Americká dubnová inflace dilema Fedu zatím nerozlouskne

Je pravděpodobně ještě příliš brzy na to, aby dubnová inflace v USA zachytila dopady cel na americké spotřebitele. Na meziměsíční bázi však očekáváme, že v dubnu zrychlila celková i jádrová inflace. Meziroční růst tamních spotřebitelských cen by ale měl setrvat na březnových 2,4 % a 2,8 % v případě jádrové inflace. Pro centrální bankéře Fedu to však bude tvořit jen jeden díl mozaiky americké ekonomiky. Ti zřejmě budou i nadále volit vyčkávací mód a k prvnímu letošnímu cutu by tak podle kolegů z SG mohlo dojít až v září. Tuzemská finální inflace za duben by měla být potvrzena na 1,8 % y/y a -0,1 % m/m, jádrová inflace ale podle nás zatím příliš nezpomaluje.

Cenové tlaky v USA zůstávají zvýšené.

Americká inflace v dubnu zřejmě setrvala na zvýšených úrovních. Meziměsíčně tamní spotřebitelské ceny podle nás v dubnu vzrostly o 0,3 % m/m, meziroční inflace by tak setrvala na březnové úrovni 2,4 %. V případě jádrové inflace očekáváme meziměsíční nárůst o 0,2 % a setrvání meziroční dynamiky na 2,8 %. V obou případech meziměsíční sezónně očištěná dynamika zrychlila. Do budoucna zároveň zůstává nejistá situace ohledně cel a jejich proinflačního působení, dubnový údaj ale toho zřejmě ještě moc nenapoví. Imputované nájemné by mělo pokračovat ve svižném růstu, který v březnu dosáhl +0,4 % m/m (nejvýše za poslední čtyři měsíce), to ale bylo kompenzováno poklesem cen v jiných oblastech bydlení. 

Americký Fed má nyní před sebou měnověpolitické dilema ohledně reakce na vyšší inflaci vlivem cel a na ochlazující trh práce na straně druhé. Směřování americké ekonomiky, včetně případného zhoršování spotřebitelské poptávky a trhu práce, bude ale jasnější až v letních měsících, americký Fed tak zřejmě bude nadále vyčkávat a ostře sledovat příchozí data. Ekonomové Société Générale letos stále očekávají dvojí snížení sazeb, to první ale nyní posunuli z června na září.

Finální čísla tuzemské inflace za duben pravděpodobně nepřinesou změnu od předběžného odhadu ve výši 1,8 % y/y (vs 2,7 % y/y v březnu) a -0,1 % m/m. Dubnová čísla ovlivnila vyšší srovnávací základna z loňska ale také nižší ceny pohonných hmot a potravin (včetně alkoholu a tabáku), které zlevnily o 2,8 % m/m, respektive o 0,6 %. Jádrová inflace ale podle našeho odhadu setrvala kolem 2,4-2,5 % y/y, kde se v průměru pohybovala i celé první letošní čtvrtletí. K tomu přispívá i rychle oživující nemovitostní trh. Více jsme psali v komentáři zde: https://bit.ly/4m2e8qP. 

Americko-čínská vyjednávání zmírnila obavy investorů.

Včerejší zprávy ohledně posunu ve vyjednávání a následné snížení celních bariér mezi Čínou a USA na 90 dní přispěly k pozitivnímu naladění trhu na začátku týdne. Kombinovaná 145% celní sazba ze strany USA na Čínu byla snížena na 30 %, zatímco Čína snížila cla na americké zboží ze 125 % na pouhých 10 %. Krok ve vyjednávání dále pouze potvrzuje ochotu USA učinit ústupky v obchodní politice, a to zřejmě i s ohledem na zvyšující se riziko výrazně negativního dopadu na tamní ekonomiku. Investoři budou dále sledovat posuny ve vyjednávání, současné uklidnění situace mezi USA a Čínou otevírá prostor k obtížným rozhovorům vzhledem k pozici americké administrativy, která stále indikuje snahu redukovat závislost na Číně, alespoň v rovině kritických materiálů. 90denní odklad zřejmě dále přispěje k snahám o předzásobení, které představují dočasný pozitivní impuls pro průmysl. Nejistota ale nadále zůstává zvýšená, což může paralyzovat investiční rozhodování firem.

Podíl nezaměstnaných osob v Česku v dubnu stagnoval na březnových 4,3 %. Po očištění o sezónní efekty ale došlo k nárůstu o 0,1 pb na 4,3 %. K dalšímu mírnému ochlazení trhu práce letos pravděpodobně přispěje i mělká recese domácí ekonomiky vlivem obchodních bariér. Více jsme k našemu výhledu psali v Ekonomických výhledech zde: https://bit.ly/CEO_2Q25_CZ. 

Risk-on náladu na trzích díky posunu v obchodních vyjednáváních včera reflektoval silný výkon akciových indexů na úkor dluhopisů, jejichž výnosy citelně vzrostly. Americký dolar těžil z menší skepse vůči americkým aktivům a oproti euru posílil o více jak 1,4 % pod 1,11 USD/EUR. Na pozadí silnějšího dolaru středoevropské měny ztrácely. Nejcitelněji oslabil maďarský forint, v odpoledních hodinách ale ztráty z velké části umazal. Česká koruna a polský zlotý oslabily o zhruba 0,2-0,3 %. Ve vleku nárůstu dolarových a eurových tržních úrokových sazeb o zhruba 5-12 bb vzrostly i ty korunové, byť mírněji o 2-6 bb.

Autor: Kevin Tran Nguyen