ČNB zvyšuje sazby o další celý jeden procentní bod

Česká národní banka dnes znovu zvýšila úrokové sazby. Základní repo sazbu zvedla o celý jeden procentní bod na 3,75 procenta. To bylo zhruba v souladu s očekáváním finančního trhu, avšak nad odhadem analytiků, kteří většinově čekali nárůst o tři čtvrtě procentního bodu. Stejné očekávání jsme měli i my. Podobně jako výsledek předchozích jednání tak i ten dnešní potvrdil, že ČNB je v boji s inflací ochotna zpřísňovat měnové podmínky velmi rychlým tempem. Včetně dnešního zvýšení vzrostla repo sazba od konce letošního června o 3,5 procentního bodu a dostala se již nad úroveň předkrizového února 2020, kdy činila 2,25 %. To řadí ČNB mezi centrální banky, které zpřísňují měnové politiky nejrychleji na světě. Takto vysoké byly úrokové sazby v ČR naposledy v roce 2008, v předvečer globální finanční krize.

Poslední prognóza ČNB z listopadu indikovala pro dnešní zasedání zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu, inflace se však nacházela nad touto prognózou. Meziroční růst spotřebitelských cen v uplynulých měsících nadále zrychloval, a to na 5,8 procenta v říjnu a 6,0 procenta v listopadu. Prognóza centrální banky pro tyto měsíce však očekávala pouze 5,5 procenta, potažmo 4,9 procenta. Více proinflační byl také trh práce, když průměrná mzda vzrostla meziročně o 5,7 procenta, zatímco ČNB predikovala růst o 4,7 procenta. Vyšší byla nakonec i inflace dovážená ze zahraničí, ke které významně přispívala slabší koruna. Její kurz centrální banka čekala ve čtvrtém čtvrtletní v průměrné výši rovných 25 CZK/EUR, dosavadní průběh závěrečného letošního kvartálu však ukazuje na 25,40 CZK/EUR. To je o zhruba 1,5 procenta slabší úroveň.

Inflace bude pravděpodobně ještě dále růst a začátkem příštího roku se podle nás dostane nad sedm procent. Centrální banka sice představí kompletní novou prognózu až začátkem února, bankovní rada však již dnes s aktualizovaným výhledem pracovala. Růst cen v české ekonomice je hodně plošný a začíná se projevovat v nárůstu inflačních očekávání. Ty se již dokonce pohybují nad tříprocentní horní hranou tolerančního pásma ČNB. Začátkem roku 2022 navíc do inflace v plné výši promluví výrazné zdražení elektřiny a plynu. To je nyní kompenzováno odpuštěním výběru daně z přidané hodnoty, které je však schváleno pouze pro poslední dva letošní měsíce. Ceny energií na světových trzích přitom nadále lámou rekordy. V listopadu se obnovil meziměsíční růst cen potravin, který by měl v dalších měsících pokračovat. K inflaci značně přispívají také rostoucí náklady na bydlení. V současném proinflačním prostředí bude zřejmě výraznější i tradiční lednové přecenění, které provádí velká část prodejců. Inflace tak zůstane v příštím roce výrazná a svého vrcholu může dosáhnout i vysoko nad sedmi procenty.

Po předchozím výrazném zvýšení se již úrokové sazby ČNB podle naší prognózy blíží ke svému vrcholu. Ten očekáváme v únoru příštího roku, kdy by repo sazba měla začínat čtyřkou. Centrální banka svými sazbami ovlivňuje vývoj ekonomiky zhruba rok až rok a půl dopředu. V té době však už takto restriktivní měnová politika zřejmě nebude potřeba. Meziroční inflace by se měla, minimálně vlivem vyšší srovnávací základny, ve druhé polovině příštího roku snižovat. Přispět by k tomu však mělo i postupné zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích, které zvýší nabídku nedostatkového zboží. Stejně tak ceny energií se budou podle termínových kontraktů postupně snižovat. S ústupem silných inflačních tlaků by se úrokové sazby měly začít vracet zpět k rovnovážným třem procentům, s tím však počítáme až od začátku roku 2023.

Autor: Martin Gürtler