování eura a vyhlídky na další zvyšování úrokových sazeb ve vnějším prostředí jí nesvědčí.

Na indikátory důvěry dopadnou vyšší ceny energií

Ve Spojených státech budou tento týden zveřejněny indexy PMI, důvěra v ekonomiku podle Michiganské univerzity i pravidelná týdenní várka dat z tamního trhu práce. Celkově by data měla potvrdit, že kondice americké ekonomiky je dobrá a umožňuje Fedu, aby se plně soustředil na svůj mandát plnění inflačního cíle.

V eurozóně bude pozornost směřovat na zářijové indikátory PMI, spotřebitelskou důvěru a srpnovou peněžní zásobu M3. Očekáváme, že vyšší ceny energií a přísnější měnová politika povedou k mírnému zhoršení nálady v eurozóně. Kompozitní PMI by měl podle našeho odhadu v září klesnout na 51,6 bodu (z 52,0 bodu v srpnu), když výrobní PMI mírně oslabí na 52,5 bodu (z 52,7 bodu) a PMI ve službách na 51,3 bodu (z 51,6 bodu). I tak ale ukazatele stále zůstávají bezpečně ve fázi expanze a naznačují další zlepšení podnikatelských podmínek. V pátek zveřejněná data o vývoji peněžní zásoby M3 by měla potvrdit pokračující příznivé úvěrové podmínky. Očekáváme zrychlení jejího meziročního růstu na 3,6 % z červencových 3,4 %, přičemž růst úvěrů soukromému sektoru by měl dosáhnout zhruba 4,3 % meziročně.

V Německu budou investoři sledovat především středeční PMI a čtvrteční index podnikatelské nálady Ifo. V důsledku nejistoty spojené s vývojem cen energií, inflace a úrokových sazeb očekáváme mírné ochlazení sentimentu. Výrobní PMI by měl v září klesnout na 53,8 z 54,3 bodu, zatímco PMI ve službách na 49,5 z 49,7 bodu. Ifo index by měl podle našeho odhadu zůstat prakticky beze změny na 88,7 bodu. Složka hodnotící současnou situaci by se mohla nepatrně zlepšit. Celkově data naznačí spíše zpomalení zlepšování nálady než zásadní zhoršení ekonomické aktivity.

V Česku bude zveřejněn zářijový konjunkturální průzkum. Ten zřejmě ukáže na mírné zhoršení podnikatelského i spotřebitelského sentimentu v důsledku vyšších cen energií. Maďarská centrální banka ponechá na svém úterním zasedání úrokové sazby beze změny. Inflace se ale zatím drží na zvýšených úrovních, a tak přepokládáme, že bude ve snižování úrokových sazeb pokračovat, konkrétně na prosincovém zasedání. V příštím roce podle našeho odhadu uvolní měnové podmínky celkem čtyřikrát, čímž by se klíčová sazba dostala na úroveň 4,25 %. Centrální banka již není tolik podmíněna vývojem maďarského forintu, neboť po volbách a obnoveném přílivu peněz z fondu EU je jeho kurz podstatně stabilnější. Zároveň na úterním zasedání centrální banka oznámí snížení inflačního cíle z 3 % na 2,5 %, což by měla být pro forint dobrá zpráva.

Jestřábí Fed podpořil dolar, region pod tlakem

Klíčovou událostí na finančních trzích bylo minulý týden zasedání americké centrální banky. Ta v souladu s očekáváními zvýšila úrokové sazby o 25 bb na 3,75-4,00 %. Překvapením byl fakt, že hlasování bylo jednomyslné. Rozhodnutí bylo navíc jestřábí, kdy Fed již zvýšenou inflaci nepovažuje za dočasný fenomén spojený s ropným šokem. V tomto směru se posunul i jeho medián výhledu úrokových sazeb („dot plot“), který pro letošní rok počítá s dalším utažením měnových podmínek. V příštím roce je FOMC více názorově rozdělen, když z devatenácti členů dva preferují snížení úrokových sazeb, osm zvýšení a zbytek ponechání sazeb beze změny. Společná evropská měna reagovala oslabením na 1,146 USD/EUR, kde se její kurz nacházel i v závěru týdne. Ze zveřejněných dat stojí za zmínku americké maloobchodní tržby za srpen, které překvapily výrazně ve směru nahoru. Růst byl navíc široce rozprostřený a potvrdil tak, že domácí poptávka zůstává odolná.

Z evropských makroekonomických statistik byl zveřejněn červencový vývoj průmyslové produkce, která meziměsíčně mírně poklesla. Šlo však o důsledek dočasných faktorů spojených s letními vedry a omezeními vodní dopravy na Rýně. Předstihové indikátory vykreslují pro nadcházející měsíce obrázek naopak pozitivně, a to včetně německého zářijového ZEW indexu, který se ve složce hodnotící současnou situaci dostal na nejvyšší úroveň od června 2023. Srpnová inflace v eurozóně byla v meziročním srovnání revidována o desetinu směrem dolů na 3,2 % y/y, stále však zůstává nad cílem ECB, a navíc bude v nadcházejících měsících její tempo ještě zrychlovat. Zvýšená zůstává i jádrová inflace, a tak nadále tak ze strany Evropské centrální banky očekáváme další utažení měnových podmínek, a to na prosincovém zasedání.

K jednacímu stolu zasedla minulý týden i Česká národní banka. Ta jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Rizika stávající prognózy vyhodnotila jako proinflační, přičemž na listopadovém zasedání bude dle slov guvernéra A. Michla volit mezi ponecháním sazeb na stávající úrovni a jejich zvýšením. Klíčové bude vyznění nové prognózy, která bude zohledňovat aktuálně zveřejňovaná data. My prozatím ponecháváme naši prognózu, kde předpokládáme, že bankovní rada vyhodnotí stávající míru restrikce jako adekvátní. Riziko, i ve světle aktuálního energetického šoku, ale vnímáme na straně vyšších úrokových sazeb. Tržní zacenění zhruba čtyř „hiků“ v ročním horizontu však považujeme za příliš agresivní. Podrobněji jsme výsledek čtvrtečního jednání bankovní rady ČNB rozebírali v reportu zde https://bit.ly/CNB_Sep26_CZ.

Z domácích dat byly zveřejněny ceny českých průmyslových výrobců. Ty ukázaly, že cenové tlaky ve výrobní sféře jsou spojeny především s dražšími energiemi, zatímco ostatní sektory vykazují relativně příznivý cenový vývoj. S prodlužující se délkou konfliktu na Blízkém východě však narůstá pravděpodobnost, že se vyšší ceny energií postupně přelijí do ostatních cen v ekonomice. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/4iCiYvL.

Autor: Jana Steckerová