Příslib vyšších vládních výdajů zvyšuje důvěru v evropskou ekonomiku

Dnešek přinese další sadu indikátorů sentimentu z Německa a eurozóny. Ty by podobně jako dříve zveřejněné PMI a IFO měly ukázat na mírné zlepšení důvěry tažené příslibem vyšších vládních výdajů na obranu a v Německu také na investice do infrastruktury. Pozitivní vliv nyní může mít i efekt předzásobení amerických výrobců a spotřebitelů evropským zbožím, který ale velmi brzy může vystřídat silně negativní působení faktického zavedení cel na dovoz do USA. Zveřejněny dnes budou rovněž statistiky z německého trhu práce, kde podle nás míra nezaměstnanosti v březnu stagnovala na 6,2 %. Předběžný odhad březnové inflace z Francie a Španělska pak předznamená vývoj pro celou eurozónu, který bude zveřejněn v příštím týdnu. Z USA potom přijdou únorová data osobních příjmů a výdajů, stejně tak i deflátoru PCE.

Americká cla jsou výraznou hrozbou pro evropskou ekonomiku

Důvěra v evropskou ekonomiku sice mírně roste, její úroveň ovšem zůstává nízká. K částečnému zlepšení došlo především v Německu, kde se pravděpodobně jedná o reakci na parlamentní volby, které se konaly na konci února a jejichž výsledek následně přispěl k rychlému schválení plánu na výrazný fiskální impuls pro tamní ekonomiku. Na březnový nárůst důvěry v německou ekonomiku již tento týden ukázaly indexy podnikatelského sentimentu, jmenovitě PMI a IFO. Drobné zlepšení by dnes měl zaznamenat i indikátor spotřebitelské důvěry od GfK pro duben. K nárůstu vládních výdajů by mělo dojít v celé Evropě, a to v souvislosti s vyššími investicemi do obrany. V důsledku toho pro březen také očekáváme nepatrné zlepšení indikátoru ekonomického sentimentu pro celou eurozónu od Evropské komise. Optimismus v evropském průmyslu může kromě očekáváných vyšších vládních výdajů nyní dočasně podporovat rovněž efekt předzásobení amerických producentů a spotřebitelů evropským zbožím před tím, než USA na Evropu uvalí dovozní cla.

Donald Trump oznámil, že od 3. dubna zavede 25% cla na dovoz automobilů vyrobených mimo USA a od 3. května by se k tomu měly přidat cla na součástky pro jejich produkci. To by byla silná rána pro exportně orientovaný a váhově významný automobilový průmysl v EU. K oznámení dalších tzv. recipročních opatření ve formě cel by navíc mělo dojít 2. dubna. Až další vývoj však ukáže, kdy skutečně či zdali vůbec dojde k zavedení cel, když ty dosud byly spíše využívány jako vyjednávací prostředek amerického prezidenta. Samotná obrovská nejistota týkající se hrozby zavedení cel negativně dopadá na ekonomiky na obou stranách Atlantiku.

Reakce trhů na americká cla na dovoz aut byla jen mírná

Americký dolar měl včera tendenci mírně oslabovat. Vůči euru odepsal zhruba 0,3 %. Společná evropská měna tak posilovala navzdory tomu, že prezident Trump oznámil plán na zavedení 25% cel na dovoz automobilů vyrobených mimo USA. Automobilový průmysl je přitom pro evropskou ekonomiku velmi důležitý a již nyní se potýká s problémy. Cla by však zasáhla i americké výrobce, kteří buď část produkce vyrábějí v zahraničí nebo dovážejí díly, jichž by se cla měla posléze týkat také. Celkově byl ale dopad oznámených amerických cel na dovoz aut na finančních trzích překvapivě slabý. Roli pravděpodobně sehrál fakt, že trhy již do jisté míry výroky Donalda Trumpa po přechozích zkušenostech diskontují. Ten totiž dosud používal cla hlavně jako silný vyjednávací prostředek. Na ekonomická data byl včerejšek poměrně chudý. Zveřejněn byl konečný odhad amerického HDP za čtvrté čtvrtletí, který rostl mezičtvrtletním anualizovaným tempem o 2,4 % a byl tak revidován o desetinu směrem výše. Pro první letošní čtvrtletí ale očekáváme výrazné zpomalení mezičtvrtletního anualizovaného růstu ekonomiky USA do blízkosti 1 %, tedy na přibližně polovinu. Důvodem je vysoká míra nejistoty, která se negativně projevuje jak v podnikatelském, tak i spotřebitelském sektoru. Významnou roli by měl ovšem mít i efekt předzásobení, který prostřednictvím výrazně větších dovozů bude v rámci HDP působit na nižší příspěvek čistého exportu. Americký trh práce navzdory silným výrokům nové americké administrativy o propouštění ve veřejném sektoru zůstává podle vývoje počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v dobré kondici. V minulém týdnu tento počet dosáhl 224 tis., což bylo zhruba v souladu s tržním konsensem a v podstatě stejná úroveň jako týden před tím.

Zatímco euro posilovalo, tak středoevropské měny včera pod hrozbou uvalení cel na dovoz automobilů do USA kolektivně slábly. Právě středoevropský region patří v Evropě mezi místa s největším zastoupením automobilového průmyslu. Produkce aut ve středoevropských ekonomikách je navíc silně napojena na Německo, pro jehož výrobce jsou USA klíčovým trhem. Maďarský forint tak vůči euru včera ztratil přibližně 0,5 % své hodnoty, zatímco česká koruna oslabila o 0,3 % a její kurz se vrátil do blízkosti 25 CZK/EUR. Nejlépe nakonec odpadl polský zlotý, který oslabil o jen nepatrných 0,1 %.

Autor: Martin Gürtler