Politici rozhoupali korunu

Koruně se ani tento týden příliš nedařilo. V první polovině týdne se ještě její kurz pohyboval pod úrovní 26,90 CZK/EUR. Ve čtvrtek se však vyhoupnul nad hranici 27,00 CZK/EUR, nad kterou poprvé od konce kurzového závazku dokonce své denní obchodování uzavřel. Prodejní náladu na domácím devizovém trhu podpořily i politické půtky. Ačkoliv na korunu nemají vliv z fundamentálního hlediska a v minulosti jsme nebyli zvyklí, že by politické události ovlivňovaly vývoj devizového trhu. Nicméně vzhledem k obrovské spekulativní pozici, kterou drží zahraniční investoři, se situace možná změnila. Zahraniční investoři domácí politice nerozumí a vyvolává v nich nejistotu. Své pozice se tak snaží rychleji zavírat.

Polský zlotý měl tento týden tendenci posilovat, když přidal skoro celé procento. Maďarský forint si připsal nepatrných 0,1 %.

Inflace v eurozóně se nečekaně nadechla

Společná evropská měna si v uplynulém týdnu výrazně polepšila. Hned na začátku obchodování v pondělí si připsala výrazné zisky, když investoři reagovali na výsledky francouzských prezidentských voleb. Do druhého kola totiž postoupili Emmanuel Macron a Marine Le Pen. Zatímco minulý týden euro své obchodování proti dolaru zavíralo blízko kurzu 1,07 USD/EUR, v pondělí otevíralo o dva centy silnější. V průběhu týdne si tento zisk i přes drobné výkyvy udrželo, když se dnes odpoledne obchoduje přibližně za 1,091 USD/EUR.

Nejdůležitější událostí uplynulého týdne bylo zasedání Evropské centrální banky. Ta ponechala své sazby i nastavení programu odkupu aktiv beze změny. I výstup prezidenta rady guvernérů ECB Maria Draghiho byl skoro identický s tím, který přednesl v březnu. ECB hodnotí rizika své prognózy sice jako menší, ale stále jako protiinflační. O konci používání svých nestandardních opatření se ECB chce začít bavit, až uvidí, že inflace udržitelně míří ke dvěma procentům.

Zajímavá data se tento týden koncentrovala hlavně do jeho druhé poloviny. Ve čtvrtek překvapila německá inflace vyšším růstem. V pátek se k ní přidala i inflace za celou eurozónu. Vyšší růst byl v obou případech zaznamenán díky jádrové složce, které pomohly hlavně rostoucí ceny služeb. Ty byly z velké části vyšší kvůli velikonočním svátkům, kdy se zvedají ceny ubytování i stravování.    

Americký HDP v prvním čtvrtletí zklamal. Nicméně slabý růst zapříčinilo několik jednorázových faktorů, které by měly být kompenzovány ve druhém čtvrtletí. Podobný scénář se u amerického HDP opakuje v prvním čtvrtletí již několikátý rok v řadě. Z dnešního výsledku se tak nedají dělat dalekosáhlé závěry.

Autor: Viktor Zeisel