Spotřebitelská důvěra v eurozóně setrvala v únoru na nízkých úrovních

Dnešek nabídne spíše méně důležitá ekonomická data. Zveřejněn bude předběžný odhad únorové spotřebitelské důvěry v eurozóně od Evropské komise. Ta pravděpodobně zůstane nízká, a to i vlivem politické nejistoty. Problémy německého průmyslu by se měly odrazit v utlumených cenových tlacích v tamní výrobní sféře, stejně tak i v poklesu polské průmyslové produkce. V USA pak budou zveřejněny nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti, jejichž počet nejspíše setrvá poblíž nízkých 200 tis. Z politických událostí bude sledováno hlavně dění v Německu před nedělními volbami a další vývoj kolem amerických cel a jednání ohledně ukončení války na Ukrajině.

Slabý evropský průmysl brzdí tlaky na růst cen

Pro únor očekáváme pouze nepatrné zlepšení důvěry evropských spotřebitelů, která tak zůstane relativně nízká. Indikátor spotřebitelského sentimentu od Evropské komise podle našeho odhadu v eurozóně zaznamenal nárůst z -14,2 % na -14,0 %. Vliv na nízkou důvěru spotřebitelů může mimo jiné mít nejistota spojená s výsledkem nedělních voleb v Německu, který bude klíčový pro další vývoj ekonomiky. V Německu dnes bude zveřejněn lednový vývoj cen průmyslových výrobců. Ten by měl nadále odrážet špatnou situaci tamního průmyslu, který se potýká s nízkou poptávkou. Výrobní ceny tak podle očekávání trhu v lednu meziročně vzrostly pouze o 1,2 %. Slabý německý průmysl se propisuje i do ostatních evropských ekonomik. Jednou z nich je ta polská, pro kterou je Německo hlavním vývozním trhem. Polská průmyslová produkce tak v lednu podle očekávání trhu meziročně klesla o 1,5 %. Nižší v lednu pravděpodobně byla i tamní zaměstnanost (-0,6 % y/y), zatímco mzdy nadále rostly rychlým i když postupně zpomalujícím tempem (+9,2 % y/y). V USA bude zveřejněn počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který by se měl udržet poblíž nízkých 200 tis.

Schnabelová z ECB chce diskutovat konec snižování sazeb

Včerejší ekonomický kalendář byl téměř prázdný, když zveřejněna byla pouze britská inflace a data z nemovitostního trhu USA. Inflace ve Velké Británii za leden překvapila vyšší úrovní, když se v meziročním vyjádření zvýšila z 2,5 % na 3,0 % oproti 2,8 %, které očekával finanční trh i tamní centrální banka. Překvapení šlo však z velké části na vrub volatilních, a tedy i hůře předvídatelných cen potravin, jejich meziroční růst zrychlil o 1,3 pb na 3,3 %. Růst cen služeb naopak mírně zaostal za očekáváními, i tak ale byl stále zvýšený (v lednu +5,0 % y/y) a vykazoval vyšší míru perzistence.

Podle Isabel Schnabelové z ECB může být centrální banka již blízko konce cyklu snižování úrokových sazeb. Uvedla to v rozhovoru pro Financial Times. V něm řekla, že s ohledem na míru dosavadního uvolnění měnové politiky a přetrvávající rizika ve směru vyšší inflace by téma pozastavení či úplného zastavení procesu snižování úrokových sazeb mělo být předmětem následujících měnověpolitických zasedání. Od loňského června ECB snížila úrokové sazby v souhru o 125 bb a základní depozitní sazba se tak nyní nachází na 2,75 %, což je nejnižší úroveň za poslední dva roky. Inflace přitom prozatím zůstává nad dvouprocentním cílem ECB, když ta celková v lednu činila 2,5 % a jádrová 2,7 % y/y. Podle Schnabelové výše zmíněný výrok neznamená, že by centrální banka měla k zastavení snižování sazeb přistoupit hned na následujícím zasedání, ale měla by minimálně diskutovat, kam až sazby nakonec klesnou. Slova Schnabelové nicméně očekávání finančního trhu ovlivnila jen velmi málo, když eurové tržní sazby zaznamenaly jen nepatrný nárůst. Finanční trh dává nadále více než 90% šanci tomu, že ECB na následujícím zasedání 6. března sníží sazby o dalších 25 bb. Je nutné zmínit, že Schnabelová v rámci ECB patří k jestřábímu křídlu. Výroky ostatních centrálních bankéřů s ohledem na slabou evropskou ekonomiku a rizika působící ve směru jejího slabšího výkonu v budoucnu jsou spíše zdrženlivější. V tomto kontextu Schnabelová zmiňuje, že rizika pro měnovou politiku ECB jsou podle ní rozprostřena na obě strany. Sama prezidentka ECB Lagardeová se však na tiskové konferenci po posledním zasedání vyjádřila ve smyslu toho, že centrální banka bude v nastoleném směru vývoje měnové politiky pravděpodobně pokračovat i na dalších zasedáních. Finanční trh do konce letošního roku zaceňuje v souhrnu zhruba tři snížení o 25 bb a depozitní sazba ECB by se tak měla do konce roku dostat ke 2 %.

Americký dolar včera mírně sílil. Během evropské seance vůči euru zpevnil o 0,1-0,2 %. Silnější dolar se negativně projevil na vývoji středoevropských měn, jež všechny oproti euru oslabily. Česká koruna ztratila 0,1 % své hodnoty s kurzem poblíž 25,10 CZK/EUR. Maďarský forint pak odepsal 0,2-0,3 %, zatímco polský zlotý dopadl nejhůře se ztrátou ve výši 0,6 %. Dolaru mohla pomoci obecně vyšší nejistota na trzích před blížícími se volbami v Německu. Zásadní otázkou je, kolik stran se nakonec do německého Bundestagu dostane a jak těžké tedy případně bude složit vládnoucí koalici. K nejistotě na trzích nadále přispívá i Donald Trump, který uvedl, že by USA mohly zavést cla na dovoz automobilů, čipů a farmaceutických produktů ve výši zhruba 25 %.

Autor: Martin Gürtler