Silná ekonomika v USA letos dolaru nemusí stačit

Tržní vyhlídky pro americkou ekonomiku se v důsledku nad očekávání silných makroekonomických dat od poloviny loňského roku setrvale zvyšují. Z tohoto trendu nevybočily ani nedávné údaje. Počet nově vytvořených pracovních míst v USA v lednu dosáhl téměř dvojnásobku tržního konsenzu. Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí sice zpomalil, o slabosti lze s mezičtvrtletním anualizovaným růstem o 3,3 procenta ale hovořit jen stěží. Trhy očekávaný růst ekonomiky eurozóny v posledních měsících naopak klesá, zejména v souvislosti se špatnou kondicí Německa. Data by tedy na první pohled měla nahrávat dalšímu posilování amerického dolaru vůči euru. Výrazný vzestup růstových očekávání v USA ale již nějakou dobu probíhá a oslabení dolaru v závěrečném čtvrtletí to ani tak nezabránilo.

Z dlouhodobějšího pohledu podle nás prostor pro další posilování americkému dolaru ubírá mimo jiné to, že výrazně posílil v reálném efektivním vyjádření (po zohlednění změn relativních cen). Oproti začátku roku 2015 zpevnil zhruba o pětinu, zatímco euro o cca 5  procent.

Spíše než relativní rozdíly v očekávané dynamice ekonomické aktivity na obou stranách Atlantiku tak budou podle nás hrát roli opět zejména odlišnosti v nastavení měnové politiky. Trh momentálně zaceňuje snížení sazeb Fedu v letošním roce o téměř 125 bb na 4-4,25 procenta. U ECB počítá se snížením depozitní sazby ve zhruba stejném rozsahu na 2,75 procenta. S tím by se dalo poměrně snadno ztotožnit, kdyby se Fed a ECB ohlížely na ekonomickou aktivitu ve stejné míře. Mandátem ECB je ale pouze cenová stabilita, nikoli její kombinace s plnou zaměstnaností. Jádrová inflace v eurozóně je přitom zatím setrvačná a dynamika jednotkových mzdových nákladů se v Evropě nachází výrazně výše než v USA. Celkově tak stále předpokládáme, že oproti aktuálním tržním očekáváním letos výrazněji svou přísnější politikou překvapí ECB. Euro by tak mohlo proti zeleným bankovkám i navzdory utlumenému růstu v eurozóně do konce roku posílit.

Autor: Jaromír Gec