Domácí i zahraniční poptávka přispěly k růstu české ekonomiky
28.08.2026 8:04:45Zpřesněný odhad českého HDP za Q2 podle nás potvrdí zrychlení růstu v druhém čtvrtletí, který byl zřejmě tažen domácí i zahraniční poptávkou. Předběžné inflační údaje za srpen z Francie a Španělska pravděpodobně předznamenají zvýšení meziroční inflace v eurozóně nad 3 % y/y. Indikátory důvěry z eurozóny by měly potvrdit zlepšování vyhlídek pro tamní ekonomiku. Vedle makroekonomických dat budou investoři také sledovat výstupy ze symposia centrálních bankéřů v Jackson Hole, jehož program začal již včera.
Dílčí inflační data z eurozóny naznačí její celkové zrychlení
Zpřesněný odhad českého HDP za Q2 by měl potvrdit zrychlení růstu ekonomiky z 0,2 % q/q v Q1 na 0,4 % q/q. V meziročním vyjádření by tak měl být potvrzen růst české ekonomiky o 2,0 % v Q2. V rámci zpřesněných dat však nelze vyloučit revizi, jak tomu bylo mnohokrát v minulosti. Data by ale měla potvrdit, že slabší růst v Q1 byl pouze přechodný. K mezičtvrtletnímu růstu HDP pravděpodobně přispěla domácí i zahraniční poptávka, přičemž významnou podporu zřejmě poskytlo oživení průmyslové výroby. Spotřeba domácností zřejmě pokračovala v růstu, i když nejspíše pomalejším tempem, než jsme původně odhadovali. Investiční aktivitu naproti tomu mohla brzdit zvýšená globální nejistota spojená s konfliktem na Blízkém východě a na straně vládních investic pak efekt střídání vlády a s tím souvisejícího rozpočtového provizoria. Data HDP by měla potvrdit naši prognózu pokračujícího robustního vývoje české ekonomiky, která by podle nás měla letos vzrůst o 2,1 % a v příštím roce o 2,6 %.
Indikátory důvěry z dílny Evropské komise pravděpodobně potvrdí zlepšení vyhlídek pro ekonomiku eurozóny. SG očekává zvýšení důvěry v ekonomiku na 97,7 b. v srpnu oproti 96,9 b. v červenci. Mělo by to reflektovat mírné oživení německého průmyslu a relativní odolnost sektoru služeb. Dále budou zveřejněna předběžná inflační data z Francie a Španělska za srpen, kde by meziroční harmonizovaná inflace měla zrychlit na 2,8 % y/y, respektive 4,7 % y/y. To by podle nás mělo být konzistentní s nárůstem inflace v eurozóně na 3,2 % y/y v srpnu. Vliv by měly mít dražší potraviny a pohonné hmoty. Celkový údaj z eurozóny bude zveřejněn až v příštím týdnu.
V eurozóně se schyluje k dalšímu utažení měnové politiky
Nálada v Německu se mírně zlepšila i u spotřebitelů. Indikátor spotřebitelské důvěry Gfk pro září vykázal nárůst salda na -26,6 % ze srpnových -29,4 %. Jeho úroveň ale z historického hlediska zůstává velmi nízká, a navíc stále zaostává za svou březnovou úrovní, když poté následovalo ostré zhoršení vlivem blízkovýchodního konfliktu. Zápis z posledního zasedání ECB v červenci stvrdil naše i tržní očekávání ohledně zvýšení sazeb na nadcházejícím zasedání v září (10.9.) Představitelé ECB dle zápisu na zasedání diskutovali potřebu „mírně restriktivní“ měnové politiky k zajištění návratu inflace k 2% cíli. Někteří představitelé přitom již v červenci otevírali dveře pro další zvýšení sazeb. To spolu s posledními pozitivními údaji ohledně ekonomiky eurozóny posiluje sázky na růst sazeb ECB.
Americká obchodní bilance se zbožím v červenci zaznamenala nejhlubší schodek od loňského března, kdy byl deficit prohlubován předzásobením před zaváděním amerických cel. Vliv na to měl výrazný nárůst dovozů o 3,7 % m/m v kombinaci s poklesem vývozu o 2,9 % m/m. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti mírně překvapil nižším číslem (203 tis. vs oček. 208 tis.), zůstává tak nízký a spíše indikuje stabilní situaci na tamním trhu práce.
I přes jestřábí vyznění zápisu z červencového zasedání ECB eurové sazby včera výrazněji nevzrostly. Mohlo to však mírně pomoci euru, které se ale vůči dolaru obchodovalo v relativně úzkém pásmu kolem 1,165 USD/EUR. Středoevropské měny včera měly i přes vyšší růst lokálních sazeb oproti euru tendenci oslabovat. Maďarský forint a polský zlotý zaznamenaly oslabení o 0,7 %, respektive 0,5 %. Česká koruna opět ukázala vyšší odolnost vůči tržnímu sentimentu a oslabila jen nepatrně na úroveň 24,15 CZK/EUR.