Dynamika amerických cen by po červnovém zvolnění měla opět zesílit

USD/EUR: Po slabých datech zaměstnanosti z minulého týdne se tento týden v USA pozornost zaměří na inflační statistiky. Růst cen by měl kompenzovat červnové zpomalení a v červenci opět posílit. Zveřejněna zde budou ještě data maloobchodních tržeb, která napoví o kondici tamní spotřebitelské poptávky. Zatímco v minulém týdnu dolar vůči euru ztrácel, tento týden by mohl něco získat zpět. Nepůjde ale pouze o data, neboť oslabování dolaru bylo taženo i geopolitickými událostmi, konkrétně optimismem ohledně možného uzavření dohody mezi USA a Íránem a otevření Hormuzského průlivu. Zde ale stále panuje řada nejasností, které mohou do vývoje finančních trhů opět zasáhnout. V eurozóně bude zveřejněn druhý odhad HDP za Q2 26 a červnová průmyslová produkce. Tato data by ale měla pouze potvrdit prozatímní odolnost ekonomiky eurozóny v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty. Na vývoj finančních trhů významný vliv zřejmě mít nebudou.

CZK/EUR: V tuzemsku byl minulý týden nabitý, tento bude již klidnější. Předběžný odhad inflace v souladu s očekáváními ukázal na její mírný nárůst z 1,5 % na 1,7 %, která ale zůstala pod cílem ČNB. Data z reálné ekonomiky potom potvrdila její pokračující solidní výkon a odolnost. Česká národní banka po červnovém zvýšení tentokrát úrokové sazby nezměnila a indikovala, že by jejich stabilita mohla pokračovat také na dalších zasedáních. Korunoví investoři tak ubrali ze svých sázek na další utažení měnové politiky a koruna mírně oslabila. Tento týden by tuzemskou měnu mohlo ovlivnit zveřejnění výše jádrové inflace v rámci finálních dat spotřebitelských cen. My pro červenec odhadujeme nárůst z 2,8 % na 2,9-3,0 %. Vývoj koruny bude ale spíše ve vleku globálních trendů.

Ekonomika eurozóny zatím odolává geopolitickým tlakům

V USA se v tomto týdnu pozornost finančních trhů přesune od trhu práce k inflačním statistikám. Navzdory červnovému zvolnění jádrové inflace podle nás cenové tlaky v USA zůstávají stále silné. Trend inflace se i nadále pohybuje spíše poblíž 3 %, než aby směřoval ke dvouprocentnímu cíli tamní centrální banky. Očekáváme, že červencové statistiky CPI by měly ukázat na meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,2 %, zatímco meziroční inflace by měla mírně zpomalit z 3,5 % na 3,4 %. Jádrová inflace by po červnové meziměsíční stagnaci měla znovu nabrat tempo a rovněž dosáhnout +0,2 % m/m, k čemuž by měly přispět především služby a složka bydlení. V meziročním vyjádření by ale i v jejím případě mělo dojít k mírnému zvolnění z 2,6 % na 2,5 %. Vývoj cen energií by naopak měl mít na celkovou inflaci jen omezený dopad, neboť průměrné ceny pohonných hmot se oproti červnu změnily jen nepatrně, přestože surová ropa v důsledku obnoveného pnutí na Blízkém východě opět významně zdražovala. Větší význam než samotný CPI může mít pro finanční trhy a tamní centrální banku zveřejnění výrobních cen, konkrétně některých složek. Právě statistiky PPI totiž obsahují řadu položek využívaných při výpočtu Fedem preferovaného ukazatele inflace PCE, a především pak jeho jádrové složky. Pozornost bude věnována hlavně cenám zdravotnických služeb, které v posledních měsících vykazují zrychlení a představují zhruba pětinu jádrové inflace PCE. Pokud by červencová data tento trend potvrdila, mohlo by to zvýšit šance na to, že Fed na některém z dalších zasedání obnoví debatu o zpřísnění měnové politiky.

Data z eurozóny, konkrétně druhý odhad HDP za Q2 26 a červnová průmyslová produkce, by měla potvrdit relativně příznivý stav ekonomiky přes trvávající geopolitické napětí. Očekáváme, že pro Q2 dojde k potvrzení mezičtvrtletního růstu HDP o 0,4 % a toho meziročního na 1,0 %. Ekonomická aktivita byla podle nás nadále podporována hlavně domácí poptávkou, zahrnující jak soukromou a veřejnou spotřebu, tak i oživující investice. Po vysoce záporném příspěvku v Q1 26 kvůli volatilním datům z Irska by měl tentokrát pozitivně působit rovněž čistý vývoz. Hospodářská situace v Německu se postupně zlepšuje, když pokračuje pozvolné oživování průmyslu na pozadí rostoucích nových objednávek. Více se v tamní ekonomice již může projevovat také dlouho očekávaný efekt vyšších fiskálních výdajů. Průmyslová produkce v eurozóně jako celku potom podle našeho odhadu po květnovém poklesu o 0,2 % v červnu naopak o 0,2 % meziměsíčně vzrostla. Květnová slabost byla opět do značné míry způsobena vývojem v Irsku. Po očištění o tento vliv zůstala průmyslová aktivita v eurozóně překvapivě odolná navzdory vyšším cenám energií a dalších výrobních vstupů, či dílčím problémům v dodavatelských řetězcích. Souhrnně by tak data z eurozóny měla potvrdit obrázek ekonomiky, která sice neroste rychlým tempem, ale navzdory nepříznivému vnějšímu prostředí si v Q2 26 udržela odolnost a vytváří pro ECB relativně komfortní prostor pro vyčkávací přístup k případným dalším změnám měnové politiky. Jak uvádíme níže, tak poslední předstihové ukazatele potvrzují zlepšující se situaci v evropském průmyslu, avšak zároveň naznačují oslabení spotřebitelské poptávky.

Odolná česká ekonomika, slabší trh práce USA a levnější ropa

Minulý týden nabídl celou sadu měsíčních dat z české ekonomiky, která potvrdila její odolnost a zároveň s tím ale i přetrvávající domácí inflační tlaky. Podle předběžného odhadu ČSÚ meziroční inflace v ČR vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 % v červenci, což bylo v souladu s tržním konsensem. Červencové zvýšení meziroční dynamiky bylo nejspíše spojeno se zdražením pohonných hmot a vyšší jádrovou inflací. Růst cen služeb zrychlil z 4,5 % na 4,7 % y/y. Ceny potravin naproti tomu pokračovaly v poklesu navzdory vyšším nákladům spojeným s dražšími pohonnými hmotami. Více zde: https://bit.ly/CPI_Jul26_flash. Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut za červen v reálném vyjádření vykázaly meziměsíční pokles o 0,1 %. Meziročně byly tyto tržby stále o 3,6 % vyšší, tržní konsensus ovšem očekával silnější růst o 4,0 %. Navzdory slabšímu červnovému výsledku vykázaly tržby bez prodejů aut za celé druhé letošní čtvrtletí nárůst o 0,6 % q/q. To sice oproti prvnímu čtvrtletí značí pomalejší tempo růstu, přesto ale data tržeb nadále indikují robustní zvyšování reálných spotřebitelských výdajů. Více zde: https://bit.ly/Retail_Jun26. Tuzemská průmyslová produkce ve druhém čtvrtletí vzrostla o silná 2 % q/q, když červnový výsledek naopak trhy velmi pozitivně překvapil (+7,2 % y/y NSA oproti konsensu ve výši +2,6 %). Silný růst průmyslu v červnu (+1,2 % m/m) a nadále solidní exportní výkon podle nás potvrzují pokračující cyklické oživení výrobního sektoru. Více zde: https://bit.ly/IndJun26cz. Předstihová data i přes vyšší ceny energií přitom stále indikují relativně příznivý výhled. PMI z českého zpracovatelského průmyslu sice v červenci klesl z 53,9 b. na 52,2 b. a zaostal tak za konsensem ve výši 53,4 b., i tak ale zůstal bezpečně v pásmu expanze. Více zde: https://bit.ly/PMIJul26.

ČNB podle očekávání ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny a indikovala jejich stabilitu i pro další zasedání, což vedlo k mírnému oslabení koruny. Současná restrikce měnové politiky je podle guvernéra Michla dostatečná a centrální banka má tedy nyní prostor vyhodnocovat nově dostupná data a setrvalost proinflačních rizik. Nová prognóza centrální banky očekává, že základní repo sazba zůstane na současných 3,75 % po zbytek letošního roku i celý příští rok. To očekáváme také my. Robustní domácí ekonomika bude na jedné straně bránit brzkému snižování sazeb, k jejich dalšímu zvýšení by ale podle nás již také dojít nemělo, neboť očekáváme postupné zmírňování proinflačních rizik. Více k tomu ve speciálním reportu zde: https://bit.ly/CNB_Focus_Aug26_CZ. Zatímco do čtvrtečního zasedání ČNB měla koruna tendenci mírně posilovat na pozadí globálního optimismu ohledně možného otevření Hormuzského průlivu, tak v závěru minulého týdne skončila o zhruba 0,2 % slabší poblíž 24,26 CZK/EUR. Na základě tiskové konference guvernéra Michla, která byla méně jestřábí než ta z června, totiž korunoví investoři zredukovali své sázky na další zvyšování sazeb centrální banky. Nyní trh zaceňuje zhruba jedno další zvýšení repo sazby na přelomu roku, zatímco na začátku minulého týdne ještě počítal s přibližně dvěma zvýšeními.

Data z Německa ukázala na probíhající postupné oživení tamního průmyslu, zatímco spotřebitelská poptávka oslabuje. Konečná hodnota kompozitního indexu PMI v Německu za červenec byla revidována nepatrně směrem vzhůru na 51,3 b., což je nejvyšší hodnota od března. Optimismus převládal hlavně ve zpracovatelském průmyslu (52,2 b.), zatímco sektor služeb se čtvrtý měsíc v řadě nacházel v pásmu kontrakce (49,8 b.). Relativně slabou spotřebitelskou poptávku potvrdily německé maloobchodní tržby za červen, které překvapily hlubším meziměsíčním poklesem o 1,1 % (oproti očekávaným -0,3 %) a zcela tedy kompenzovaly květnový nárůst v obdobné výši. Maloobchodní tržby byly navíc meziměsíčně nižší i v celé eurozóně, a to o 0,3 %. Meziročně zde rostly pouze o 0,7 %. Negativní vliv na evropskou spotřebitelskou poptávku může mít nejistota ohledně dopadů konfliktu na Blízkém východě. Pozitivnější zprávou byly průmyslové statistiky z Německa. Tam průmyslová produkce rostla třetí měsíc v řadě, když v červnu přidala 0,2 % m/m. Přispěl k tomu zejména nárůst automobilové výroby o 3,6 % m/m. Meziročně však stále zhruba stagnovala. Německé průmyslové zakázky za červen potom výrazně překonaly očekávání, když zaznamenaly nárůst o 3,1 % m/m. Částečně se na tom ale mohla podílet sestupná revize dat za předchozí měsíc.

Eurodolarovému trhu minulý týden kromě optimisticky vyhlížejících zpráv z Blízkého východu dominovala překvapivě slabá červencová data americké zaměstnanosti. Počet pracovních míst mimo zemědělství (tzv. non-farm payrolls) klesl o 23 tisíc, což bylo výrazně pod konsensem čekajícím naopak nárůst o 80 tis. Údaje za květen a červen byly navíc revidovány směrem dolů v souhrnu o 103 tis. pracovních míst, což naznačuje, že americký trh práce byl v posledních měsících výrazně slabší, než se původně předpokládalo. Míra nezaměstnanosti nicméně mírně poklesla na 4,1 % oproti trhem předpokládané stabilitě na 4,2 %, jelikož míra ekonomické aktivity nadále klesala. K redukci pracovních míst docházelo ve státní správě, v odvětví služeb spojených s trávením volného času, v pohostinství a maloobchodu. V soukromém sektoru jako celku přesto v červenci došlo k nárůstu o 30 tis. pracovních míst. Dolarový trh v reakci na slabá čísla zaměstnanosti mírně zredukoval sázky na zvyšování sazeb Fedu. Zatímco na začátku minulého týdne téměř plně zaceňoval zvýšení na říjnovém zasedání centrální banky, nyní ho očekává až v prosinci. Trh zároveň snížil sázky na to, že v souhrnu půjde o více než jedno zvýšení. Pokles dolarových sazeb tlačil na oslabení americké měny. Tímto směrem působily i zprávy, které minulý týden přicházely z Blízkého východu. Ty totiž indikují, že by v brzké době mohlo dojít k dohodě mezi USA a Íránem a zároveň s tím i k otevření Hormuzského průlivu. Americký dolar tak v kontextu slabých dat z tamního trhu práce a globálně nižší rizikové averze v mezitýdenním vyjádření vůči euru oslabil o 0,2-0,3 %. Cena surové ropy Brent potom v průběhu týdne klesla ze zhruba 85 na přibližně 80 dolarů za barel.

Autor: Martin Gürtler