ČNB ani ECB dnes úrokové sazby nezmění

Inflace v ČR podle našeho odhadu, který je shodný s tržním konsensem, v lednu klesla z 2,1 % na 1,6 % y/y. Důvodem by měly být hlavně levnější energie. Dnes zároveň zasedá ČNB i ECB. Očekávání trhu jsou však pro obě zasedání jednoznačná, a to že sazby zůstanou beze změny. S tím počítáme také my. V tuzemsku pak budou zveřejněny rovněž maloobchodní tržby za prosinec. Odhadujeme, že maloobchodní tržby bez aut po listopadovém nárůstu o 0,8 % v prosinci meziměsíčně vzrostly o 0,5 %. Mělo by tak dojít k potvrzení, že závěr loňského roku byl ve znamení významného oživení spotřeby domácností, což předznamenával i silný nárůst spotřebitelského sentimentu.

Česká inflace v lednu zamířila pod cíl centrální banky

Tuzemská meziroční inflace podle našeho odhadu v lednu klesla z 2,1 % na 1,6 %. To je zároveň i tržní konsensus. Rizika našeho odhadu však hodnotíme jako vychýlená ve prospěch hlubšího poklesu na 1,5 %, neboť náš odhad vychází na pomezí dvou hodnot. Důvodem lednového snížení inflace pod dvouprocentní cíl ČNB by měl být zejména administrativní efekt převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát. Ten by měl podle našeho odhadu letos přispět ke snížení celkové meziroční inflace o zhruba 0,3 pb. V kombinaci s očekávaným dalším poklesem tržních cen elektřiny a plynu by levnější energie jako celek měly vést ke snížení letošní inflace o 0,4-0,5 pb. Ke zvolnění meziročního růstu spotřebitelských cen přispívají rovněž potraviny. Slabší dynamika cen potravin pravděpodobně souvisí s meziročně nižšími cenami energií a pohonných hmot, silnějším kurzem koruny a příznivější zemědělskou úrodou v loňském roce. Ve výrazném meziměsíčním zlevňování pak v lednu podle nás pokračovaly pohonné hmoty. Jádrová inflace naproti tomu zůstala nejspíše zvýšená, když pro leden odhadujeme její jen mírné zpomalení z 2,8 % na 2,7 % y/y. Nad cílem ji pravděpodobně nadále držel hlavně rychlý růst cen služeb. Ten jednak zohledňuje rychlý růst cen bydlení a ústup jádrové inflace by mohlo brzdit také oživení spotřebitelské poptávky, ke kterému došlo na konci loňského roku. Za celý rok 2026 odhadujeme inflaci v průměru na 1,6 %, v příštím roce by ale mělo podle nás dojít k jejímu opětovnému zrychlení na 2,3 %. Důvodem by měla být expanzivní fiskální politika, která bude navíc působit v prostředí oživující ekonomiky. Jádrová inflace pak podle nás setrvá nad cílem ČNB v letošním i příštím roce (2,3 %, resp. 2,4 %).

Česká národní banka i Evropská centrální banka dnes pravděpodobně ponechají úrokové sazby beze změny. Počítá s tím jak naše prognóza, tak i jednoznačný tržní konsensus. Důležitější než samotné rozhodnutí tak budou spíše následné tiskové konference guvernéra ČNB Michla a prezidentky ECB Lagardeové. V případě ECB ale trh další snižování úrokových sazeb již nečeká, resp. mu přisuzuje jen marginální pravděpodobnost. Nepočítáme s ním ani my, naopak koncem roku předpovídáme zvýšení sazeb ECB. Centrální banka již nějakou dobu komunikuje, že celková inflace bude v eurozóně letos podstřelovat její cíl. Zdůrazňuje však, že jádrová inflace kvůli stále zvýšenému růstu cen služeb zůstane poblíž 2 %. Evropská ekonomika je robustní a růst mezd zatím překonává očekávání centrální banky. Na horizontu prognózy bude navíc působit vliv fiskální politiky, k jejímuž uvolnění dochází ve většině Evropy, v čele s Německem. Více naše očekávání kroků ECB popisujeme zde: https://bit.ly/45JAGpU. Makroekonomická situace v ČR je přitom obdobná. Jak bylo výše zmíněno, očekáváme, že letošní pokles inflace bude pouze dočasný. Následně by se v cenovém vývoji měla projevovat expanzivní fiskální politika a silně rostoucí ekonomika. Jádrová inflace navíc podle naší prognózy setrvá nad dvouprocentním cílem ČNB v letošním i příštím roce. Přestože se naplňují proinflační rizika, před kterými ČNB dlouhodobě varovala, tak na přelomu roku došlo k výrazné změně v tónu komunikace centrální banky. Přispěl k tomu hlavně guvernér Michl, který připustil, že ČNB může letos sazby snížit. My s tím v našem základním scénáři kvůli výše uvedeným makroekonomickým důvodům nepočítáme, vyloučit ho ovšem nelze. Více naši prognózu popisujeme v nedávno zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_1Q26_CZ. Do velké míry o tom zřejmě rozhodne vývoj inflace na začátku roku. Zatímco dnes bude zveřejněn předběžný odhad lednové inflace, její podrobnou strukturu se dozvíme až 13. února. Finanční trh v ročním horizontu aktuálně zaceňuje zhruba jedno další snížení repo sazby ČNB.

Inflace v eurozóně klesla v lednu hlouběji pod cíl ECB

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil z prosincových 1,9 % na 1,7 % v lednu. Předběžný odhad lednové inflace tak dopadl v souladu s tržním konsensem. Hlavním důvodem lednového snížení meziroční inflace hlouběji pod dvouprocentní cíl ECB byla energetická složka, jejíž pokles zrychlil z -1,9 % na -4,1 % y/y. Významně k tomu přispěla vysoká srovnávací základna začátku loňského roku, kdy k silnému zdražení energií došlo především ve Španělsku, Belgii a Rakousku. Jádrová inflace v lednu rovněž klesla, a to z 2,3 % na 2,2 % y/y, zatímco trh očekával její stagnaci. Lednové údaje celkové a jádrové inflace zároveň napovídají, že průměr za Q1 26 skončí v případě obou těchto cenových indikátorů pod poslední prognózou ECB z prosince. Zvolnil rovněž růst cen služeb, z 3,4 % na 3,2 % y/y, který ovšem zůstává nad 2% cílem centrální banky. Podrobnější data týkající se lednového vývoje spotřebitelských cen v eurozóně budou zveřejněna až 25. února. Dezinflační trend bude podle nás v eurozóně pokračovat, když ke konci letošního roku očekáváme meziroční inflaci na úrovni 1,5-1,6 %. Přispět by k tomu měl pokračující pokles cen pohonných hmot, mírnější růst cen potravin, probíhající průsak silného eura v rámci dovozních cen, a stejně tak i zvolňující růst mezd. Za celý rok 2026 odhadujeme průměrnou inflaci v eurozóně na 1,7 %, zatímco jádrová složka by měla dosáhnout 2,0-2,1 %.

Koruna včera jako jediná z regionu oslabovala, dolar zůstal vůči euru téměř beze změny. Kurz hlavního měnového páru se po celou evropskou seanci držel v úzkém koridoru kolem 1,182 USD/EUR. Z globálních dat byl zveřejněn vývoj zaměstnanosti v americkém soukromém sektoru za leden podle ADP reportu. Ten mírně zklamal, když ukázal na 22 tis. nově vytvořených pracovních míst oproti očekávaným 45 tis. ISM ze služeb za leden ale naproti tomu mírně pozitivně překvapil, když zůstal beze změny na 53,8 b. oproti očekávanému poklesu na 53,5 b. Z eurozóny pak kromě lednové inflace, která dopadla v souladu s očekáváními, byly zveřejněny finální odhady lednových PMI ze služeb. Ty byly v Německu i celé eurozóně revidovány mírně směrem dolů, přesto ale zůstaly vysoko nad 50 body. Ve výsledku tak globální data včera nepřinesla příliš důvodů pro změnu cen na finančních trzích. Ve středoevropském regionu pak bylo jedinou událostí zasedání polské centrální banky, která v souladu s tržním konsensem ponechala úrokové sazby beze změny. Tržní konsensus byl však těsný, když nemalá část trhu předpokládala snížení sazeb o 25 bb. To mohlo přispět k posílení polského zlotého vůči euru o 0,2 %. V obdobném rozsahu pak zpevnil i maďarský forint. Jedinou měnou regionu, která včera oslabovala tak byla česká koruna. Ta vůči euru odepsala 0,1 %, když se její kurz blížil k hranici 24,40 CZK/EUR. Tuzemský ekonomický kalendář byl ale prázdný a jistou roli tak mohla sehrát nervozita investorů před dnešním zasedáním ČNB.

Autor: Martin Gürtler