Evropská rada rozhodne o prodloužení termínu odchodu VB z EU

23.10.2019 8:22:58

Kalendář je dnes poloprázdný, pozornost tak bude opět poutat brexitová sága. Po neúspěšném jednání o harmonogramu schvalování prováděcího zákona k brexitové dohodě, bude Evropská rada řešit, zda Británii schválí odklad do 31. 1. 2020. Z dat bude zveřejněna pouze spotřebitelská důvěra z eurozóny. Ta mírně poklesne. Nad dlouhodobým historickým průměrem se však udrží.

Důvěra spotřebitelů v eurozóně zůstává na solidních úrovních

Říjnová spotřebitelská důvěra v eurozóně pravděpodobně mírně poklesne. I tak ale stále zůstává nad dlouhodobým historickým průměrem. Nahrává jí nízká inflace, rostoucí mzdy i uvolněná fiskální politika. Díky těmto faktorům vzrostl v letošním roce reálný disponibilní příjem domácností o 2,4 % y/y. To by mělo vést ke stabilizaci (nebo dokonce poklesu) míry úspor, která od druhé poloviny loňského roku nepřetržitě rostla, což by se mělo odrazit v dalším růstu spotřeby domácností.

Euro mírně ztrácí

Euro včera mírně oslabovalo. Žádná zajímavější data zveřejněna nebyla, a tak investoři vyčkávali, jak dopadne jednání v britském parlamentu. To dle očekávání skončilo neúspěchem. V prvním hlasování návrh prováděcího zákona, který by měl implementovat brexitovou dohodu do britského práva, prošel. Harmonogram pro jeho schvalování ale britští poslanci odmítli. Ke schválení složitého dokumentu by totiž měli jen tři dny. Boris Johnson na situaci reagoval pozastavením vyjednávání o prováděcím zákonu, pohrozil předčasnými volbami i urychlením příprav na neřízený brexit. Evropská rada bude nyní muset rozhodnout, zda vyhoví žádosti Velké Británie o odklad do 31. ledna 2020. O ten o víkendu zažádal Boris Johnson. Zároveň řekl, že pokud EU přistoupí na odklad, bude usilovat o předčasné volby. Šéf opozičních labouristů však na jeho slova nijak nereagoval. Nejpravděpodobnějším scénářem se tedy v současné době jeví odklad brexitu o další tři měsíce. Trh by takovouto zprávu mohl vnímat ve výsledku pozitivně. Společná evropská měna na výsledek hlasování reagovala mírným oslabením z 1,115 na 1,112 USD/EUR.

Maďarská centrální banka ponechala sazby beze změny

Maďarská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny, tak jak se očekávalo. K dalšímu uvolnění měnové politiky podle našeho názoru přistoupí až v prosinci, kdy bude mít k dispozici novou inflační zprávu. Při této příležitosti očekáváme, že dále rozšíří svůj program FX swapů, v rámci kterého poskytuje bankám likviditu v domácí měně (o 100 mld. HUF na 400-600 mld. HUF). To, společně se zhoršující se situací ve vnějším prostředí, povede k dalšímu oslabování forintu ze současných úrovní okolo 330 HUF/EUR na 335 HUF/EUR na konci letošního roku. Na včerejší zasedání maďarské centrální banky forint v podstatě nereagoval. V závěru obchodního dne ale začal posilovat a v celodenním srovnání skončil o 0,1 % silnější na úrovni 329,5 HUF/EUR.

Lehce posilovala i česká koruna a polský zlotý. Česká koruna si připsala 0,1 % na 25,56 CZK/EUR. Za posilováním domácí měny mohou stát spekulace, že listopadové zvýšení domácích úrokových sazeb není zcela nereálné. Odložení hrozby neřízeného brexitu by pro takovýto krok mohlo vytvořit prostor. Naším hlavním scénářem zůstává stabilita úrokových sazeb. Rizika jsou však vychýlena ve směru vyšších úrokových sazeb.

Autor: Jana Steckerová

Plný text ke stažení